Velární souhláska: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
{{Souhlásky}}
zatučnění druhého názvu
Řádek 1: Řádek 1:
[[Soubor:Velaar.JPG|thumb|Poloha jazyka při výslovnosti velárních souhlásek]]
[[Soubor:Velaar.JPG|thumb|Poloha jazyka při výslovnosti velárních souhlásek]]
'''Velára''', též zadopatrová [[souhláska]], je [[zvuk]], který je při [[Jazyk (lingvistika)|řeči]] tvořen přiblížením nebo kontaktem hřbetu [[jazyk (orgán)|jazyka]] s měkkým (zadním) patrem ([[latina|lat.]] ''palatum velum'' = měkké patro).
'''Velára''', též '''zadopatrová [[souhláska]]''', je [[zvuk]], který je při [[Jazyk (lingvistika)|řeči]] tvořen přiblížením nebo kontaktem hřbetu [[jazyk (orgán)|jazyka]] s měkkým (zadním) patrem ([[latina|lat.]] ''palatum velum'' = měkké patro).


Velární souhlásky v [[čeština|češtině]] jsou g, k, ch.
Velární souhlásky v [[čeština|češtině]] jsou g, k, ch.

Verze z 27. 2. 2010, 17:52

Poloha jazyka při výslovnosti velárních souhlásek

Velára, též zadopatrová souhláska, je zvuk, který je při řeči tvořen přiblížením nebo kontaktem hřbetu jazyka s měkkým (zadním) patrem (lat. palatum velum = měkké patro).

Velární souhlásky v češtině jsou g, k, ch.

Související články

Šablona:Portál Jazyk

Šablona:Pahýl - lingvistika