Boleslav I. Vysoký: Porovnání verzí

Příbuzenstvo
otec	Vladislav II. Vyhnanec
matka	Anežka Babenberská
bratr	Měšek I. Křivonohý
bratr	Konrád Hlohovský
I. manželka	Zvinislava Kyjevská
syn	Jaroslav Opolský
dcera	Olga
II. manželka	Kristina
syn	Jindřich I. Bradatý
dcera	Adéla Zbyslava Slezská

Interaktivně procházet historii

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

VizuálníWikitext

V textu

Verze z 28. 2. 2010, 01:23

Boleslav I. Vysoký (1127 - 1201) byl slezský, po rozdělení Slezska vratislavský a opolský kníže z rodu Piastovců.

Se svým otcem, Vladislavem II. Vyhnancem, se účastnil křížové výpravy z roku 1147, při které navštívil Konstantinopol a Jeruzalém. Zúčastnil se také tažení římského císaře Fridricha I. Barbarossy proti italským městům. Právě na zásah císaře se ujal spolu s bratrem Měškem I. Křivonohým roku 1163 vlády nad Slezskem, kterému již vládl jeho otec Vladislav, než byl v roce 1146 vyhnán (odtud přídomek).

Na počátku 70. let 12. století podporoval strýce Kazimíra II. Spravedlivého při boji o Krakovsko, zatímco jeho bratr Měšek zase svého jmenovce, úřadujícího polského seniora (a taktéž strýce) Měška III. Starého. Boleslav byl svým bratrem vyhnán z jejich knížectví, ale po vítězství Kazimíra došlo mezi bratry k dohodě. Boleslav si podržel Vratislavské knížectví, jeho syn Jaroslav získal Opolské knížectví, bratři Měšek a Konrád Ratibořské knížectví s Těšínskem respektive Hlohovsko a Lehnicko. Po Jaroslavově smrti na jaře 1201 získal Boleslav zpět Opolsko, ale záhy zemřel. Vratislavsko a Opolsko tak připadlo jeho druhému synu Jindřichovi I. Bradatému.

Během své vlády podporoval usazování německých kolonistů na svém území, čímž položil základ rozkvětu Vratislavského knížectví v první polovině 13. století. Ve Vratislavi na Tumském ostrově vybudoval nové knížecí sídlo. Hned v prvním roce své vlády pozval do Slezska cisterciáky, kteří si v Lubiążi založili opatství. To se stalo rodovým pohřebištěm slezských Piastovců. Také jako první slezský kníže nechal razit vlastní stříbrné brakteáty.

Literatura

Obrázky, zvuky či videa k tématu Boleslav I. Vysoký na Wikimedia Commons

- Lokální šablona odkazuje na jinou kategorii Commons než přiřazená položka Wikidat:
  - Lokální odkaz: Bolesław I the Tall
  - Wikidata: Boleslaus I, Duke of Wrocław

Šablona:Portál Slezsko

JASIŃSKI, Kazimierz. Rodowód Piastów śląskich. 2. vyd. Kraków: Avalon, 2007. 720 s. ISBN 978-83-60448-28-1.
ŽÁČEK, Rudolf. Slezsko. Praha: Libri, 2005. 208 s. ISBN 80-7277-245-7.

