Rigel

Umělecká představa Rigela, ze vzdálenosti 1 AU.

Orion na mapě v atlasu Uranometria.

Šablona:Upravit - astronomie Rigel (Beta Orionis) je nejjasnější hvězda souhvězdí Orion. Název hvězdy vychází z arabského slova rijl (noha) – u postavy Oriona, syna Poseidóna, na obloze je umístěna do jeho levé nohy.

Z území Česka je nejlépe (spolu s Orionem) vidět od listopadu do března.

Vlastnosti

Rigel patří mezi vůbec nejjasnější hvězdy oblohy, hvězdná velikost tohoto veleobra činí 0,12 M. Absolutní velikost je –7,3.

Spektrální třída je B8 Ia, jedná se tedy o modrobílý typ s vysokou povrchovou teplotou asi 20 000 °C. Kvůli její velké vzdálenosti (700–900 světelných let) je velmi obtížné změřit vlastnosti; její hmotnost je přibližně 17 hmotnosti Slunce a velikost (sluneční rádius) asi 70 poloměrů Slunce. Rigel dosahuje svítivosti 66 000 sluncí. Je zajímavé, že mezi nadobry v asociaci Orion má nejpozdnější spektrum. Podobná situace je i ve vzdalené asociaci OB-hvězd v souhvězdí Labuti, kde nejsvítivější člen (mag. -8,5) má také nejpozdnější spektrum.

Dvojhvězda

Rigel má ve vzdálenosti 9,5" průvodce, sp. B9V mv: 6,7 (mag. -0,9). Tento průvodce je těsnou vizuální dvojhvezdou (obě složky jsou stejné jasnosti mv: 7,4, mag. -0,9). Rovněž byl zjištěn jako dvojhvězda spektroskopická o periodě 9,9 dne. Není však známo, která z obou těsných vizuálních složek je touto spektoskopickou dvojhvězdou.

Životní cyklus Rigelu

Vysoká teplota vyžadující velkou spotřebu vodíkového paliva předurčuje tuto žhavou hvězdu k realtivně brzkému konci v podobě výbuchu supernovy a následné proměně v neutronovou hvězdu, nebo černou díru. Životnost těchto žhavých veleobrů je totiž nižší než u hvězd hlavní posloupnosti.

Odkazy

Galerie Rigel na Wikimedia Commons

Související odkazy

• Šablona:Kapitola