Védánta: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
Chobot (diskuse | příspěvky)
6 148 editací
m robot změnil: ko:베단타 학파
m, +link (obsah Vedántasútry)
Řádek 15: Řádek 15:
Advaita Védánta učí, že klamné ztotožnění átma s objekty lze změnit v pravdivé poznání: ''[[brahma]]'' a ''[[átma]]'' jsou totožní.<ref name=filip>{{Citace knihy | příjmení = Filipský | jméno = Jan | příjmení2 = Vacek | jméno2 = Jaroslav | rok = 2000 | titul = Bhagavadgíta | vydavatel = Votobia | místo = [[Praha]] | isbn = 80-7220-028-3 | jazyk = česky}}, Bhagavadgíta 15.5</ref> V Kathópanišad je to vyjádřeno slovy: "Porazit nevědomost nezdolným mečem, ukutým v ohni poznání".<ref name=zbav>Kathópanišad VI-1</ref>
Advaita Védánta učí, že klamné ztotožnění átma s objekty lze změnit v pravdivé poznání: ''[[brahma]]'' a ''[[átma]]'' jsou totožní.<ref name=filip>{{Citace knihy | příjmení = Filipský | jméno = Jan | příjmení2 = Vacek | jméno2 = Jaroslav | rok = 2000 | titul = Bhagavadgíta | vydavatel = Votobia | místo = [[Praha]] | isbn = 80-7220-028-3 | jazyk = česky}}, Bhagavadgíta 15.5</ref> V Kathópanišad je to vyjádřeno slovy: "Porazit nevědomost nezdolným mečem, ukutým v ohni poznání".<ref name=zbav>Kathópanišad VI-1</ref>


Advaita-védánta, tak jako i ostatní ortodoxní i neortodoxní, filosoficko-náboženské školy [[:Kategorie:Védská filosofie|védské filosofie]], je založena na třech védských kategoriích spisů nazývaných ''prasthánatrají''. Patří k nim [[upanišady]], [[Bhagavadgíta]] a ''Brahmasútra'' (Vedánta sútra). Mnoho známých i méně známých autorů psalo komentáře (bhášja) k těmto spisům, ale všeobecně nejuznávanějšími jsou [[Ádi Šankara]], [[Rámánudža]] a [[Madhva]].
Advaita-védánta, tak jako i ostatní ortodoxní i neortodoxní filosoficko-náboženské školy [[:Kategorie:Védská filosofie|védské filosofie]], je založena na třech védských kategoriích spisů nazývaných ''prasthánatrají''. Patří k nim [[upanišady]], [[Bhagavadgíta]] a ''Brahmasútra'' (Vedánta sútra). Mnoho známých i méně známých autorů psalo komentáře (bhášja) k těmto spisům, ale všeobecně nejuznávanějšími jsou [[Ádi Šankara]], [[Rámánudža]] a [[Madhva]].


Ádi Šankara je přímým pokračovatelem tradice védských mistrů z dávné minulosti. Jeho učitelem byl Gaudapáda Adžativáda a sám Šankara měl čtyři žáky: Padma-páda, Hasta-málaka, Totakačárja a Vartika-kára. Ádi Šankara je postavil do čela klášterů (''matha'') ve čtyřech hlavních oblastech Indie, aby udržovali nauku védánty. Šankara sám napsal komentáře ke všem spisům ''prasthánatrají'' a ''Gaudapadíja-karikám''. Známé jsou také ''Upadéša-sáhasrí'', filosofická pojednání o védántské filosofii jedné reality.
Ádi Šankara je přímým pokračovatelem tradice védských mistrů z dávné minulosti. Jeho učitelem byl Gaudapáda Adžativáda a sám Šankara měl čtyři žáky: Padma-páda, Hasta-málaka, Tótakáčárja a Vartika-kára. Ádi Šankara je postavil do čela klášterů (''matha'') ve čtyřech hlavních oblastech Indie, aby udržovali nauku védánty. Šankara sám napsal komentáře ke všem spisům ''prasthánatrají'' a ''Gaudapadíja-karikám''. Známé jsou také ''Upadéša-sahasrí'', filosofická pojednání o védántské filosofii jedné reality.


== Višišta-advaita ==
== Višišta-advaita ==
Řádek 23: Řádek 23:


== Dvaita-védánta ==
== Dvaita-védánta ==
Neboli dualismus, který učil áčárja Madhva (1239–1319). Je přímou opozicí a výzvou vůči Šankarově advaitě. Ještě důrazněji než Rámánudža zastával názor, že [[Bůh]] a [[átma]] se věčně liší.
Neboli dualismus, který učil áčárja Madhva (1239–1319), je přímou opozicí a výzvou vůči Šankarově advaitě. Ještě důrazněji než Rámánudža zastával názor, že [[Bůh]] a [[átma]] se věčně liší.


Jeho komentář k Brahmasútře se nazývá ''Púrnapragja Bhášja'' (Púrnapragja bylo jedno z jeho jmen). Kromě jiného napsal i komentáře k Upanišadám, Bhagavadgítě, Mahábháratě a Rgvédu.
Jeho komentář k Brahmasútře se nazývá ''Púrnapragja Bhášja'' (Púrnapragja bylo jedno z jeho jmen). Kromě jiného napsal i komentáře k Upanišadám, Bhagavadgítě, Mahábháratě a Rgvédu.
Řádek 60: Řádek 60:
=== Externí odkazy ===
=== Externí odkazy ===
* [http://www.katinkahesselink.net/india/vedanta.html Vedanta], dostupné online 14-1-2009
* [http://www.katinkahesselink.net/india/vedanta.html Vedanta], dostupné online 14-1-2009
* [http://www.veda.harekrsna.cz/encyklopedie/vedantasutra_obsah.htm Vedánta sútra - přehled adhikaran]


[[Kategorie:Hinduismus]]
[[Kategorie:Hinduismus]]

Verze z 14. 3. 2010, 16:24

Indická filosofie a hinduismus
Ortodoxní školy
Neortodoxní školy
Osobnosti
Starověk
Středověk
Novověk

Védánta (v dévanágarí वेदान्त) je indická ortodoxní, monoteistická a filosofická škola, jejíž nejznámějšími větvemi jsou: 1. Advaita(-védánta) (Ádi Šankara), 2. Višišta-advaita (Rámánudža) a 3. Dvaita(-védánta) (Madhva). Výraz védanta je složený ze sanskrtských slov véd (védy) a anta (závěr) a znamená v čestině „zakončení véd“.[1]

Všechna odvětví védánty vycházejí z upanišad. Upanišady jsou přidružené k základním védským samhitám (Rgvéda, Sámavéda a Jadžurvéda), staly se východiskem buddhismu a džinismu a jsou ideovým základem pozdějšího hinduismu.[1]

Přehled

Védánta konstatuje, že brahma (nejvyšší duchovní vesmírný princip) je oproštěno od vlastností a jednání. Vinou máji (klamu smyslového poznání) se átmá (individuální duchovní pricip) ztotožňuje s objekty.

Některé Upanišady zmiňují totožnost átmá s brahma, jiné zdůrazňují rozdíl mezi átmá a paramátmá[2] Tento věčný rozdíl mezi átmá (v neosvobozeném i osvobozeném stavu) a íšvarou zdůrazňuje i Védánta-sútra.[3]

Advaita-védánta

Související informace naleznete také v článku Advaita-védánta.

Advaita-védánta (v dévanágarí अद्वैत वेदान्त je indická, filosoficko-náboženská škola zastupující čistý monismus (filosofie jedné reality). Toto je vyjádřeno sanskrtským souslovím a (ne) dvaita (dvě).

Advaita Védánta učí, že klamné ztotožnění átma s objekty lze změnit v pravdivé poznání: brahma a átma jsou totožní.[4] V Kathópanišad je to vyjádřeno slovy: "Porazit nevědomost nezdolným mečem, ukutým v ohni poznání".[1]

Advaita-védánta, tak jako i ostatní ortodoxní i neortodoxní filosoficko-náboženské školy védské filosofie, je založena na třech védských kategoriích spisů nazývaných prasthánatrají. Patří k nim upanišady, Bhagavadgíta a Brahmasútra (Vedánta sútra). Mnoho známých i méně známých autorů psalo komentáře (bhášja) k těmto spisům, ale všeobecně nejuznávanějšími jsou Ádi Šankara, Rámánudža a Madhva.

Ádi Šankara je přímým pokračovatelem tradice védských mistrů z dávné minulosti. Jeho učitelem byl Gaudapáda Adžativáda a sám Šankara měl čtyři žáky: Padma-páda, Hasta-málaka, Tótakáčárja a Vartika-kára. Ádi Šankara je postavil do čela klášterů (matha) ve čtyřech hlavních oblastech Indie, aby udržovali nauku védánty. Šankara sám napsal komentáře ke všem spisům prasthánatrají a Gaudapadíja-karikám. Známé jsou také Upadéša-sahasrí, filosofická pojednání o védántské filosofii jedné reality.

