Rokytská slať: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
oprava chyby
Rawe (diskuse | příspěvky)
rozšíření obsahu
Řádek 1: Řádek 1:
[[Soubor:Rokytská slať.jpg|thumb|Údolí Rokytky]]
[[Soubor:Rokytská slať.jpg|thumb|Údolí Rokytky]]
'''Rokytská slať''' je největší ze [[Slať|slatí]] nacházejících se v jádrové zóně [[Národní park Šumava|Národního Parku Šumava]], komplexu Modravských slatí. Zdejší [[flóra]] i [[fauna]] jsou natolik výjimečné, že celé území je veřejnosti nepřístupné. Nachází se zde mrazové formy stromů (zakrslé a mrazové formy), kupříkladu [[smrk]]ů, [[Borovice|borovic]] a [[Bříza|bříz]]. Několik druhů vážek nežije nikde jinde na světě.
'''Rokytská slať''' je největší (142 ha) ze [[Slať|slatí]] nacházejících se v jádrové zóně [[Národní park Šumava|Národního Parku Šumava]], komplexu Modravských slatí. Zdejší [[flóra]] i [[fauna]] jsou natolik výjimečné, že celé území je veřejnosti nepřístupné. Nachází se zde mrazové formy stromů (zakrslé a mrazové formy), kupříkladu [[smrk]]ů, [[Borovice|borovic]] a [[Bříza|bříz]]. Několik druhů vážek nežije nikde jinde na světě. Slať se také může pochlubit největším počtem jezírek ze šumavských slatí - je jich 69. Výjimečný je i tzv. Mrtvý les s odumřelými kmeny stromů.


== Poloha ==
== Poloha ==

Verze z 13. 12. 2009, 15:30

Údolí Rokytky

Rokytská slať je největší (142 ha) ze slatí nacházejících se v jádrové zóně Národního Parku Šumava, komplexu Modravských slatí. Zdejší flórafauna jsou natolik výjimečné, že celé území je veřejnosti nepřístupné. Nachází se zde mrazové formy stromů (zakrslé a mrazové formy), kupříkladu smrků, borovic a bříz. Několik druhů vážek nežije nikde jinde na světě. Slať se také může pochlubit největším počtem jezírek ze šumavských slatí - je jich 69. Výjimečný je i tzv. Mrtvý les s odumřelými kmeny stromů.

Poloha

Rokytská slať se nachází 5km západně od obce Modrava, v přibližné nadmořské výšce 1100m n. m. Je obklopena vrcholovými spočinky Medvěd, Smrkový vrch a Na Soutoku. Ze západní strany slať obchází státní hranice s Německem a přiléhá k jádrovému území Národního Parku Bavorský Les. Slať je vidět ze 4,5 km vzdáleného Velkého Roklanu (který se nachází v NPBL, orig. Grosser Rachel).

Rokytka

Z Rokytské slati odvádí vodu potok Rokytka. Jeho tok dosahuje délky 4,4 km než dosáhne Roklanského potoka. Po celém toku protéká Rokytským údolím, které je přirozeně nezalesněné, drží se zde pouze nejodolnější druhy borovic, mrazových smrků a mechů.

Název

Název Rokytská slať patrně pochází od mechorostu rokyt. Kromě pojmenování "Rokytská" existuje i "Rokytecká" a německé "Weitfällerská".

Historie

Území se téměř dokonale vyhnulo všem historickým těžbám, které poznamenaly ráz Šumavy, proto zde i dnes nalezneme původní porosty. Již ve 20. letech 20. století bylo místo vyhlášeno za turistickou zajímavost a vedla k němu turistická stezka, která pokračovala až na Roklan. Po Druhé světové válce bylo území uzavřeno železnou oponou a pohybovali se v něm pouze vojáci. Přímo prostředkem slatě vedla první linie ostnatých drátů (dnes stále patrná), byla zde vytvořena nádrž zadržující vodu (stále také patrná, vede po ní jedna ze starých cest) a křižovatka cest-asfaltová podél drátů na sever k Javoří pile, asfaltová na jih k Medvědí hoře a užší vozová cesta, zvaná Slaťská, Rokyteckým údolím, na jehož konci přímo na soutoku Rokytky a Roklanského potoká byla zbudována rota Soutok. Základy roty jsou stále velmi dobře patrné, zdejší drsná příroda však pomalu i je překrývá. Cesta Rokyteckým údolím je již zcela zarostlá a nezřetelná.