Nápověda:Bezbariérová Wikipedie

Pravidla přístupnosti na Wikipedii shrnují některé základní podmínky přístupnosti webu, které vycházejí především z metodiky WCAG 2.0 a vyhlášky č. 64/2008 Sb., kterou lze přiměřeně aplikovat na všechny weby. Při zpracovávání tohoto textu byl kladen zřetel na specifika práce na Wikipedii. Text tedy shrnuje pouze oblasti, které může ovlivnit běžný editor aniž by byl nucen zasahovat do softwaru MediaWiki. Zároveň je snaha poskytnout k jednotlivým bodům jednoduché vysvětlení.

Grafika a multimédia

1. Každý netextový prvek na stránce, který nese významové sdělení, má také odpovídající textovou alterantivu.
   • Jedná se o jednu z nejdůležitějších podmínek přístupnosti, umožňuje totiž získat adekvátní informaci uživatelům, kteří používají taková výstupní zařízení, která nedokáží interpretovat netextové prvky, nebo mají z technických důvodů zobrazování netextových prvků implicitně vypnuto. To se týká především osob se zrakovým postižením, kteří používají hlasové syntetizátory, a pro něž je textová alternativa jedinou možností, jak se k informaci poskytované netextovým prvkem na stránce dostat.
   • Popisek obrázku není totéž, co textová alternativa. Popisek se ve většině případů zobrazuje všem čtenářům a slouží k doplnění předávané informace, zatímco textová alternativa popisuje obsah obrázku pro osoby, kterým se obrázek nezobrazil. Oddělení popisku a textové alternativy je v MediaWiki teprve od podzimu 2008 a dosud nevstoupilo příliš ve známost, proto je jeho užití doposud velmi sporadické, u nejkvalitnějších článků na Wikipedii by se ovšem mělo stát standardem. Bližší informace ohledně textových alternativ na Wikipedii jsou k dispozici v angličtině na stránce Alternative text for images.
2. Grafické prvky na stránce, které nenesou významové sdělení, tedy slouží například pouze jako dekorace, je třeba, aby alternativní textová náhrada měla prázdnou hodnotu.
   • Na stránkách se běžně objevují dekorační prvky. Mnohá zařízení umožňují takové prvky ignorovat, pokud je nedokáží interpretovat, a obsah stránky tak zůstává srozumitelný. V případě, že to licenční podmínky dovolují, je vhodné deaktivovat i odkaz na stránku souboru. V prostředí MediaWiki dosáhnete tohoto efektu pomocí parametru alt (pro textové alternativy) a link (pro odkazy), které se ponechají prázdné, tedy například [[Soubor:Example.jpg|alt=|link=]].
3. Na stránce se nesmí nacházet prvky, které by s frekvencí větší než třikrát za sekundu výrazně měnily svůj vzhled.
   • Toto pravidlo je důležité pro osoby s poruchami soustředění, epilepsií ale i poruchami zraku. Pravidlo v podstatě vylučuje používání trvale blikajích prvků, které jsou zajišťovány například tagem nebo vlastností blink, protože se jedná o prvky, jejichž chování lze regulovat jen stěží nebo vůbec a nelze tedy zajistit jejich přiměřené chování na všech výstupních zařízeních.
4. Informace, které jsou sdělované barevným nebo tvarovým rozlišením musí být dostupné i bez něj.
   • Mnohá zařízení nemohou zprostředkovávat informace o barvách nebo tvarech použitých na stránce nebo je uživatel nemusí být schopen vnímat. Například u grafů s informacemi rozlišenými jen různými barvami zhruba stejně tmavými zvažte jejich změnu, přidání šrafování apod. Vždy je však nutné, aby kromě barevného odlišení informací existoval také textový ekvivalent se stejnou vypovídací hodnotou.
5. Vzájemný kontrast popředí a pozadí musí dosahovat minimálně poměru 5:1.
   • Pro uživatele se zhoršenou kvalitou zraku může být velice obtížné odlišit text od pozadí, pokud jejich vzájemný kontrast není dostatečný. Pro zhodnocení, zda zvolená kombinace barev splňuje tuto podmínku, lze užít řadu nástrojů, které jsou volně k dispozici na Internetu, například na stránce http://juicystudio.com/services/luminositycontrastratio.php. V přpadě, že na barevném pozadí používáte odkazy, nebo lze předpokládat, že budou použity, berte prosím v potaz, že jen v základním skinu používají odkazy tři různé barvy (a další skiny, například Vector, používají ještě jiné barevné kombinace), a tyto musí také podmínku splňovat.
6. Dávejte přednost přednastaveným hodnotám jednotlivých prvků.
   • Přestože věříme, že podle vašeho názoru je zvolená barva nebo grafické řešení hezčí a lepší, ostatní s vámi nemusí souhlasit. V průzkumech se zjistilo, že i splnění podmínky v předchozím bodu nemusí být za určitých barevných kombinací dostatečné. V mnohých případech lze zvýšení přístupnosti dosáhnout tak, že si dotčený uživatel sám pro sebe upraví některé vlastnosti (tzv. customizace), která je na Wikipedii dostupná pomocí změny jednotlivých skinů a vlastní úpravou stylových předpisů (pro skin Monobook je to na stránce Special:Mypage/monobook.css). Tím, že do zdrojového kódu stránky nebo šablony vložíte stylový předpis tzv. natvrdo, efektivně tím znemožníte, aby si jiný uživatel tyto vlastnosti upravil pro své potřeby.
7. Nepoužívejte na stránkách takové prvky, které zbytečně odvádějí pozornost od hlavního sdělení.
   • Jedná se například o používání většího množství drobných grafických objektů, které sdělení jen doplňují nebo dokonce slouží jen k dekorativním účelům. Stejně tak se může jednat o větší objekty, které jsou ve výrazném kontrastu s ostatním obsahem na stránce. Takové prvky značně znesnadňují přijímání obsahu stránky pro osoby s poruchami soustředění.

