Moment setrvačnosti: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
Alexbot (diskuse | příspěvky)
m robot přidal: id:Momen inersia
Xqbot (diskuse | příspěvky)
m robot přidal: el:Ροπή αδράνειας; kosmetické úpravy
Řádek 1: Řádek 1:
'''Moment setrvačnosti''' je [[fyzikální veličina]], která vyjadřuje míru [[Setrvačnost|setrvačnosti]] tělesa při [[Otáčivý pohyb|otáčivém pohybu]]. Její velikost závisí na rozložení [[hmota|hmoty]] v [[Těleso|tělese]] vzhledem k [[Osa otáčení|ose otáčení]]. Body (části) tělesa s větší [[Hmotnost|hmotností]] a umístěné ''dál od osy'' mají větší moment setrvačnosti.
'''Moment setrvačnosti''' je [[fyzikální veličina]], která vyjadřuje míru [[Setrvačnost|setrvačnosti]] tělesa při [[Otáčivý pohyb|otáčivém pohybu]]. Její velikost závisí na rozložení [[hmota|hmoty]] v [[Těleso|tělese]] vzhledem k [[Osa otáčení|ose otáčení]]. Body (části) tělesa s větší [[Hmotnost|hmotností]] a umístěné ''dál od osy'' mají větší moment setrvačnosti.


==Značení==
== Značení ==
* Symbol veličiny: ''J'' , někdy také ''I''
* Symbol veličiny: ''J'' , někdy také ''I''
* Základní jednotka [[soustava SI|SI]]: [[kilogram]] krát [[metr]] na druhou, značka [[Fyzikální jednotka|jednotky]]: kg . m<sup>2</sup>
* Základní jednotka [[soustava SI|SI]]: [[kilogram]] krát [[metr]] na druhou, značka [[Fyzikální jednotka|jednotky]]: kg . m<sup>2</sup>


==Výpočet==
== Výpočet ==
===Diskrétní rozložení hmoty===
=== Diskrétní rozložení hmoty ===
Při [[otáčivý pohyb|otáčivém pohybu]] [[soustava hmotných bodů|soustavy hmotných bodů]] kolem nehybné [[osa|osy]] opisují jednotlivé [[hmotný bod|hmotné body]] [[kružnice]], jejichž středy leží na [[osa otáčení|ose otáčení]]. [[Úhlová rychlost]] <math>\omega</math> všech bodů je stejná.
Při [[otáčivý pohyb|otáčivém pohybu]] [[soustava hmotných bodů|soustavy hmotných bodů]] kolem nehybné [[osa|osy]] opisují jednotlivé [[hmotný bod|hmotné body]] [[kružnice]], jejichž středy leží na [[osa otáčení|ose otáčení]]. [[Úhlová rychlost]] <math>\omega</math> všech bodů je stejná.


Řádek 17: Řádek 17:
:<math>J = m_1 r_1^2 + m_2 r_2^2 + \cdots + m_n r_n^2 = \sum_{i=1}^n m_i r_i^2</math>
:<math>J = m_1 r_1^2 + m_2 r_2^2 + \cdots + m_n r_n^2 = \sum_{i=1}^n m_i r_i^2</math>


===Spojité rozložení hmoty===
=== Spojité rozložení hmoty ===
V [[mechanika kontinua|mechanice kontinua]] (tedy v případě spojitě rozložené hmoty) lze k určení momentu setrvačnosti použít vztah
V [[mechanika kontinua|mechanice kontinua]] (tedy v případě spojitě rozložené hmoty) lze k určení momentu setrvačnosti použít vztah
:<math>J = \int_M r^2 \mathrm{d}m</math>,
:<math>J = \int_M r^2 \mathrm{d}m</math>,
Řádek 30: Řádek 30:
:<math>J = \rho \int_V r^2\mathrm{d}V</math>
:<math>J = \rho \int_V r^2\mathrm{d}V</math>


==Poloměr setrvačnosti==
== Poloměr setrvačnosti ==
Moment setrvačnosti je také možné zapsat jako součin celkové hmotnosti tělesa <math>M</math> a čtverce jisté střední vzdálenosti <math>R</math>, ve které by musela být soustředěna veškerá hmotnost tělesa, aby moment setrvačnosti byl roven momentu celého tělesa.
Moment setrvačnosti je také možné zapsat jako součin celkové hmotnosti tělesa <math>M</math> a čtverce jisté střední vzdálenosti <math>R</math>, ve které by musela být soustředěna veškerá hmotnost tělesa, aby moment setrvačnosti byl roven momentu celého tělesa.
:<math>J = MR^2</math>
:<math>J = MR^2</math>
Řádek 36: Řádek 36:
[[Vzdálenost]] <math>R = \sqrt{\frac{J}{M}}</math> se nazývá '''poloměr setrvačnosti''' nebo '''gyrační poloměr'''.
[[Vzdálenost]] <math>R = \sqrt{\frac{J}{M}}</math> se nazývá '''poloměr setrvačnosti''' nebo '''gyrační poloměr'''.


