Anna Uherská: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace
m vzhled
Řádek 9: Řádek 9:
{{Příbuzný|dcera|[[Griffina Haličská]]}}
{{Příbuzný|dcera|[[Griffina Haličská]]}}
{{Příbuzný|dcera|Markéta }}
{{Příbuzný|dcera|Markéta }}
}}'''Anna Uherská (1226/27 {{nejisté datum|narození}} - po 1270) byla mačevskou vévodkyní, manželkou [[Rostislav Haličský|Rostislava Haličského]].
}}'''Anna Uherská''' (1226/27 {{nejisté datum|narození}} - po 1270) byla mačevskou vévodkyní, manželkou [[Rostislav Haličský|Rostislava Haličského]].


== Život ==
== Život ==

Verze z 20. 12. 2009, 20:00

Příbuzenstvo
otec Béla IV.
matka Marie Laskaris
manžel Rostislav Haličský
syn Béla Mačevský
syn Michal Bosenský
dcera Alžběta
dcera Kunhuta Haličská
dcera Griffina Haličská
dcera Markéta

Anna Uherská (1226/27 ? - po 1270) byla mačevskou vévodkyní, manželkou Rostislava Haličského.

Život

Anna byla oblíbenou[1] dcerou uherského krále Bély IV. a Marie z rodu Laskarisů. Roku 1243[2] se provdala za Rostislava Haličského, syna sv. Michala Černigovského z rodu Rurikovců, který na dvůr uherského krále uprchl před Tatary. [3]

Rostislav se stal díky Bélově výpadu do Bosny po roce 1250 mačevským vévodou se sídlem v Bělehradě.[4] Roku 1256 byl zprostředkovatelem mírového jednání mezi nikajským císařem Theodorem II. a Bulharskem,[5] které se později pokoušel získat pro sebe. Pomáhal svému tchánovi při válce s Přemyslem Otakarem II.,[6] zúčastnil se bitvy u Kressenbrunnu a po uzavření míru se stal tchánem českého krále. Poté společně se Štěpánem napadl Bulharsko a o dva roky později zemřel. Synové si sice rozdělili otcovo území, ale neustále museli odolávat výpadům svého bratrance Štěpána, mladšího uherského krále.

Ovdovělá Anna se zdržovala na uherském území asi do roku 1270, kdy zemřel její otec Béla IV., poté část uherské šlechty včetně Anny raději odešla do českého exilu. [7] Anna s sebou tehdy na dvůr Přemysla Otakara II. a své dcery Kunhuty přinesla část královského pokladu a snad i korunu sv. Štěpána.[8] Závišův kříž pravděpodobně pochází právě z této kolekce.[9] Další osud vévodkyně není dostatečně znám.

Odkazy

Šablona:Portál Maďarsko Šablona:Portál Středověk

Reference

  1. CHARVÁTOVÁ, Kateřina. Václav II. Král český a polský. Praha: Vyšehrad, 2007. ISBN 978-80-7021-841-9. S. 26. 
  2. Charvátová, str. 96
  3. VANÍČEK, Vratislav. Velké dějiny zemí Koruny české III. 1250-1310. Praha: Paseka, 2002. ISBN 80-7185-433-6. S. 92. 
  4. Vaníček, str. 33
  5. www.fmg.ac
  6. www.fmg.ac
  7. Vaníček, str. 129
  8. Vaníček, str. 130
  9. Charvátová, str. 96