Výsypka: Porovnání verzí
m link fix |
m různé významy |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Různé významy|redirect=halda|tento=výsypce|druhý=ostatních významech|stránka=Halda (rozcestník)}} |
|||
[[Soubor:Salzberg kaliwerk wintershall heringen.jpg|thumb|upright=1.3|<center> Téměř 200 m vysoká výsypka "Monte Kali" u Heringen v Hessensku </center>]] |
[[Soubor:Salzberg kaliwerk wintershall heringen.jpg|thumb|upright=1.3|<center> Téměř 200 m vysoká výsypka "Monte Kali" u Heringen v Hessensku </center>]] |
||
Verze z 2. 12. 2009, 22:50
Výsypka nebo také halda (z něm. die Halde) nebo odval či kypa je velká hromada více méně sypkého a nežádaného materiálu (hlušiny), který vzniká skrývkou při těžbě různých nerostných surovin (uhlí, uran, kaolín, bentonit), případně skladováním popílku uhelných elektráren a podobně. Je to tedy antropogenní krajinný útvar, tj. útvar vytvořený člověkem, obsahující nadložní a podzemní vrstvy, vytěžené v lomech a hlubinných dolech. Slouží k dočasnému nebo trvalému uložení těchto nepotřebných hmot.
Výsypka neobsahuje těžené materiály v dostatečné koncentraci, přesto může obsahovat stopy látek nebezpečných, například radioaktivních. Materiál výsypky pochází z hlubších vrstev a jen pozvolna se na něm může uchytit vegetace, a to jen jistého typu. Naopak u výsypek nezpevněných vegetací hrozí sesuvy půdy; sesuv výsypky v Aberfanu ve Walesu roku 1966 si vyžádal 144 obětí, zčásti školních dětí. Jiné nebezpečí, zejména u výsypek uhelných dolů, představuje podzemní hoření zbytků uhlí, které se obvykle nedá hasit a může trvat několik let.
V mnoha zemích proto zákon nařizuje těžebním společnostem, že musí výsypky odstranit, rekultivovat a podobně. Výsypky tvoří významné krajinné dominanty o mocnosti až kolem 100 m a výrazně dokáží změnit ráz okolí. Například v Belgii se rekultivované výsypky využívají jako lyžařské svahy, terénem vedou cyklostezky a podobně. Na jižních svazích se zakládají vinice (v Česku např. Litvínov) nebo sady. Někdy se změnou technologie stane materiál výsypky znovu ekonomicky zajímavým a začne se zpracovávat.
Od výsypek, jež mají více méně homogenní složení, je třeba odlišovat skládky, vzniklé skladováním různorodých, často organických nebo chemicky aktivních odpadů. U těch je třeba zvláštních opatření kvůli nebezpečí kontaminace podzemní vody a podobně.
Výsypky se dělí podle umístění na:
- vnitřní - uvnitř lomu v lokalitě, která je už vytěžena
- vnější - v blízkém okolí lokality těžby.
Využití
Takto nově vzniklé lokality výsypek po rekultivačních a revitalizačních úpravách jsou jako ideální pro realizace nejrůznějších staveb a areálů s mnoha využitími. Konkrétní proces který navrací krajině původní vzhled a funkci jsou rekultivace.
- Rekreační centra – jako příklad jezero Most. Kde vzniká jezero s malým přístavem a rekreační zónou pro přilehlé město. Kolem se chytá bruslařská dráha a cyklostezka nebo také zázemí pro podnikatelskou činnost a procházky po lesnických rekultivacích a nových parcích.
- Navrácení přírodě – mnoho výsypek je navráceno zpět přírodě. A ponechána přirozenému vývoji sukcesních společenstev rostlin a osídlení novými živočichy. Typickým příkladem je Kopistská výsypka.
Seznam výsypek v Podkrušnohoří (vnější výsypky)
Sokolovsko:
- Loketská výsypka
- Smolnická výsypka
- Velká podkrušnohorská výsypka
- Výsypka Antonín
- Výsypka Lítov - Boden
- Výsypka Silvestr
Mostecko
- Čepirožská výsypka
- Hornojiřetínská výsypka
- Kopistská výsypka
- Růžodolská výsypka
- Střimická výsypka
- Velebudická výsypka
- Výsypka Malé Březno
Teplicko
Haldy v Ostravě
Odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Výsypka na Wikimedia Commons
Související články
Externí odkazy
- Skládka 11/19 v Loos-en-Gohelle, Belgie (fr)
- http://chaine.des.terrils.free.fr (fr)
- http://www.terrils.be/ (en, fr, de)
- http://www.land-art-charleroi.be/index_eng.html (Soutěž v Land Art na skládce v Charleroi, Belgie)
- Turning coal waste into light, 8 October 2004 (en)
- Výsypky na Mostecku
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Slag heap na anglické Wikipedii (číslo revize nebylo určeno).