Nevložen titul!
1163 - 1173

Nevložen titul!
1173-1201

Nevložen titul!
1201

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
+[[Soubor:Bolesław I Wysoki tomb effigy.PNG|thumb|left|Náhrobek Boleslava I. Vysokého v Lubiążském klášteře]]{{Příbuzenstvo
-{{Příbuzenstvo
 |příbuzenstvo=
 {{Příbuzný|otec|[[Vladislav II. Vyhnanec]]}}
@@ Řádek 5: / Řádek 5: @@
 {{Příbuzný|bratr|[[Měšek I. Křivonohý]]}}
 {{Příbuzný|bratr|[[Konrád Hlohovský]]}}
-{{Příbuzný|manželka|[[Zvinislava Kyjevská]]}}
+{{Příbuzný|I. manželka|[[Zvinislava Kyjevská]]}}
 {{Příbuzný|syn|[[Jaroslav Opolský]]}}
 {{Příbuzný|dcera|Olga}}
-{{Příbuzný|manželka|Kristina}}
+{{Příbuzný|II. manželka|Kristina}}
 {{Příbuzný|syn|[[Jindřich I. Bradatý]]}}
 {{Příbuzný|dcera|[[Adéla Zbyslava Slezská]]}}
+}}'''Boleslav I. Vysoký''' ([[1127]] - [[1201]]) byl slezský, po rozdělení Slezska vratislavský a opolský kníže z rodu [[Piastovci|Piastovců]].
-}}
-[[Soubor:Bolesław I Wysoki tomb effigy.PNG|thumb|left|Náhrobek Boleslava I. Vysokého v Lubiążském klášteře.]]
-'''Boleslav I. Vysoký''' ([[1127]] - [[1201]]) byl slezský, po rozdělení Slezska vratislavský a opolský kníže z rodu [[Piastovci|Piastovců]].
-Se svým otcem, [[Vladislav II. Vyhnanec|Vladislavem II. Vyhnancem]], se účastnil [[Druhá křížová výprava|křížové výpravy z roku 1147]], při které navštívil [[Konstantinopol]] a [[Jeruzalém]]. Zúčastnil se také tažení římského císaře [[Fridrich I. Barbarossa|Fridricha I. Barbarossy]] proti italským městům. Právě na zásah císaře se ujal spolu s bratrem [[Měšek I. Křivonohý|Měškem I. Křivonohým]] roku [[1163]] vlády nad [[Slezsko|Slezskem]], kterému již vládl jeho otec Vladislav, než byl v roce [[1146]] vyhnán (odtud přídomek).
+Se svým otcem, [[Vladislav II. Vyhnanec|Vladislavem II. Vyhnancem]], se účastnil [[Druhá křížová výprava|křížové výpravy z roku 1147]], při které navštívil [[Konstantinopol]] a [[Jeruzalém]]. Zúčastnil se také tažení [[seznam panovníků Svaté říše římské|římského císaře]] [[Fridrich I. Barbarossa|Fridricha I. Barbarossy]] proti italským městům. Právě na zásah císaře se ujal spolu s bratrem [[Měšek I. Křivonohý|Měškem I. Křivonohým]] roku [[1163]] vlády nad [[Slezsko|Slezskem]], kterému již vládl jeho otec Vladislav, než byl v roce [[1146]] vyhnán (odtud přídomek).
 Na počátku 70. let 12. století podporoval strýce [[Kazimír II. Spravedlivý|Kazimíra II. Spravedlivého]] při boji o [[Krakovsko]], zatímco jeho bratr Měšek zase svého jmenovce, úřadujícího polského seniora (a taktéž strýce) [[Měšek III. Starého|Měška III. Starého]]. Boleslav byl svým bratrem vyhnán z jejich knížectví, ale po vítězství Kazimíra došlo mezi bratry k dohodě. Boleslav si podržel [[Vratislavské knížectví]], jeho syn [[Jaroslav Opolský|Jaroslav]] získal [[Opolské knížectví]], bratři Měšek a [[Konrád Hlohovský|Konrád]] [[Ratibořské knížectví]] s Těšínskem respektive [[Hlohovsko]] a [[Lehnicko]]. Po Jaroslavově smrti na jaře 1201 získal Boleslav zpět Opolsko, ale záhy zemřel. Vratislavsko a Opolsko tak připadlo jeho druhému synu [[Jindřich I. Bradatý|Jindřichovi I. Bradatému]].
-Během své vlády podporoval usazování německých kolonistů na svém území, čímž položil základ rozkvětu Vratislavského knížectví v první polovině 13. století. Ve [[Vratislav (město)|Vratislavi]] na Tumském ostrově vybudoval nové knížecí sídlo. Hned v prvním roce své vlády pozval do Slezska [[cisterciácký řád|cisterciáky]], kteří si v [[Lubiąż]]i založili opatství. To se stalo rodovým pohřebištěm slezských Piastovců. Také jako první slezský kníže nechal razit vlastní stříbrné [[brakteát]]y.
+Během své vlády podporoval usazování německých kolonistů na svém území, čímž položil základ rozkvětu Vratislavského knížectví v první polovině 13. století. Ve [[Vratislav (město)|Vratislavi]] na Tumském ostrově vybudoval nové knížecí sídlo. Hned v prvním roce své vlády pozval do Slezska [[cisterciácký řád|cisterciáky]], kteří si v [[Lubiąż]]i založili [[klášter Lubuš|opatství]]. To se stalo rodovým pohřebištěm slezských Piastovců. Také jako první slezský kníže nechal razit vlastní stříbrné [[brakteát]]y.
 == Literatura ==
+{{commonscat|Bolesław I the Tall}}
 {{portál Slezsko}}
 * {{Citace monografie | příjmení = Jasiński | jméno = Kazimierz | odkaz na autora = Kazimierz Jasiński | titul = Rodowód Piastów śląskich | vydavatel = Avalon | vydání = 2 | místo = Kraków | rok = 2007 | počet stran = 720 | isbn = 978-83-60448-28-1}}
@@ Řádek 45: / Řádek 44: @@
 |po=[[Jindřich I. Bradatý]]
 |soubor=POL województwo opolskie COA.svg}}
+[[Kategorie:Slezští Piastovci]]
 [[Kategorie:Vratislavská knížata]]
 [[Kategorie:Opolská knížata]]
-[[Kategorie:Slezští Piastovci]]
+[[Kategorie:Osobnosti křížových výprav (křesťané)]]
+[[Kategorie:Druhá křížová výprava]]
+[[Kategorie:Narození 1127]]
+[[Kategorie:Úmrtí 1201]]
 [[de:Boleslaw I. (Schlesien)]]
 [[en:Bolesław I the Tall]]