Březník (Modrava): Porovnání verzí
m kat. |
ib, uspořádání textu - rozčlenění do kapitol |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Infobox sídlo |
|||
| ⚫ | |||
| název = Březník |
|||
'''Březník''' ('''Pürstling''') je samota, která se nachází v širokém údolí [[Modravský potok|Luzenského potoka]], 7,5 km jihovýchodně od [[Modrava|Modravy]], v katastrálním území [[Filipova Huť]] obce Modrava. Bývalá [[Schwarzenbergové|Schwarzenberská]] hájovna byla v letech [[1998]] - [[2002]] opravena a přeměněna na informační středisko [[Národní park Šumava|Národního parku Šumava]]. Celá lokalita je jedním z nejdeštivějších a nejstudenějších míst v [[Česká republika|České republice]], nachází se v přísně chráněné zóně parku a v současnosti [[kůrovci|kůrovcem]] napadeným [[les]]em vede zážitková cesta „Proměna horské smrčiny“. Z údolí se nabízí jeden z nejkrásnějších výhledů na horu [[Luzný]], která leží v [[Německo|Německu]] 300 m od [[státní hranice]]. |
|||
| foto = Soubor:Březník.JPG |
|||
| ⚫ | |||
| loc-map = {{LocMap |Česko |label=Březník| position=right |lat_deg=48 |lat_min=58 |lat_sec=16 |lon_deg=13 |lon_min=28 |lon_sec=57|float=center | caption= }} |
|||
| charakter = zaniklá samota |
|||
| obyvatelé = - |
|||
| č.p. = |
|||
| PSČ = |
|||
| obec = [[Modrava]] |
|||
| okres = Klatovy |
|||
| země = [[Čechy]] |
|||
| k.ú. = [[Filipova Huť]] |
|||
| výměra = |
|||
| zem.šíř = 48°58′16″ |
|||
| zem.dél = 13°28′57″ |
|||
| nad.výš = 1133 |
|||
| mapa = |
|||
}} |
|||
'''Březník''' ({{vjazyce2|de|''Pürstling''}}) je [[Samota (místo)|samota]], která se nachází v širokém údolí [[Modravský potok|Luzenského potoka]], 7,5 km jihovýchodně od [[Modrava|Modravy]], v katastrálním území [[Filipova Huť]] obce Modrava. |
|||
== Historie == |
|||
=== Zlatá stezka === |
|||
Luzenským údolím kdysi vedla [[Zlatá stezka]], respektive její pašerácká část, která se v náročném terénu vyhýbala [[mýtné|mýtu]] a [[clo|clu]]. Tato cesta spojovala [[Čechy]] s německým městem [[Pasov]]. |
|||
=== Vznik samoty === |
|||
Do hájovny Pürstlink zasadil [[Karel Klostermann]] děj románu [[Ze světa lesních samot]]. |
|||
[[První písemná zmínka]] o Březníku pochází z roku [[1787]]<ref>{{Citace monografie |
|||
| příjmení = Řezníčková |
|||
| jméno = Zdeňka |
|||
| odkaz na autora = |
|||
| příjmení2 = Řezníček |
|||
| jméno2 = Přemysl |
|||
| odkaz na autora2 = |
|||
| titul = Šumava: příroda, historie, život |
|||
| vydavatel = Baset |
|||
| místo = Praha |
|||
| rok = 2003 |
|||
| isbn = 80-7340-021-9 |
|||
| kapitola = Místopis |
|||
| strany = 48 |
|||
| jazyk = |
|||
}}</ref>. Do hájovny ''Pürstlink'' zasadil [[Karel Klostermann]] děj románu [[Ze světa lesních samot]], který se odehrává ve druhé polovině [[19. století]]. Bývalá [[Schwarzenbergové|Schwarzenberská]] hájovna byla v letech [[1998]] - [[2002]] opravena a přeměněna na informační středisko [[Národní park Šumava|Národního parku Šumava]]. |
|||
== Přírodní podmínky == |
|||
Od roku 2009 vede z Březníku turistický chodník ke státní hranici, kde se napojuje na přechod [[Modrý sloup]] a pokračuje na vrchol [[Luzný]]. Trasa nekopíruje původní Zlatou stezku, vedoucí Luzenským údolím, ale obchází chráněnou lokalitu po úbočí Špičníku. |
|||
Březník se nachází na severním okraji [[Luzenské údolí|Luzenského údolí]] v [[Kvildské pláně|Kvildských plání]], nad soutokem [[Luzenský potok|Luzenského]] a [[Březnický potok|Březnického potoka]], čímž vzniká [[Modravský potok]], který je hlavním [[pramen]]ným [[Vodní tok|tokem]] [[Šumava|šumavské]] [[řeka|řeky]] [[Vydra (řeka)|Vydry]]. Celá lokalita je jedním z nejdeštivějších (dlouhodobý průměr 1522 mm, v roce [[1922]] dokonce 2132 mm<ref>{{Citace monografie |
|||
| příjmení = Strnad |
|||
| jméno = Emanuel |
|||
| odkaz na autora = |
|||
| titul = Šumava: příroda, historie, život |
|||
| vydavatel = Baset |
|||
| místo = Praha |
|||
| rok = 2003 |
|||
| isbn = 80-7340-021-9 |
|||
| kapitola = Podnebí Šumavy |
|||
| strany = 39 |
|||
| jazyk = |
|||
}}</ref>) a nejstudenějších míst v [[Česká republika|České republice]]. Nachází se v přísně chráněné zóně parku, okolní [[les]] je však v současnosti silně napadený [[kůrovci|kůrovcem]]. |
|||
== |