Višišta-advaita

Doslova 'podmíněný monismus' je učení áčárji Rámánudži (1017–1137). Představuje reakci na Šankarův monismus, který upravuje tak, aby lépe vyjadřoval nejen monistické, ale i monoteistické výroky Upanišad opomíjené Šankarou. Jeho komentář k Brahmasútře se nazývá Šrí Bhášja (Šrí je jméno bohyně Lakšmí).

Dvaita-védánta

Neboli dualismus, který učil áčárja Madhva (1239–1319), je přímou opozicí a výzvou vůči Šankarově advaitě. Ještě důrazněji než Rámánudža zastával názor, že Bůh a átma se věčně liší.

Jeho komentář k Brahmasútře se nazývá Púrnapragja Bhášja (Púrnapragja bylo jedno z jeho jmen). Kromě jiného napsal i komentáře k Upanišadám, Bhagavadgítě, Mahábháratě a Rgvédu.

Rámánudža a Madhva a s nimi další vaišnavští áčárjové jako Višnusvámí, Nimbárka a Šrí Čaitanja Maháprabhu se zasloužili o rozmach vaišnavské bhakti, dnes nejpopulárnějšího tradičního směru indických filosofií.[5]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c ZBAVITEL, Dušan. Upanišady. Praha: DharmaGaia, 2004. ISBN 80-86685-34-9.  Chybná citace: Neplatná značka <ref>; název „zbav“ použit vícekrát s různým obsahem
  2. ↑ Rig Véda 1.164.20-22, Mundaka Upanišad 3.1.1, Švétášvatara Upanišad 4.6-7, Katha Upanišad 1.2.20, Bhagavadgíta 15.15-20
  3. ↑ Védánta-sútra 1.3.42-43, Védánta-sútra 4.4.17-21
  4. ↑ FILIPSKÝ, Jan; VACEK, Jaroslav. Bhagavadgíta. Praha: Votobia, 2000. ISBN 80-7220-028-3. , Bhagavadgíta 15.5
  5. ↑ http://www.adherents.com/adh_branches.html#Hinduism

Literatura

  • FILIPSKÝ, Jan; VACEK, Jaroslav. Bhagavadgíta. Praha: Votobia, 2000. ISBN 80-7220-028-3. 
  • ZBAVITEL, Dušan. Upanišady. Praha: DharmaGaia, 2004. ISBN 80-86685-34-9. 
  • FRIŠ, Oldřich; VAVROUŠEK, Petr. Védské hymny. Praha: DharmaGaaia, 2000. ISBN 80-86905-62-0. 
  • FRIŠ, Oldřich; VAVROUŠEK, Petr. Védské hymny. Praha: DharmaGaaia, 2000. ISBN 80-86905-62-0. 
  • PRABHUPÁDA, A. C. Bhaktivédánta Svámí. Bhagavadgíta taková, jaká je, druhé vydání. Praha: Bhaktivédánta Book Trust, 1991. ISBN 91-7149-405-7. 
  • ZBAVITEL, Dušan; VACEK, Jaroslav. Průvodce dějinami staroindické literatury, První vydání. Třebíč: Arca JiMfa, 1996. ISBN 80-85766-34-5. 
  • RADHAKRISHNAN, S. The Principal Upanišads. Delhi, India: Oxford University Press, 1991. ISBN 0-19-56235-9. (anglicky) 
  • RADHAKRISHNAN, S. The Bhagavadgítá. [s.l.]: Harper Collins, 1993. ISBN 81-7223-087-7. (anglicky) 
  • RADHAKRISHNAN, C. A; MOORE. A Sourcebook in Indian Philosophy. Princeton, USA: Princeton University Press, 1967. ISBN 0-691-01958-4. (anglicky) 
  • TAIMINI, Dr. I. K. The Science of Yoga, The Yoga-Sutras of Patanjali. San Francisco, USA: Quest Books, 1999. ISBN 8170590019. (anglicky) 
  • YOGI, Maharishi Mahesh. Bhagavad-Gita: A new translation and commentary. Fairfild, Iowa USA: MIU Press Publication U1-17-975, 1976. ISBN 0-89186-000-2. (anglicky) 
  • FLOOD, Gavin. An Introduction to Hinduism. Cambridge, UK: Cambridge University Press, 1996. ISBN 0-521-43878-0. (anglicky) 
  • MONIER-WILLIAMS, Monier M. Sir. A Sanskrit-English dictionary. Delhi, India: Motilal Banarsidass Publishers, 1990. ISBN 81-208-0069-9. (anglicky) 

Související články

Šablona:Portál Jóga Šablona:Portál Hinduismus

Externí odkazy

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Védánta&oldid=5083629“