Skleněná elektroda: Porovnání verzí
zal. dle en. |
m Robot odstranil dvojtečky z nadpisů |
||
Řádek 22: | Řádek 22: | ||
:<math>E=E^0 + \frac{RT}{F} \ln \left ( a_{\text{H}^+} + k_{\text{H}^+,\text{Na}^+}a_{\text{Na}^+} \right )</math> |
:<math>E=E^0 + \frac{RT}{F} \ln \left ( a_{\text{H}^+} + k_{\text{H}^+,\text{Na}^+}a_{\text{Na}^+} \right )</math> |
||
==Podívejte se také na |
== Podívejte se také na == |
||
{{Commons|Glass electrode}} |
{{Commons|Glass electrode}} |
||
*[[Kyselost|pH]] |
*[[Kyselost|pH]] |
Verze z 26. 2. 2010, 23:15
Skleněná elektroda je typ iontově selektivní elektrody vyrobené z dopovaných skleněných membrán citlivých na specifický iont.
Druhy elektrod
Téměř všechny komerčně dostupné elektrody reagují na ionty s jednotkovým nábojem H<sup.>+, Na<sup.>+, Ag<sup.>+. Nejčastějšími skleněnými elektrodami jsou pH-elektrody. Pouze několik chalkogenidových skleněných elektrod je citlivých na ionty s vyššími náboji Pb<sup.>2+, Cd<sup.>2+.
Existují dva hlavní sklotvorné systémy:
- křemičitá skla s matricí složené z molekulární sítě oxidu křemičitého s přídavkem oxid kovů jako Na, K, Li, Al, B, Ca, atd.
- chalkogenidová skla s matricí složenou z molekulární sítě tvořené AsS, AsSe, AsTe.
Interferující ionty
Díky iontově výměnné povaze skleněných membrán může docházet k interakci ve výměnných centrech skla s dalšími ionty v okolí a může tak dojít ke změně lineární závislosti měřeného elektrodového potenciálu na pH či jiných elektrodových funkcích.
Interferenční efekty jsou popsány semiempirickou Nicolsky-Eisenmanovou rovnicí, která je rozšířením rovnice Nernstnovy:
kde E je elektromotorické napětí, E0 standardní elektrodový potenciál, z náboj iontu, a aktivita, i daný iont, j interferující iont a kij je selektivitní koeficient.
Příklad interferenčního efektu Na+ na a pH-elektrodu:
Podívejte se také na
Galerie skleněná elektroda na Wikimedia Commons
Poznámky
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Glass electrode na anglické Wikipedii.