Wikipedie:WikiProjekt Chemie/Pod chemickou lípou

Tvorba pravidel

Systematizace

a, Domnívám se, že po zdařilém sepsání článků týkajících se prvků by bylo rozumné systematicky vytvořit články o nejběžnějších sloučenínaách. Řekněme pro začátek slučeniny které jsou klíčovou součástí výuky chemie alespoň na základních školách. Myslím, že to, že doposud nebyly sepsány ani základní informace o uhličitanu sodném, hydroxidu vápenatém, glycinu, kyselině citronové atd by bylo vhodné řešit. V nováčkovském nadšení se to pokouším změnit, ale pokud by na tom dělalo systematicky víc lidí šlo by to daleko rychleji.

b, Dále by se mělo dát dohromady základní schéma článku, které bude dodržováno aby bylo patrné co je třeba dohledat, doplnit atd. tedy řekněme 1.základní vlastnosti, 2.výroba, 3. speciální vlastnosti 4.použití + jiné speciality 5. externí odkazy informací které jsou o dané sloučenině.

c, Měla by se též zvolit alespoň částečně jednotná verze infoboxů obsahující nejdůležitější základní údaje o sloučenině. Tedy fotka (v ideálním případě), grafický strukturní vzorec pokud je to vhodné, systematický název, triviální název , sumární vzorec, molární hmotnost, teploty tání a varu, hustota, pKčka pokud tomá smysl, rozpustnost, CAS číslo, atd... Chce to promyslet. Tyhle věci by nemělo být problém dohledat v tabulkách a bude to působit daleko přehledněji pokud u každé sloučeniny bude takováto tabulka.

d, Časem by bylo určitě moc fajn zpracovat jednotně celé celky jako jsou např. aminokyseliny.

Pokud už tyto věci byly někde řešeny či dokonce případě vyřešeny, omlouvám se. Jsem tu poměrně nováček a nemám to všechno ještě zcela prokouknuté.

Hawkzn 22:48, 24. 12. 2006 (UTC)

Pojmenování článků

IMHO je nutné vyřešit otázku pojmenovávání článků o skupinách látek (alkan vs alkany, oxid vs. oxidy a výbušnina vs výbušniny). Pro inspiraci udávám tuto novou diskusi: Diskuse:Třaskaviny, předtím se už vedla minimálně jedna, ale nevzpomínám si kde a tuším, že byla bezvýsledná. Cinik 15:36, 14. 5. 2006 (UTC)

Díval jsem se zmíněné 2 články a myslím, že po stránce řazení do kategorií jsou v současné době v pořádku. Množina traskavin je podmnožinou výbušnin a tak je to i obou článcích uvedeno. --Karel 19:08, 14. 5. 2006 (UTC)

Diskuse se vede ohledně singulární či plurální formy názvu. O tom, že třaskaviny jsou podmnožinou výbušnin snad nikdo nepochyboval. --Zirland 19:18, 14. 5. 2006 (UTC)

Spíše šlo o to, jestli se články mají jmenovat třaskavina a výbušnina nebo třaskaviny a výbušniny. U kategorií je to jasné - tam je úzus pojmenování množným číslem. U článků je pravidlo (dnes Cinikem trochu poupravené) dávejte přednost jednotnému číslu. Otázkou je, zda mají být tyto (případně obecně chemické články) výjimkou nebo ne. Osobně si myslím, že by tyto dva články měly být v jednotném čísle. --Postrach 19:25, 14. 5. 2006 (UTC)

Mě osobně zní jednoznačně lépe plurál. Článek se týká celé skupiny vybušnin (trhavin) a podle mne by logicky měl mít název Výbušniny.... Namátkou jsem otevřel knižní encyklopedii Diderot a tam také naleznete heslo Výbušniny a ne Výbušnina. Podobně v libovolné učenici chemie, ať již pro ZDŠ nebo vysokou školu se kapitola zabývající se tímto předmětem logicky jmenuje Výbušniny, stejně jako Alkány, Aromatické uhlovodíky atd. atd... --Karel 20:37, 14. 5. 2006 (UTC)

Osobně se příkláním k plurálu. IMHO je to používanější výraz. Hugo 20:54, 14. 5. 2006 (UTC)

Taktéž upřednostňuji plurál. Je logičtější a častější u všech skupin látek. Koneckonců, chemie by nebyla první oblastí, která se vymkla výše zmíněnému pravidlu, biologie je u taxonomických kategorií již dávno opustila. Cinik 21:56, 14. 5. 2006 (UTC)

Jednoznačně hlasuji pro plurál v případě skupin látek. Hlavním důvodem je okolnost, že existují sloučeniny, které daly název celé skupině, jejímiž jsou členy. Obecně známým příkladem je "fenol", sloučenina C6H5OH, která je současně nejjednoduším "fenolem", což označuje třídu sloučenin s hydroxylem vázaným na aromatický skelet (BTW, v hesle o alkoholech, k jehož předělání jsem se ještě nedostal, jsou nesmysly, neb tam jsou fenoly řazeny mezi alkoholy...). Méně pregnantní je případ slova "alkohol", který je obecně používaným názvem pro "ethanol", ale současně toto jméno je používáno pro označení třídy organických sloučenín s hydroxylovou skupinou vázanou na alifatický nebo alicyklický skelet. Asi by se daly objevit i jiné příklady, zejména v oblasti přírodních látek. --A.Vítek 19:39, 24. 5. 2006 (UTC)