Tabulky

1. Obsah tabulky musí být srozumitelný, pokud je čten po řádcích a po jednotlivých buňkách.
   • Čtecí zařízení pro nevidomé interpretují tabulky právě tím způsobem, že předčítají obsah jednotlivých buněk a postupují po jednotlivých řádcích zleva doprava. Nevidomý nemá možnost předem si prohlédnout strukturu tabulky a interpretovat ji jinak než čtecí zařízení. Je tedy nutné, aby obsah tabulky byl i při takovém způsobu přístupu k datům uvnitř dostatečně srozumitelný.
2. Tabulka nesoucí významové sdělení musí mít vhodný popisek a také správně rozlišená záhlaví řádků a sloupců.
   • Některé nástroje usnadňují práci s tabulkami tak, že dokáží uživatele informovat o závislosti dané buňky v rámci tabulky pomocí informací poskytnutých v záhlaví řádků a sloupců. Záhlaví tedy musí být správně sémanticky odlišeno a nelze to provést například jen změnou barvy běžné buňky.
3. Složitější tabulky je velice vhodné opatřit v textu výkladem jejich obsahu.
   • Rozsáhlejší tabulky nebo tabulky se složitějšími závislostmi mohou být složité na pochopení i pro běžného člověka, natož pak pro osoby, které mají přístup k informacím v tabulkách nějakým způsobem stížený. Je tedy vhodné tabulky doplňovat vhodným shrnutím jejich obsahu a vypíchnutím podstatných informací ve srozumitelné podobě.

Syntaxe

1. V článcích používáme pouze syntaxi, která odpovídá danému značkovacímu jazyku. V případě Wikipedie se v současnosti jedná o XHTML 1.0 Transitional.
   • Moderní prohlížeče jsou obvykle schopny interpretovat i nesprávně zapsanou stránku, přesto mnohá jiná, zejména alternativní zařízení pro zdravotně postižené, nemusí nesprávně syntakticky zapsanou stránku interpretovat správně a v některých případech dokonce vůbec.
2. Sémantické značky používané v XHTML a jejich ekvivalenty ve wiki syntaxi musí být užívány způsobem, který odpovídá jejich významu ve specifikaci jazyka.
   • Mnohé nástroje, které interpretují webové stránky, zároveň poskytují uživateli informaci o tom, jakého typu je sdělení právě pomocí významu užitých značek. Je proto nepřípustné používat nevhodné značky pouze kvůli dosažení určitého vizuálního efektu.
3. Obsah, který je formátován pomocí párových značek musí mít jasně vyznačen počátek i konec formátování. Použité párové značky se nesmí křížit.
   • Tento bod vychází ze stejného požadavku jako bod 1, přesto je častým prohřeškem autorů stránek, že některé párové značky neukončují nebo je kříží. Pokud nejsou značky používany správně, může se stát, že na některých výstupních zařízeních bude obsah interpretován naprosto nesmyslně.
4. Obsahové prvky stránky, které jsou formátovány rozšiřujícími technologiemi, například CSS nebo JavaScript, musí zůstat srozumitelné a čitelné i v případě, že koncový uživatel nemá tyto technologie k dispozici.
   • Sránky v současnosti hojně užívají vlastností CSS nebo JavaScriptu, které dodávají stránkám některé možnosti, kterých v prostém XHTML dosáhnout nelze, a které uživateli usnadňují práci se stránkou. Mnohá alternativní výstupní zařízení však nejsou schopna tyto technologie využívat. Je tedy nutné, aby i v případě, že vlastnosti jako CSS nebo JavaScript nejsou aktivní, byly všechny zprostředkovávané informace čitelné a jasně srozumitelné. Pro kontrolu tohoto bodu je vhodné využít některý čistě textový prohlížeč.
5. Při formátování stránky dejte přednost relativním rozměrům objektů a textu před absolutními jednotkami.
   • Zrakově postižení často využívají možnosti prohlížeče zvětšit si dostatečně obsah na stránce. V případě, že jsou velikosti prvků zadávány absolutně, a nikoli relativně k nastavení uživatele, je často takové zvětšování nemožné nebo zcela rozbíjí formátování stránky. Totéž se stává i v případech, kdy autor předpokládá nějaké specifické nastavení monitoru, kterému přizpůsobuje rozměry objektů v absolutní míře. Pokud to není z nějakého důvodu nezbytné, vyhněte se používání jednotek jako jsou px nebo mm.

