Bytomské knížectví: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
úprava po přemístění
Bez shrnutí editace
Řádek 4: Řádek 4:


Založeno bylo roku [[1281]] oddělením od [[Opolsko|Knížectví opolského]] a již roku [[1289]] se stalo českým lénem. Po vymření [[Piastovci|piastovských]] knížat došlo k válkám o následnictví, až roku [[1475]] připadlo [[Matyáš Korvín|Matyáši Korvínovi]], který je zastavil Janovi ze [[Žerotínové|Žerotína]]. Roku [[1498]] se opět spojilo s Opolským knížectvím a roku [[1526]] je získal Jiří z Brandenburku - Ansbachu. Součástí Zemí koruny české zůstalo až do roku [[1742]], kdy bylo zabráno Pruskem.
Založeno bylo roku [[1281]] oddělením od [[Opolsko|Knížectví opolského]] a již roku [[1289]] se stalo českým lénem. Po vymření [[Piastovci|piastovských]] knížat došlo k válkám o následnictví, až roku [[1475]] připadlo [[Matyáš Korvín|Matyáši Korvínovi]], který je zastavil Janovi ze [[Žerotínové|Žerotína]]. Roku [[1498]] se opět spojilo s Opolským knížectvím a roku [[1526]] je získal Jiří z Brandenburku - Ansbachu. Součástí Zemí koruny české zůstalo až do roku [[1742]], kdy bylo zabráno Pruskem.

{{Portál Slezsko}}


[[Kategorie:Slezsko]]
[[Kategorie:Slezsko]]

Verze z 5. 3. 2010, 16:22

Soubor:Śląskie herb.svg
Erb Knížectví bytomského

Knížectví bytomské také Bytomsko (polsky Księstwo Bytomskie, německy Herzogtum Beuthen) bylo jedno z mnoha knížectví ve Slezsku. Hlavní město byla Bytom.

Založeno bylo roku 1281 oddělením od Knížectví opolského a již roku 1289 se stalo českým lénem. Po vymření piastovských knížat došlo k válkám o následnictví, až roku 1475 připadlo Matyáši Korvínovi, který je zastavil Janovi ze Žerotína. Roku 1498 se opět spojilo s Opolským knížectvím a roku 1526 je získal Jiří z Brandenburku - Ansbachu. Součástí Zemí koruny české zůstalo až do roku 1742, kdy bylo zabráno Pruskem.

Šablona:Portál Slezsko