Eli'ezer Ben Jehuda: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
RibotBOT (diskuse | příspěvky)
m robot přidal: lad:Eliezer Ben Yehuda
MelancholieBot (diskuse | příspěvky)
Řádek 91: Řádek 91:
[[fr:Eliézer Ben Yehoudah]]
[[fr:Eliézer Ben Yehoudah]]
[[ga:Eliezer Ben-Yehuda]]
[[ga:Eliezer Ben-Yehuda]]
[[gan:艾列則·本曳乎打]]
[[gl:Eliezer Ben-Yehuda]]
[[gl:Eliezer Ben-Yehuda]]
[[he:אליעזר בן-יהודה]]
[[he:אליעזר בן-יהודה]]

Verze z 28. 11. 2009, 21:17

Šablona:Infobox Osoba Eliezer Ben Jehuda (hebrejsky: אֱלִיעֶזֶר בֶּן־יְהוּדָה‎‎‎, 7. ledna 1858, Luzki, Ruské impérium16. prosince 1922, Jeruzalém, Britský mandát Palestina) byl klíčovou postavou v obrození hebrejštiny, coby mluveného jazyka. Ben Jehuda považoval vztah hebrejštiny a sionismu jako symbiózu: „hebrejština může žít pouze pokud oživíme národ a navrátíme se do země našich otců.“[1]

Biografie

Eliezer Ben Jehuda se narodil jako Eliezer Jicchak Perlman ve vesnici Luzhky ve Vilniuské gubernii Ruského impéria (dnes Vitebská oblastBělorusku). Chodil do chederu, kde se od tří let studoval hebrejštinu a Bibli, jak bylo běžné mezi Židy ve východní Evropě. Ve dvanácti letech již měl přečtenou velkou část Tóry, Mišny a Talmudu. Jeho rodiče si přáli, aby se z něj stal rabín, a tak jej poslali do ješivy. Tam pokračoval ve studiu starohebrejštiny a dostal se též k osvícenecké hebrejštině včetně sekulárních spisů. Později se naučil francouzsky, německy a rusky a byl poslán dále studovat do Daugavpilsu. Díky čtení hebrejských novin ha-Šachar se seznámil se sionismem dospěl k závěru, že oživení hebrejštiny v Zemi izraelské by mohlo sjednotit všechny Židy na celém světě.

Ben Jehuda byl dvakrát ženatý se dvěma sestrami. Jeho první manželka Devora (rozená Jonasová) zemřela v roce 1891 na tuberkulózu a zanechala mu pět malých dětí. Jen krátce po manželčině smrti zemřely tři z jejich dětí, v krátké době deseti dnů, na záškrt. O šest měsíců se oženil s Devořinou mladší sestrou Paulou Beila,[2] která přijala židovské jméno „Chemda.“[3] Poslední přání jeho manželky Devory bylo, aby si Paulu vzal.

Studia v Paříži

Po dokončení studií odešel do Paříže studovat na Sorboně. Mezi jeho předměty byla i historie a politika Blízkého východu, avšak předmět, který jej nejvíce ovlivnil byla hebrejština, konkrétně pokročilá hebrejština vyučovaná v hebrejštině. Bylo to použití hebrejštiny v mluvené formě, které jej plně utvrdilo v přesvědčení, že hebrejština jako národní jazyk byla praktická. V Paříži strávil čtyři roky.[2]

Přestěhování do Jeruzaléma

Eliezer Ben Jehuda a jeho manželka Chevda, 1912
Před Ben Jehudou Židé mohli mluvit hebrejsky; po něm mluvili.
— Cecil Roth, Byla hebrejština mrtvý jazyk?

V roce 1881 Ben Jehuda cestoval do Palestiny, která byla tehdy provincií Osmanské říše. Nalezl si zde práci, jako učitel na škole Alliance Israelite Universelle.[1] Motivován okolními ideály obnovy a odmítnutí života v diaspoře, si Ben Jehuda dal za cíl vytvořit nový jazyk, který by mohl nahradit jidiš a další regionální dialekty, jako prostředek každodenní komunikace mezi Židy, kteří podnikli aliju z různých částí světa.

Svého syna Ben Ciona Ben Jehudu (první jméno znamená „syn Sijónu“) vychoval zcela v hebrejštině. Odmítl, aby byl jeho syn během dětství vystaven jiným jazykům. Říká se, že jednou pokáral svou ženu, když ji přistihl jak synovi zpívá ruskou ukolébavku. Jeho syn byl první rodilý mluvčí moderní hebrejštiny a jeho autobiografie, kterou sepsal pod jménem Itamar Ben Avi (איתמר בן אב"י, „Itamar, syn Aviho,“ Avi je zkratka vytvoření třemi počátečními písmeny jména Eliezer Ben Jehuda) je dodnes v Izraeli čtená.

Žurnalistická kariéra

Ben Jehuda byl redaktorem několika hebrejsky psaných novin: ha-Cvi, Hašchava a ha-Or. Vydávání novin ha-Cvi byli na rok přerušeno kvůli protestům jeruzalémské ultraortodoxní komunity, která se ostře ohrazovala proti použití hebrejštiny, svatého jazyka, pro každodenní konverzace.[2]

Lexikografie

Eliezer Ben Jehuda při práci

Ben Jehuda byl hnacím motorem založení Výboru pro hebrejský jazyk, později Akademie hebrejského jazyka, která existuje dodnes. Byl autorem prvního slovníku moderní hebrejštiny a stal se známý jako „obroditel“ hebrejštiny, i přes opozici vůči některým slovům, které zavedl.[2] Mnoho z těchto slov se stalo nedílnou součástí hebrejštiny, ale jiná, přibližně 2000 slov, se neuchytilo. Například místo jeho označení pro rajče badura používají mluvčí hebrejštiny slovo agvania.[1]

Smrt

Ben Jehuda zemřel v prosinci 1922 ve věku šedesáti čtyř let na tuberkulózu, kterou trpěl po celý svůj život. Byl pohřben na Olivové hořeJeruzalémě a jeho pohřbu se zúčastnilo na 30 tisíc lidí.[1]

Odkazy

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Eli'ezer Ben Jehuda na Wikimedia Commons Šablona:Portál Hebraistika

Poznámky

  1. a b c d BALINT, Benjamin. Confessions of a polyglot [online]. Haaretz [cit. 2009-02-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b c d NAOR, Mordechaj. Flesh-and-Blood Prophet [online]. Haaretz [cit. 2009-02-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. Ben-Yehuda, Eliezer (1858-1922) [online]. Židovská agentura [cit. 2009-02-03]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy