Boleslav I. Vysoký: Porovnání verzí
m - opakující se link |
drobnosti (linky, sjednocení jmen atd.) |
||
| Řádek 17: | Řádek 17: | ||
Tehdejší vrchní kníže [[Boleslav IV. Kadeřavý]] si však ponechal důležité slezské hrady ve své moci. Když byl kníže Boleslav IV. zaneprázdněn tažením proti Prusům, Boleslav Vysoký využil této situace a spolu se svým bratrem Měškem obsadil vojenskou družinou zbylé slezské hrady, které Kadeřavý odmítal vydat dobrovolně. Svornost bratrů brzy vzala za své, když Měšek vystoupil s požadavkem na vlastní úděl. Příkladem mu byl Kazimír Spravedlivý, nejmladší syn Boleslava III. Křivoústého, který po bezdětné smrti Jindřicha Sandoměřského si na Boleslavu IV. Kadeřavém - senioru rodu - vymohl část území. Měšek však musel více zápasit se svým bratrem a úspěchu dosáhl, až na svou stranu získal podporu ze strany vrchního knížete a mladého knížete Jaroslava, syna Boleslava Vysokého. Nespokojený bratr a syn přinutili Boleslava, aby opustil Slezsko. S pomocí Fridricha Barbarossy, který roku 1172 zorganizoval velkolepé tažení proti Polsku, se však brzy vrátil. Ihned po svém příjezdu opevnil hrady Wleń a hrad Lehnice. Boleslav se však na víc nezmohl. Nedokázal prosadit svou vládu nad celým Slezskem a dokonce nevznesl ani protest, když roku 1173 [[Měšek III. Starý]] nastoupil na knížecí stolec po zemřelém bratrovi. Jestliže titul ''dux Slezie'' používaný Boleslavem Vysokým nejpozději od roku [[1175]] naznačuje rostoucí nezájem o vrchní vládu, pak události roku [[1177]] <!-- jaké události, prosím jsme encyklopedie, fakta fakta fakta --> znamenají definitivní tečku za jeho ambiciozními plány. |
Tehdejší vrchní kníže [[Boleslav IV. Kadeřavý]] si však ponechal důležité slezské hrady ve své moci. Když byl kníže Boleslav IV. zaneprázdněn tažením proti Prusům, Boleslav Vysoký využil této situace a spolu se svým bratrem Měškem obsadil vojenskou družinou zbylé slezské hrady, které Kadeřavý odmítal vydat dobrovolně. Svornost bratrů brzy vzala za své, když Měšek vystoupil s požadavkem na vlastní úděl. Příkladem mu byl Kazimír Spravedlivý, nejmladší syn Boleslava III. Křivoústého, který po bezdětné smrti Jindřicha Sandoměřského si na Boleslavu IV. Kadeřavém - senioru rodu - vymohl část území. Měšek však musel více zápasit se svým bratrem a úspěchu dosáhl, až na svou stranu získal podporu ze strany vrchního knížete a mladého knížete Jaroslava, syna Boleslava Vysokého. Nespokojený bratr a syn přinutili Boleslava, aby opustil Slezsko. S pomocí Fridricha Barbarossy, který roku 1172 zorganizoval velkolepé tažení proti Polsku, se však brzy vrátil. Ihned po svém příjezdu opevnil hrady Wleń a hrad Lehnice. Boleslav se však na víc nezmohl. Nedokázal prosadit svou vládu nad celým Slezskem a dokonce nevznesl ani protest, když roku 1173 [[Měšek III. Starý]] nastoupil na knížecí stolec po zemřelém bratrovi. Jestliže titul ''dux Slezie'' používaný Boleslavem Vysokým nejpozději od roku [[1175]] naznačuje rostoucí nezájem o vrchní vládu, pak události roku [[1177]] <!-- jaké události, prosím jsme encyklopedie, fakta fakta fakta --> znamenají definitivní tečku za jeho ambiciozními plány. |
||
Boleslavův syn Jaroslav, který zemřel nedlouho před svým otcem, se stal vratislavským biskupem a spravoval Opolsko, které pak opět |
Boleslavův syn [[Jaroslav Opolský|Jaroslav]], který zemřel nedlouho před svým otcem, se stal vratislavským biskupem a spravoval Opolsko, které pak opět nakrátko připadlo Boleslavovi. Bratr Boleslava Vysokého, Měšek Křivonohý, vládl nejprve jen v Ratiboři, ale po smrti svého bratra si na [[Jindřich I. Bradatý|Jindřichu I. Bradatém]] vymohl Opolsko. Od něho pocházela všechna hornoslezská knížata. |
||
Během své vlády podporoval usazování německých kolonistů na svém území, o čemž svědčí listina z r. 1175 o založení lubušského kláštera (pol. ''Lubiąż''). Ve [[Vratislav (město)|Vratislavi]] na Tumském ostrově (pol. ''Ostrow Tumski'') nechal vybudovat románský hrad. Do [[klášter Lubuš|lubušské kláštera]], kde byl pak pochován, nechal přivést řeholníky [[cisterciácký řád|cisterciáckého řádu]] z klášteru Pforta nad řekou Salou (něm. ''Pforte an der Saale''). Také jako první slezský kníže nechal razit vlastní stříbrné mince - [[brakteát]]y. |
Během své vlády podporoval usazování německých kolonistů na svém území, o čemž svědčí listina z r. 1175 o založení lubušského kláštera (pol. ''Lubiąż''). Ve [[Vratislav (město)|Vratislavi]] na Tumském ostrově (pol. ''Ostrow Tumski'') nechal vybudovat románský hrad. Do [[klášter Lubuš|lubušské kláštera]], kde byl pak pochován, nechal přivést řeholníky [[cisterciácký řád|cisterciáckého řádu]] z klášteru Pforta nad řekou Salou (něm. ''Pforte an der Saale''). Také jako první slezský kníže nechal razit vlastní stříbrné mince - [[brakteát]]y. |
||
Verze z 17. 3. 2010, 19:12
| otec | Vladislav II. Vyhnanec |
|---|---|
| matka | Anežka Babenberská |
| bratr | Měšek I. Křivonohý |
| bratr | Konrád Hlohovský |
| I. manželka | Zvinislava Kyjevská |
| syn | Jaroslav Opolský |
| dcera | Olga |
| II. manželka | Kristina |
| syn | Jindřich I. Bradatý |
| dcera | Adéla Zbyslava Slezská |
Boleslav I. Vysoký (polsky Bolesław I Wysoki) (1127 - 1201) byl prvním Piastovcem, který nosil titul slezský kníže (lat. dux Slesie), zakladatel dolnoslezského rozrodu slezských Piastovců.
Se svým otcem, Vladislavem II. Vyhnancem, se účastnil křížové výpravy z roku 1147, při které navštívil Konstantinopol a Jeruzalém. Zúčastnil se také tažení římského císaře Fridricha I. Barbarossy proti italským městům. Do roku 1163 pobýval spolu se svými bratry v exilu v říši. Teprve na zásah zásah císaře se ujal spolu s bratrem Měškem I. Křivonohým 1163 vlády nad Slezskem.
Tehdejší vrchní kníže Boleslav IV. Kadeřavý si však ponechal důležité slezské hrady ve své moci. Když byl kníže Boleslav IV. zaneprázdněn tažením proti Prusům, Boleslav Vysoký využil této situace a spolu se svým bratrem Měškem obsadil vojenskou družinou zbylé slezské hrady, které Kadeřavý odmítal vydat dobrovolně. Svornost bratrů brzy vzala za své, když Měšek vystoupil s požadavkem na vlastní úděl. Příkladem mu byl Kazimír Spravedlivý, nejmladší syn Boleslava III. Křivoústého, který po bezdětné smrti Jindřicha Sandoměřského si na Boleslavu IV. Kadeřavém - senioru rodu - vymohl část území. Měšek však musel více zápasit se svým bratrem a úspěchu dosáhl, až na svou stranu získal podporu ze strany vrchního knížete a mladého knížete Jaroslava, syna Boleslava Vysokého. Nespokojený bratr a syn přinutili Boleslava, aby opustil Slezsko. S pomocí Fridricha Barbarossy, který roku 1172 zorganizoval velkolepé tažení proti Polsku, se však brzy vrátil. Ihned po svém příjezdu opevnil hrady Wleń a hrad Lehnice. Boleslav se však na víc nezmohl. Nedokázal prosadit svou vládu nad celým Slezskem a dokonce nevznesl ani protest, když roku 1173 Měšek III. Starý nastoupil na knížecí stolec po zemřelém bratrovi. Jestliže titul dux Slezie používaný Boleslavem Vysokým nejpozději od roku 1175 naznačuje rostoucí nezájem o vrchní vládu, pak události roku 1177 znamenají definitivní tečku za jeho ambiciozními plány.
Boleslavův syn Jaroslav, který zemřel nedlouho před svým otcem, se stal vratislavským biskupem a spravoval Opolsko, které pak opět nakrátko připadlo Boleslavovi. Bratr Boleslava Vysokého, Měšek Křivonohý, vládl nejprve jen v Ratiboři, ale po smrti svého bratra si na Jindřichu I. Bradatém vymohl Opolsko. Od něho pocházela všechna hornoslezská knížata.
Během své vlády podporoval usazování německých kolonistů na svém území, o čemž svědčí listina z r. 1175 o založení lubušského kláštera (pol. Lubiąż). Ve Vratislavi na Tumském ostrově (pol. Ostrow Tumski) nechal vybudovat románský hrad. Do lubušské kláštera, kde byl pak pochován, nechal přivést řeholníky cisterciáckého řádu z klášteru Pforta nad řekou Salou (něm. Pforte an der Saale). Také jako první slezský kníže nechal razit vlastní stříbrné mince - brakteáty.
Literatura
Obrázky, zvuky či videa k tématu Boleslav I. Vysoký na Wikimedia Commons
- Lokální šablona odkazuje na jinou kategorii Commons než přiřazená položka Wikidat:
- Lokální odkaz: Bolesław I the Tall
- Wikidata: Boleslaus I, Duke of Wrocław
- Lokální šablona odkazuje na jinou kategorii Commons než přiřazená položka Wikidat:
- JASIŃSKI, Kazimierz. Rodowód Piastów śląskich. 2. vyd. Kraków: Avalon, 2007. 720 s. ISBN 978-83-60448-28-1.
- ZIENTARA, Benedykt. Bolesław Wysoki - tułacz, repatriant, malkontent. Przyczynek do dziejów politycznych Polski XII wieku. [s.l.]: Przegląd Historyczny 62, 1971, s. 367-396
- ŽÁČEK, Rudolf. Slezsko. Praha: Libri, 2005. 208 s. ISBN 80-7277-245-7.
| Nevložen titul! 1201 |