Obsah

1. Obsah stránek musí být srozumitelný.
   • Osoby, které od dětství trpí těžkým sluchovým postižením, mívají často potíže s porozuměním náročnějším textům, protože pro ně není čeština hlavním jazykem, ale spíš by se dala přirovnat k cizímu jazyku. Struktura vět by tedy měla být jasná a předkládaná informace jednoznačná. Obecně není vhodné předpokládat vyšší vzdělání v oboru a text by se tedy měl přizpůsobit faktu, že Wikipedie je určena široké veřejnosti. Obvykle není na škodu předpokládat, že píšete pro osoby se středním všeobecným vzděláním, v závislosti na tématu pak mohou být požadavky na čtenáře přiměřeně vyšší nebo i nižší.
2. Rozsáhlé obsahové bloky musí být rozděleny do menších výstižně nadepsaných celků.
   • Ve všech textech, a tedy i na Wikipedii, je samozřejmostí, že obsah stránky je členěn do jednotlivých sekcí pomocí nadpisů a ty jsou dále děleny na jednotlivé odstavce. Takové členění spolu s vhodným užíváním seznamů a jiných formátovacích prvků zvyšuje přehlednost stránky a usnadňuje přejímání obsažených informací.
3. Dávejte přednost rozepsané formě před zkratkami. Nepoužívejte neobvyklé zkratky bez jejich náležitého vysvětlení nebo zkratky v neobvyklém významu.
   • Na Wikipedii je zvykem při prvním výskytu nějaké zkratky její význam náležitě vysvětlit (a)nebo odkázat na stránku, kde se podrobnější vysvětlení nachází. Větší srozumitelnost zajišťuje i rozepisování běžných zkratek (jako např., aj., …) Naopak velmi nevhodné je používat zkratky, které jsou známější v jiném významu a mohou tedy čtenáře mást.
4. Části textu, které jsou v cizím jazyce řádně označte. Při použití znaků, které nemusí být uživateli implicitně k dispozici použijte také vhodné upozornění.
   • Na Wikipedii se k odlišení částí textu v cizím jazyce používá {{Cizojazyčně}}. Vzhledem k faktu, že podpora přepínání jazyka v hlasových čtečkách je stále ještě nízká, není obvykle toto pravidlo vyžadováno striktně. Obvykle se doporučuje takto označovat především delší bloky textu v cizím jazyce. Naproti tomu v případě, že používáme znaky, které uživatel nemusí mít na svém počítači k dispozici (obvykle se jedná o různá světová písma, ale třeba i znaky pro přepis výslovnosti IPA), je nanejvýš vhodné poskytnout uživateli patřičným způsobem možnost interpretovat takový text a případně i možnost doplnit si softwarové vybavení tak, aby měl možnost si dané znaky zobrazit. Přitom je třeba mít na zřeteli, že nelze po čtenáři požadovat nějaké konkrétní výstupní zařízení nebo software, a pokud již je takové potřeba, mělo by být volně dostupné.
5. Odkazy používejte přiměřeně a dobře je popisujte.
   • Mnozí zrakově postižení přistupují k informacím na stránce tak, že nejdříve projdou odkazy a udělají si tak obrázek o obsahu stránky. Zahlcení stránky nesouvisejícími nebo jen volně souvisejícími odkazy však může výrazně snížit přehlednost stránky i pro zcela zdravého uživatele.