Korunní země: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
m oprava textu kvůli linku na Rakouské přímoří
Řádek 44: Řádek 44:
*[[Kraňsko]]
*[[Kraňsko]]
*[[Moravské markrabství|Morava]]
*[[Moravské markrabství|Morava]]
*[[Horní Rakousy|Rakousy nad Enží]]
*[[Horní Rakousy|Horní Rakousy]]
*[[Dolní Rakousy|Rakousy pod Enží]]
*[[Dolní Rakousy|Dolní Rakousy]]
*[[Salcbursko]]
*[[Salcbursko]]
*[[Rakouské Slezsko|Slezsko]]
*[[Rakouské Slezsko|Slezsko]]

Verze z 1. 1. 2010, 20:35

Habsburská monarchie se členila na různě velké územní celky, označované jako korunní země (německy Kronland, pl. Kronländer). Jednalo se o regiony, které Habsburkové získaly v průběhu staletí a panovali jim ve formě personální unie. Tyto celky požívaly v různých dobách různou míru autonomie s vlastními zemskými sněmy, na rozdíl od moderních členských států různých federací však neměly zemské vlády a jejich obyvatelé neměly žádné vlastní zemské občanství. V čele jednotlivých zemí stáli zemští hejtmani nebo místodržitelé, předesedající zemským správním orgánům. Každá země používala také vlastní zemské symboly.

Tradiční zemské sněmy, které byly do roku 1848 orgány stavovského zastoupení, byly po revoluci z roku 1848 císařskou vládou zrušeny a teprve roku 1860 svolány v nové formě. Nyní už jen část členů zemských sněmů měla své postavení zaručena, zatímco zbytek byl volen. Po rakousko-uherském vyrovnání z roku 1867 byla ústava habsburské monarchie vytvořena na novém základě, přičemž Uhersko již nadále nebylo pouhou korunní zemí, ale už víceméně státem.

Korunní země Rakouska-Uherska

V rámci Předlitavska

V rámci Zalitavska

S rozpadem Rakouska-Uherska na konci první světové války se korunní země na území moderního Rakouska transformovaly ve spolkové země; Čechy, Morava a Slezsko se staly zeměmi nově vzniklého Československa, zatímco ostatní korunní země byly jako správní celky v nově vzniklých nástupnických státech obvykle záhy zrušeny (Bukovina, Gorice a Gradiška, Halič, Istrie, Kraňsko, Terst).