==Momenty setrvačnosti některých těles==
== Momenty setrvačnosti některých těles ==
Pro praktické použití je vhodná znalost některých často používaných momentů setrvačnosti.
Pro praktické použití je vhodná znalost některých často používaných momentů setrvačnosti.


Řádek 57: Řádek 57:
:<math>J = mr^2</math>
:<math>J = mr^2</math>


==Steinerova věta==
== Steinerova věta ==
{{viz též|Steinerova věta}}
{{viz též|Steinerova věta}}
Moment setrvačnosti vzhledem k ose procházející mimo [[těžiště]] tělesa lze určit podle [[Steinerova věta|Steinerovy věty]] jako součet momentu setrvačnosti vzhledem k [[rovnoběžky|rovnoběžné]] ose procházející těžištěm a součinu hmotnost a čtverce vzdálenosti od těžiště, tzn.
Moment setrvačnosti vzhledem k ose procházející mimo [[těžiště]] tělesa lze určit podle [[Steinerova věta|Steinerovy věty]] jako součet momentu setrvačnosti vzhledem k [[rovnoběžky|rovnoběžné]] ose procházející těžištěm a součinu hmotnost a čtverce vzdálenosti od těžiště, tzn.
Řádek 63: Řádek 63:
kde <math>J_0</math> je moment setrvačnosti vzhledem k rovnoběžné ose jdoucí těžištěm tělesa, <math>m</math> je hmotnost tělesa a <math>r_T</math> je [[kolmost|kolmá]] vzdálenost těžiště od osy otáčení.
kde <math>J_0</math> je moment setrvačnosti vzhledem k rovnoběžné ose jdoucí těžištěm tělesa, <math>m</math> je hmotnost tělesa a <math>r_T</math> je [[kolmost|kolmá]] vzdálenost těžiště od osy otáčení.


==Tenzor setrvačnosti==
== Tenzor setrvačnosti ==
Otáčí-li se soustava hmotných bodů kolem libovolné osy <math>S</math> [[úhlová rychlost|úhlovou rychlostí]] <math>\mathbf{\omega}</math>, má [[kinetická energie]] tohoto rotačního pohybu hodnotu
Otáčí-li se soustava hmotných bodů kolem libovolné osy <math>S</math> [[úhlová rychlost|úhlovou rychlostí]] <math>\mathbf{\omega}</math>, má [[kinetická energie]] tohoto rotačního pohybu hodnotu
:<math>E_k = \frac{1}{2}J_S \omega^2 = \frac{1}{2}\sum_{i=1}^n m_iv_i^2 = \frac{1}{2}\sum_{i=1}^n m_i {|\mathbf{\omega}\times\mathbf{r}_i|}^2</math>,
:<math>E_k = \frac{1}{2}J_S \omega^2 = \frac{1}{2}\sum_{i=1}^n m_iv_i^2 = \frac{1}{2}\sum_{i=1}^n m_i {|\mathbf{\omega}\times\mathbf{r}_i|}^2</math>,
Řádek 105: Řádek 105:
kde symbol <math>\otimes</math> představuje [[tenzorový součin]], jehož výsledkem je [[symetrická matice|symetrická]] [[čtvercová matice]].
kde symbol <math>\otimes</math> představuje [[tenzorový součin]], jehož výsledkem je [[symetrická matice|symetrická]] [[čtvercová matice]].


==Plošný moment setrvačnosti==
== Plošný moment setrvačnosti ==
Moment setrvačnosti můžeme určovat nejenom k ose, ale také k [[rovina|rovině]], kdy mluvíme o plošném momentu setrvačnosti.
Moment setrvačnosti můžeme určovat nejenom k ose, ale také k [[rovina|rovině]], kdy mluvíme o plošném momentu setrvačnosti.


Řádek 129: Řádek 129:
:<math>J_z = J_{yz} + J_{zx}</math>
:<math>J_z = J_{yz} + J_{zx}</math>


==Polární moment setrvačnosti==
== Polární moment setrvačnosti ==
Moment setrvačnosti můžeme určovat nejenom k ose, ale také k bodu, kdy se jedná o tzv. '''polární moment setrvačnosti'''.
Moment setrvačnosti můžeme určovat nejenom k ose, ale také k bodu, kdy se jedná o tzv. '''polární moment setrvačnosti'''.


