Horečka omladnic: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m robot odebral: ar:حمى النفاس; kosmetické úpravy
nové údaje
Řádek 1: Řádek 1:
[[Soubor:Streptococcus pyogenes.jpg|thumb|''[[Streptococcus pyogenes]]'' je častým původcem horečky omladnic]]
[[Soubor:Streptococcus pyogenes.jpg|thumb|''[[Streptococcus pyogenes]]'' je častým původcem horečky omladnic]]


'''Horečka omladnic''' (jiným názvem též '''poporodní horečka''', lat. febris puerperalis) je smrtelná [[nemoc]], jež v [[19. století]] napadala [[žena|ženy]] po [[porod]]u.
'''Horečka omladnic''' (jiným názvem též '''poporodní horečka''', lat. febris puerperalis) je smrtelná [[nemoc]], jež do poznání a zavedení zásad [[antisepse]] po polovině [[19. století]] často napadala [[žena|ženy]] po [[porod]]u. Jde o [[bakterie|baktariální]] [[infekce|infekci]] (jejím původcem často bývá [[Streptococcus pyogenes]]).


== Příznaky ==
== Příznaky ==

Verze z 8. 1. 2010, 14:27

Streptococcus pyogenes je častým původcem horečky omladnic

Horečka omladnic (jiným názvem též poporodní horečka, lat. febris puerperalis) je smrtelná nemoc, jež do poznání a zavedení zásad antisepse po polovině 19. století často napadala ženy po porodu. Jde o baktariální infekci (jejím původcem často bývá Streptococcus pyogenes).

Příznaky

Ženě napadené horečkou omladnic výrazně stoupne tělesná teplota, vytvoří se jí vyrážka a rány začnou hnisat. Pravděpodobnost smrti je asi 30 procent.

Historie

V roce 1846 pracoval Ignác Fülöp Semmelweis ve Všeobecné vídeňské nemocnici. Na jednom z porodních odděleních, v němž pracovali studenti medicíny, byla úmrtnost vyšší, než v ostatních odděleních. Semmelweiss se domníval, že studenti přenášejí na nemytých rukou nemoc do ostatních částí nemocnice. Proto nutil studenty mýt si ruce ve chlorovém vápně, což způsobilo že na horečku omladnic začalo umírat mnohem méně žen. V roce 1849 jej vyhodili z nemocnice. Úmrtnost opět vzrostla. Později dostal Ignác Semmelweiss lékařskou práci v Maďarsku. Znova nutil studenty mýt si ruce. Přitom začal psát o svých myšlenkách knihu, jež celá pojednávala stále o stejném tématu. V roce 1865 se dostal do blázince, kde za nejasných okolností zemřel na infekci.

V roce 1879 jeden z pařížských lékařů na kongresu vyvracel Semmelweissovy myšlenky, ale Louis Pasteur jeho názory odmítl, protože viděl bakterie pod mikroskopem. Pasteur úspěšně opět zavedl mytí rukou v nemocnicích.

Ještě před Ignácem Semmelweissem tvrdil také Wendell Holmes, že se mikrobi šíří na nemytých rukou, ale v praxi prevenci nezkoušel.

Šablona:Portál Medicína

Šablona:Pahýl - lékařství