Pásovec devítipásý

Pásovec devítipásý
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia)
Kmen	strunatci (Chordata)
Třída	savci (Mammalia)
Řád	chudozubí (Xenarthra)
Čeleď	pásovcovití (Dasypodidae)
Rod	pásovec (Dasypus)
Binomické jméno
Dasypus novemcinctus L., 1758
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pásovec devítipásý (Dasypus novemcinctus Linnaeus, 1758) je druh savce z řádu chudozubých žijící zejména v Jižní Americe. Do tohoto řádu patří také lenochodi a mravenečníci. Ti ale mají skutečně jen několik zubů na rozdíl od pásovce, který muže mít až přes sto zubů, což nemá ve světě savců obdoby.

Popis

• Délka těla: 30 - 55 cm
• Délka ocasu: 25 - 40 cm
• Hmotnost: 3 - 8 kg

Tělo je kryté krunýřem z kostěných destiček pokrytých rohovinou. Krunýř se skládá z devíti pásů spojených navzájem měkkou kůží. Pásovec svůj krunýř používá k obraně, když hrozí nebezpečí svine se do klubíčka a je jím chráněn ze všech stran.

Areál rozšíření

Pásovec devítipásý se vyskytuje v širokém pásu lesů a stepí od Argentiny přes Střední Ameriku až do jižní části USA.

Potrava

Při hledání potravy spoléhá na svůj dobrý čich. V létě je nejvíc aktivní po setmění, v zimě je aktivní pouze při nejteplejší části dne. Dokáže najednou sežrat až 40000 mravenců. Někdy pozře i menšího savce či plaza. Oblíbenou pochoutkou pásovců jsou také zdechliny.

Bydliště

Pásovec devítipásý velice dobře hrabe a užívá toho jak při lovu tak při stavbě svého obydlí. Vyhrabává si hluboké nory, v nichž potom ve dne přespává.

Rozmnožování

Pásovci se rozmnožují zajímavým způsobem. Samice je březí 120 dní. Když ji samec oplodní, vajíčko se v jejím těle rozdělí na několik prstenců. Z každého prstence se vyvine jedno mládě. Jelikož jsou všichni z jednoho vajíčka, jsou vždy stejného pohlaví. Mláďata dospívají asi v jednom roce.