Řádek 140: Řádek 140:
* [[Steinerova věta]]
* [[Steinerova věta]]


==Literatura==
== Literatura ==
* Jozef Kvasnica, Antonín Havránek, Pavel Lukáč, Boris Sprušil ''Mechanika'', Nakladatel: Academia, ISBN 80-200-1268-0, EAN 9788020012685, Rok vydání: 2004 (2. vydání)
* Jozef Kvasnica, Antonín Havránek, Pavel Lukáč, Boris Sprušil ''Mechanika'', Nakladatel: Academia, ISBN 80-200-1268-0, EAN 9788020012685, Rok vydání: 2004 (2. vydání)
* Landau LD and Lifshitz EM (1976) ''Mechanics'', 3rd. ed., Pergamon Press. ISBN 0-08-021022-8 (hardcover) and ISBN 0-08-029141-4 (softcover).
* Landau LD and Lifshitz EM (1976) ''Mechanics'', 3rd. ed., Pergamon Press. ISBN 0-08-021022-8 (hardcover) and ISBN 0-08-029141-4 (softcover).
* Goldstein H. (1980) ''Classical Mechanics'', 2nd. ed., Addison-Wesley. ISBN 0-201-02918-9
* Goldstein H. (1980) ''Classical Mechanics'', 2nd. ed., Addison-Wesley. ISBN 0-201-02918-9
Řádek 153: Řádek 153:
[[da:Inertimoment]]
[[da:Inertimoment]]
[[de:Trägheitsmoment]]
[[de:Trägheitsmoment]]
[[el:Ροπή αδράνειας]]
[[en:Moment of inertia]]
[[en:Moment of inertia]]
[[es:Momento de inercia]]
[[es:Momento de inercia]]

Verze z 30. 11. 2009, 02:58

Moment setrvačnosti je fyzikální veličina, která vyjadřuje míru setrvačnosti tělesa při otáčivém pohybu. Její velikost závisí na rozložení hmoty v tělese vzhledem k ose otáčení. Body (části) tělesa s větší hmotností a umístěné dál od osy mají větší moment setrvačnosti.

Značení

  • Symbol veličiny: J , někdy také I
  • Základní jednotka SI: kilogram krát metr na druhou, značka jednotky: kg . m2

Výpočet

Diskrétní rozložení hmoty

Při otáčivém pohybu soustavy hmotných bodů kolem nehybné osy opisují jednotlivé hmotné body kružnice, jejichž středy leží na ose otáčení. Úhlová rychlost všech bodů je stejná.

Celkovou kinetickou energii určíme jako součet kinetických energií všech hmotných bodů soustavy, tzn.

,

kde je hmotnost -tého hmotného bodu, je velikost jeho rychlosti, je jeho (kolmá) vzdálenost od osy otáčení a bylo využito toho, že rychlost bodu při kruhovém pohybu je přímo úměrná vzdálenosti bodu od osy otáčení, tzn. . Předchozí vztah lze upravit na tvar

,

kde veličina představuje moment setrvačnosti tělesa k ose otáčení. Moment setrvačnosti soustavy hmotných bodů je tak definován vztahem

Spojité rozložení hmoty

V mechanice kontinua (tedy v případě spojitě rozložené hmoty) lze k určení momentu setrvačnosti použít vztah

,

kde integrace se provádí přes celé těleso o celkové hmotnosti .


Je-li hustota tělesa, pak , kde je objem tělesa a moment setrvačnosti lze vyjádřit ve tvaru

Integruje se přes objem celého tělesa .

V případě, že je těleso homogenní, tzn. , je možné předchozí vztah zjednodušit

Poloměr setrvačnosti

Moment setrvačnosti je také možné zapsat jako součin celkové hmotnosti tělesa a čtverce jisté střední vzdálenosti , ve které by musela být soustředěna veškerá hmotnost tělesa, aby moment setrvačnosti byl roven momentu celého tělesa.

Vzdálenost se nazývá poloměr setrvačnosti nebo gyrační poloměr.

Momenty setrvačnosti některých těles

Pro praktické použití je vhodná znalost některých často používaných momentů setrvačnosti.

  • Moment setrvačnosti tyče délky a hmotnosti vzhledem k ose procházející středem tyče kolmo k její délce
  • Moment setrvačnosti tyče délky a hmotnosti vzhledem k ose procházející koncem tyče kolmo k její délce
  • Moment setrvačnosti koule o poloměru a hmotnosti vzhledem k ose procházející středem koule.
  • Moment setrvačnosti plného válce o poloměru a hmotnosti vzhledem k ose souměrnosti.
  • Moment setrvačnosti tlustostěnného pláště válce o vnitřním poloměru a vnějším poloměru a hmotnosti vzhledem k ose souměrnosti.
  • Moment setrvačnosti tenké obruče o poloměru a hmotnosti vzhledem k ose otáčení.

