Slezské války (rozcestník): Porovnání verzí
kozmetika |
→Literatura: +lit. |
||
| Řádek 33: | Řádek 33: | ||
== Literatura == |
== Literatura == |
||
* {{Citace monografie | příjmení = Bělina | jméno = Pavel | odkaz na autora = Pavel Bělina | příjmení2 = Kaše | jméno2 = Jiří | odkaz na autora2 = Jiří Kaše | příjmení3 = Kučera | jméno3 = Jan P | odkaz na autora3 = Jan Pavel Kučera | spoluautoři = | titul = Velké dějiny zemí Koruny české X. 1740-1792 | vydavatel = Paseka | místo = Praha ; Litomyšl | rok = 2001| počet stran = 768 | isbn = 80-7185-384-4}} |
|||
* {{Citace monografie | příjmení = Gawrecki | jméno = Dan | odkaz na autora = Dan Gawrecki | spoluautoři = a kol. | titul = Dějiny Českého Slezska 1740-2000 I.-II | vydavatel = Slezská univerzita, Filozoficko-přírodovědecká fakulta, Ústav historie a muzeologie | místo = Opava | rok = 2003 | počet stran = 656 | isbn = 80-7248-226-2}} |
|||
* {{Citace monografie | příjmení = Maur | jméno = Eduard | odkaz na autora = Eduard Maur | titul = 12. 5. 1743 - korunovace na usmířenou : Marie Terezie | vydavatel = Havran | místo = Praha | rok = 2003 | počet stran = 187 | isbn = 80-86515-22-2}} |
|||
* {{Citace monografie | příjmení = Pernes | jméno = Jiří | odkaz na autora = Jiří Pernes | příjmení2 = Fučík | jméno2 = Josef | odkaz na autora2 = Josef Fučík | příjmení3 = Havel | jméno3 = Petr | odkaz na autora3 = Petr Havel | spoluautoři = a kol. | titul = Pod císařským praporem. Historie habsburské armády 1526-1918 | vydavatel = Elka Press | místo = Praha | rok = 2003 | počet stran = 555 | isbn = 80-902745-5-2}} |
* {{Citace monografie | příjmení = Pernes | jméno = Jiří | odkaz na autora = Jiří Pernes | příjmení2 = Fučík | jméno2 = Josef | odkaz na autora2 = Josef Fučík | příjmení3 = Havel | jméno3 = Petr | odkaz na autora3 = Petr Havel | spoluautoři = a kol. | titul = Pod císařským praporem. Historie habsburské armády 1526-1918 | vydavatel = Elka Press | místo = Praha | rok = 2003 | počet stran = 555 | isbn = 80-902745-5-2}} |
||
* {{Citace monografie | příjmení = Stellner | jméno = František | odkaz na autora = František Stellner | titul = Fridrich Veliký. Cesta Pruska k velmocenskému postavení | vydavatel = Panevropa | místo = Praha | rok = 1998 | počet stran = 552 | isbn = 80-85846-10-1}} |
|||
* {{Citace monografie | příjmení = Tapié | jméno = Victor Lucien | odkaz na autora = Victor Lucien Tapié | titul = Marie Terezie a Evropa : od baroka k osvícenství | vydavatel = Mladá fronta | místo = Praha | rok = 1997 | počet stran = 398 | isbn = 80-204-0616-6}} |
|||
[[Kategorie:Války Pruska]] |
[[Kategorie:Války Pruska]] |
||
Verze z 27. 12. 2009, 18:44
Slezské války byly série válek mezi Pruskem a Rakouskem (a jejich spojenců) o kontrolu nad Slezskem.
První Slezská válka (1740-1742)
Příčina války o Slezsko
Slezsko patřilo Habsburkům po vymření Piastovského rodu díky sankcím z 19. dubna 1713, které vytvořil císař Karel VI. Během císařovy doby existence byla sankce obecně potvrzena německými státy. S následujícím úmrtím císaře si však Prusko začalo klást na Slezsko nárok.
Fridrich II., král Pruska, založil požadavky nad tvrzením nesplnění Schwiebusové smlouvy, čímž slezské knížectví Lehnice, Volovsko a Břeh budou odevzdané Braniborsku po vymření Piastovské dynastie. V roce 1675 s úmrtím posledního Piastovce vymřel rod Piastovců. V této době nebyl žádný pokus o realizaci této staré smlouvy a pruský vladař byl za platbu přesvědčen zříci se smlouvy.