== Turistické trasy == |
||
Z Březníku vede [[les]]em zážitková cesta „Proměna horské smrčiny“. Z údolí se nabízí jeden z nejkrásnějších výhledů na horu [[Luzný]], která leží v [[Německo|Německu]] 300 m od [[státní hranice]]. |
|||
Luzenským údolím kdysi vedla [[Zlatá stezka]], respektive její pašerácká část, která se v náročném terénu vyhýbala [[mýtné|mýtu]] a [[clo|clu]]. Tato cesta spojující Čechy s německým městem [[Pasov]] fungovala do [[Druhá světová válka|Druhé světové války]], po [[vysídlení Němců z Československa|vysídlení Němců]] již nebývala používána a s vyhlášením národního parku se stala turistům z české strany nepřístupná, kvůli výskytu [[tetřev hlušec|tetřeva hlušce]]. Hraničního přechodu [[Modrý sloup]] je tedy možné dosáhnout pouze z německé strany, i zde se však jedná o přísně chráněnou lokalitu a neznačenou stezku. |
|||
Po trase bývalé Zlaté stezky vedla do [[Druhá světová válka|druhé světové války]] turistická stezka. Po [[vysídlení Němců z Československa|vysídlení Němců]] již nebývala používána. Krátce byla tato cesta přístupná po pádu [[komunistický režim v Československu|komunistického režimu]], ale s vyhlášením národního parku se stala turistům z české strany opět nepřístupná kvůli výskytu [[tetřev hlušec|tetřeva hlušce]]. Hraničního přechodu [[Modrý sloup]] tedy bylo až do roku [[2009]] možné dosáhnout pouze z německé strany, i zde se však jedná o přísně chráněnou lokalitu a neznačenou stezku. Od roku 2009 vede z Březníku turistický chodník ke státní hranici, kde se napojuje na přechod Modrý sloup a pokračuje na vrchol [[Luzný]]. Trasa nekopíruje původní Zlatou stezku, vedoucí Luzenským údolím, ale obchází chráněnou lokalitu po úbočí [[Špičník]]u. |
|||
== Reference == |
|||
<references /> |
|||
== Externí odkazy == |
== Externí odkazy == |
||
Verze z 28. 12. 2009, 13:15
Šablona:Infobox sídlo Březník (německy Pürstling) je samota, která se nachází v širokém údolí Luzenského potoka, 7,5 km jihovýchodně od Modravy, v katastrálním území Filipova Huť obce Modrava.
Historie
Zlatá stezka
Luzenským údolím kdysi vedla Zlatá stezka, respektive její pašerácká část, která se v náročném terénu vyhýbala mýtu a clu. Tato cesta spojovala Čechy s německým městem Pasov.
Vznik samoty
První písemná zmínka o Březníku pochází z roku 1787[1]. Do hájovny Pürstlink zasadil Karel Klostermann děj románu Ze světa lesních samot, který se odehrává ve druhé polovině 19. století. Bývalá Schwarzenberská hájovna byla v letech 1998 - 2002 opravena a přeměněna na informační středisko Národního parku Šumava.
Přírodní podmínky
Březník se nachází na severním okraji Luzenského údolí v Kvildských plání, nad soutokem Luzenského a Březnického potoka, čímž vzniká Modravský potok, který je hlavním pramenným tokem šumavské řeky Vydry. Celá lokalita je jedním z nejdeštivějších (dlouhodobý průměr 1522 mm, v roce 1922 dokonce 2132 mm[2]) a nejstudenějších míst v České republice. Nachází se v přísně chráněné zóně parku, okolní les je však v současnosti silně napadený kůrovcem.
Turistické trasy
Z Březníku vede lesem zážitková cesta „Proměna horské smrčiny“. Z údolí se nabízí jeden z nejkrásnějších výhledů na horu Luzný, která leží v Německu 300 m od státní hranice.
Po trase bývalé Zlaté stezky vedla do druhé světové války turistická stezka. Po vysídlení Němců již nebývala používána. Krátce byla tato cesta přístupná po pádu komunistického režimu, ale s vyhlášením národního parku se stala turistům z české strany opět nepřístupná kvůli výskytu tetřeva hlušce. Hraničního přechodu Modrý sloup tedy bylo až do roku 2009 možné dosáhnout pouze z německé strany, i zde se však jedná o přísně chráněnou lokalitu a neznačenou stezku. Od roku 2009 vede z Březníku turistický chodník ke státní hranici, kde se napojuje na přechod Modrý sloup a pokračuje na vrchol Luzný. Trasa nekopíruje původní Zlatou stezku, vedoucí Luzenským údolím, ale obchází chráněnou lokalitu po úbočí Špičníku.
Reference
- ↑ ŘEZNÍČKOVÁ, Zdeňka; ŘEZNÍČEK, Přemysl. Šumava: příroda, historie, život. Praha: Baset, 2003. ISBN 80-7340-021-9. Kapitola Místopis, s. 48.
- ↑ STRNAD, Emanuel. Šumava: příroda, historie, život. Praha: Baset, 2003. ISBN 80-7340-021-9. Kapitola Podnebí Šumavy, s. 39.