Steinerova věta

Související informace naleznete také v článku Steinerova věta.

Moment setrvačnosti vzhledem k ose procházející mimo těžiště tělesa lze určit podle Steinerovy věty jako součet momentu setrvačnosti vzhledem k rovnoběžné ose procházející těžištěm a součinu hmotnost a čtverce vzdálenosti od těžiště, tzn.

,

kde je moment setrvačnosti vzhledem k rovnoběžné ose jdoucí těžištěm tělesa, je hmotnost tělesa a je kolmá vzdálenost těžiště od osy otáčení.

Tenzor setrvačnosti

Otáčí-li se soustava hmotných bodů kolem libovolné osy úhlovou rychlostí , má kinetická energie tohoto rotačního pohybu hodnotu

,

kde je moment setrvačnosti tělesa vzhledem k ose , je rychlost -tého hmotného bodu soustavy, a je polohový vektor -tého hmotného bodu vzhledem k počátku zvolené soustavy souřadnic, kterým prochází osa .

Vektor , který směřuje podél osy lze vyjádřit prostřednictvím jeho složek vzhledem k souřadnicovým osám . Předchozí vztah je pak možno rozepsat do tvaru

a rozepíšeme-li v tomto výrazu jednotlivé mocniny, dostaneme po úpravě

Pro kinetickou energii pak dostáváme výraz

,

kde

jsou momenty setrvačnosti vzhledem k souřadnicovým osám a

jsou deviační momenty.


Předchozí vztahy platí pro těleso popsané soustavou hmotných bodů. Považujeme-li hmotu v tělese za spojitě rozloženou, přejdeme od sumace k integraci a pro momenty setrvačnosti k souřadnicovým osám dostaneme

Pro deviační momenty získáme podobně vztahy


Vektor , který leží v ose je možné využít k získání směrových kosinů rotační osy, tzn. , kde je velikost vektoru . Po dosazení do výrazů pro kinetickou energii a po úpravě dostaneme výraz pro výpočet momentu setrvačnosti vzhledem k ose, která svírá se souřadnicovými osami úhly

Změní-li se směr osy vzhledem k tělesu, změní se také velikost momentu setrvačnosti . Toto rozložení charakterizuje elipsoid setrvačnosti.


Momenty setrvačnosti k souřadnicovým osám a deviační momenty lze uspořádat do tzv. tenzoru setrvačnosti:

,

kde symbol představuje tenzorový součin, jehož výsledkem je symetrická čtvercová matice.

Plošný moment setrvačnosti

Moment setrvačnosti můžeme určovat nejenom k ose, ale také k rovině, kdy mluvíme o plošném momentu setrvačnosti.

U plošného momentu setrvačnosti se obvykle jedná o moment rovinné plochy. Pro výpočet můžeme použít vztahy vztahy pro výpočet momentu setrvačnosti k ose, přičemž položíme . Hmotnostní element je pak nahrazován plošným elementem .


Plošné momenty setrvačnosti k osám jsou tedy

Z deviačních momentů je nenulový pouze

Namísto elipsoidu setrvačnosti dostáváme elipsu setrvačnosti.


Položíme-li do těžiště tělesa počátek pravoúhlé soustavy souřadnic, potom momenty setrvačnosti ke třem vzájemně kolmým rovinám, proloženým souřadnicovými osami, jsou

Srovnáním s momenty setrvačnosti k osám pak platí

Polární moment setrvačnosti

Moment setrvačnosti můžeme určovat nejenom k ose, ale také k bodu, kdy se jedná o tzv. polární moment setrvačnosti.

Polární moment setrvačnosti části rovinné plochy (vzhledem k ose totožné se souřadnicovou osou ) je

Související články

Literatura

  • Jozef Kvasnica, Antonín Havránek, Pavel Lukáč, Boris Sprušil Mechanika, Nakladatel: Academia, ISBN 80-200-1268-0, EAN 9788020012685, Rok vydání: 2004 (2. vydání)
  • Landau LD and Lifshitz EM (1976) Mechanics, 3rd. ed., Pergamon Press. ISBN 0-08-021022-8 (hardcover) and ISBN 0-08-029141-4 (softcover).
  • Goldstein H. (1980) Classical Mechanics, 2nd. ed., Addison-Wesley. ISBN 0-201-02918-9
  • Symon KR. (1971) Mechanics, 3rd. ed., Addison-Wesley. ISBN 0-201-07392-7