Rozsáhlá aliance podporovala nové pruské tvrzení na nárok na Slezsko. Prusko bylo podporované Francií, Bavorskem, Švédskem a dalšími různými menšími evropskými silami. Sdílený cíl uvnitř aliance bylo zničení nebo přinejmenším úbytek Habsburské monarchie a z jeho dominantního vlivu na další německé státy. Habsburkové zjístili, že jsou podporováni Ruskem spolu s námořními mocnostmi a to s Holandskem a Británii/Hannoverskem.
Chronologie
Po dvouměsíčních tažení Pruské síly obsadily Slezsko, které patřilo české koruně a Habsburkům. V roce 1741 Prusko porazilo Rakousko v bitvě u Mollwitz (10. květen 1741) blízko Brzegu. Ve Vratislavském míru 1742 většina Slezska byla podstoupena Prusku a byla organizovaná do slezské provincie.
Jížní část Slezska (Opavsko avšak bez Hlučínska, které připadlo Prusku a Těšínsko) zůstalo pod Habsburskou kontrolou a bylo nazýváno české Slezsko a po roce 1849 rakouské Slezsko. Malé části polského Slezska (Osvětimsko, Zatorsko, Zywiec, Seveřsko) nebyly spojeny s touto válkou.
Vratislavský mír 1742
Slezsko po Vratislavském (Berlínském) míru 11. června 1742, jež skončilo první slezskou válku.
Slezsko je rozděleno mezi Prusko, Čechy-Rakousko a Polsko. Červená línie ukazuje historické hranice Slezska, které byly stabilní po 1000 let.
Šedá oblast Slezska ukazuje významnější část Slezska získané Pruskem od Čech-Rakouska. Žlutá barva ukazuje zbytek česko-rakouského Slezska. To území bylo nazýváno české Slezsko až do roku 1849, pak se jmenovalo rakouské Slezsko. Mapa ukazuje města: Opava, Krnov a Těšín (Polský Těšín i Český Těšín tehdy ještě Těšín).
Růžová oblast ukazuje polské Slezsko. Vévodství Osvětimské a Zatorské, později Bielsko-Biale.
Druhá Slezská válka (1744-1745)
Rakousko ztratilo Slezsko v bitvě u Mollwitz, které získalo Prusko. Byl to čas, kdy Rakouská armáda byla pod velením polního maršála Otta Ferdinanda von Abensberga a maršála Dauna a udělal pokus o znovu ovládnutí Slezska. Pruská armáda byla pod velením krále Fridricha II.
V Hohenfriedebergské bitvě (4. červenec 1744) se Sasko a Rakousko nebylo schopné navzájem podporovat a tím dovolili Prusům čas na zotavení jejich vlastních taktických vad a Prusko dobylo vítězství. Po pruském vítězství Fridrich nepronásledoval nepřátelské vojáky. Bitev ve druhé Slezské válce byly ještě dvě a to Bitva u Sooru (29. září 1745) a Kesselsdorfská bitva, obě vyhrané Pruskem.
Drážďanská smlouva vytvořena 25. prosince 1745 skončila druhou Slezskou válku mezi Rakouskem, Saskem a Pruskem.
Třetí Slezská válka (1756-1763)
Byla součást evropské sedmileté války. Rakousko se pokoušelo znovu vrátit Slezsko zpět, ale jejich spojenec Rusko je opustilo a tím Prusko potvrdilo vítězství a Slezsko zůstalo Prusku.
Literatura
- BĚLINA, Pavel; KAŠE, Jiří; KUČERA, Jan P. Velké dějiny zemí Koruny české X. 1740-1792. Praha ; Litomyšl: Paseka, 2001. 768 s. ISBN 80-7185-384-4.
- GAWRECKI, Dan, a kol. Dějiny Českého Slezska 1740-2000 I.-II. Opava: Slezská univerzita, Filozoficko-přírodovědecká fakulta, Ústav historie a muzeologie, 2003. 656 s. ISBN 80-7248-226-2.
- MAUR, Eduard. 12. 5. 1743 - korunovace na usmířenou : Marie Terezie. Praha: Havran, 2003. 187 s. ISBN 80-86515-22-2.
- PERNES, Jiří; FUČÍK, Josef; HAVEL, Petr, a kol. Pod císařským praporem. Historie habsburské armády 1526-1918. Praha: Elka Press, 2003. 555 s. ISBN 80-902745-5-2.
- STELLNER, František. Fridrich Veliký. Cesta Pruska k velmocenskému postavení. Praha: Panevropa, 1998. 552 s. ISBN 80-85846-10-1.
- TAPIÉ, Victor Lucien. Marie Terezie a Evropa : od baroka k osvícenství. Praha: Mladá fronta, 1997. 398 s. ISBN 80-204-0616-6.