David Hilbert: Porovnání verzí
m robot změnil: ko:다비드 힐베르트 |
m robot přidal: yo:David Hilbert |
||
Řádek 93: | Řádek 93: | ||
[[vi:David Hilbert]] |
[[vi:David Hilbert]] |
||
[[war:David Hilbert]] |
[[war:David Hilbert]] |
||
[[yo:David Hilbert]] |
|||
[[zh:大卫·希尔伯特]] |
[[zh:大卫·希尔伯特]] |
||
[[zh-classical:希爾伯特]] |
[[zh-classical:希爾伯特]] |
Verze z 28. 11. 2009, 23:32
David Hilbert (23. ledna 1862 Wehlau (dnes Znamensk), Východní Prusko – 14. února 1943 Göttingen, Německo) byl jeden z největších matematiků 20. století.
Vystudoval gymnázium a poté Univerzitu v Kaliningradu (Königsberg). Studoval pod vedením Ferdinanda von Lindemanna a v roce 1885 získal doktorát za práci Über invariante Eigenschaften specieller binärer Formen, insbesondere der Kugelfunctionen.
Již od gymnaziálních let byl blízkým přítelem Hermanna Minkowského, s nímž také na univerzitě studoval. Hilbert a Minkowski se v pozdejších letech ve svých pracích vzájemně ovlivňovali. V červnu roku 1886 se stal soukromým docentem v Königsbergu, v roce 1892 se stal mimořádným profesorem, v roce 1893 pak řádným profesorem po Lindemanovi. V roce 1895 odešel na post vedoucího katedry Univerzity v Göttingenu, kde aktivně působil až do roku 1930. V roce 1925 těžce onemocněl, sice se uzdravil, ale k plné tvůrčí aktivitě se již nevrátil. Na svůj náhrobní kámen si nechal vytesat Wir müssen wissen, wir werden wissen (Musíme vědět, budeme vědět).
Celkem měl 69 doktorandů, mnoho z nich se později stalo slavnými matematiky (například Otto Blumenthal (studium ukončil v roce 1898), Felix Bernstein (1901), Hermann Weyl (1908), Richard Courant (1910), Erich Hecke (1910), Hugo Steinhaus (1911), Wilhelm Ackermann (1925)).[1]
Související články
CHYBA: {{Wikicitáty}} — Chybí některý z parametrů „dílo“, „kategorie“, „osoba“, „téma“. Galerie David Hilbert na Wikimedia Commons Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je David Hilbert Šablona:Portál Matematika
Reference
- ↑ The Mathematics Genealogy Project - David Hilbert [online]. [cit. 2007-07-07]. Dostupné online.