Také podle mého názoru je logičtější pojmenování skupin látek v množném čísle.--Zp 20:09, 24. 5. 2006 (UTC)

S tím, že fenol a fenoly jsou různá hesla, nepolemizuji. Šlo mi o hesla na hranici mezi chemií a jinými obory - jako je třeba plyn/plyny, kov/kovy, nerost/nerosty výbušnina/výbušniny, koneckonců i látka/látky. Prostě pojmy, u nichž má smysl hovořit o vlastnostech, příslušejících samostatně onomu pojmu. --Postrach 20:22, 24. 5. 2006 (UTC)

Postrachův argument beru, příklady hesel, které uvádí, však nejsou skupiny (třídy) chemických sloučenin, ale cosi mnohem obecnějšího. Na druhou stranu podobně v mineralogii existují skupiny (třídy) minerálů, např. prvky, křemičitany apod., kde by také bylo vhodnější používat plurál. BTW, tady dochází ke kolizi (homonymitě) pojmů, neboť třeba definice pojmu prvek v chemii a v mineralogii jsou značně odlišné a v důsledku toho množiny minerálů na straně jedné a chemických prvků na straně druhé jsou odlišné, byť mají neprázdný průnik (v cs wiki je to vyřešeno tím, že v chemii je heslo chemický prvek). --A.Vítek 05:54, 25. 5. 2006 (UTC)

Tak - myslím si, že se snad shodneme, že je jakási hranice odkud používat plurál a dkud singulár. Jde mi o to, na takové hranici se domluvit. Na tenhle problém jsem narazil u pojmu výbušnina/výbušniny. Byl jsem pro singulár protože:

• často se nejedná o stejnorodou látku, ale směs
• Pro vymezení pojmu není důležité hemické složení, ale další vlastnosti (vnitřní energie, bizarce), kterými je ten pojem vymezen
• na upřednostňování singuláru máme wiki pravidlo

Opačné argumenty (je to skupina chemických látek) sice chápu, ale z mého pohledu převažují ty mé. Neprosazuji je ale na sílu - chci se domluvit na rozumném pravidlu.

--Postrach 06:23, 25. 5. 2006 (UTC)

Tady bych chtěl předeslat, že se (zatím) v chemických (i jiných oblastech, ale dotýkajících se chemie) užívá trochu vágně některých pojmů, zejména pojmu "látka" a "sloučenina". Striktně vzato množina "látka" je nadmnožinou "chemicky čistá látka" a ta je nadmnožinou "sloučenina", která je pak disjunktní s množinou "prvek", která je také podmnožinou "chemicky čistá látka".

Co se týče pojmu "výbušnina" (resp. "výbušniny"), tak tato množina je podmnožinou množiny "látka" (nikoli už "sloučenina"), neboť, jak jsi Postrachu zcela správně uvedl, některé výbušniny jsou buď homogenní nebo heterogenní směsí více "chemicky čistých látek" (většinou, ale ne nezbytně vždy, "sloučenin"). Z hlediska chemické klasifikace tedy nejde o třídy (skupiny) sloučenin, neboť příslušnost látky do množiny "výbušnin" je, jak správně uvádíš, založena na něčem jiném, než jsou jejich chemické vlastnosti. Jde spíše o vlastnosti souvisejících s rychlostí přeměny složek výbušniny na produkty jejich rozkladu či chemických reakcí. A právě na základě těchto obecně ne-chemických vlastností je příslušnost látek k "výbušninám" definována.

Trochu podobné je to např. s pojmy "kov"/"kovy". I když podstatou kovů jsou "prvky" (chemické prvky), patří sem i jejich slitiny, což opět nejsou "chemicky čisté látky", ale směsi.

Proto nemám námitek, aby se takováto hesla nazývala singulárními tvary. Pokud se však hovoří o třídách chemických sloučenin, které jsou definovány na základě společných rysů jejich molekulární (event. atomové) struktury, pak bych trval na používání plurálu, např. "alkany", "alkeny", "cyklické uhlovodíky", "terpeny", ... a v oblasti prvků např. "alkalické kovy", "lanthanoidy", "transurany", "aktinidy", atp. --A.Vítek 13:08, 25. 5. 2006 (UTC)

POSLEDNÍ VAROVÁNÍ! Vzhledem k tomu, že za posledního půl roku se k otázce plurál/singulár pro názvy hesel skupin chemických látek již nikdo nevyjádřil a z dosavadní diskuse vyplynula jednoznačná preference plurálu v případech, že jde o chemicky danou příbuznost členů tvořících danou skupinu, začnu od zítřka, tj. 2006-10-06 12:00 UTC postupně upravovat existující hesla. Má-li někdo zásadní námitky, nechť je zde zveřejní. --A.Vítek 21:16, 5. 10. 2006 (UTC)

Žádné námitky nemám. Rád bych pomohl, ale bohužel teď nemám moc času. --hugo (diskuze) 05:14, 6. 10. 2006 (UTC)

U čistě chemických názvů nemám námitek. Shrnutí pana Vítka plně akceptuji. Pro nechemické články bych se ale přimlouval za singulár. --Postrach 07:35, 6. 10. 2006 (UTC)

Názvosloví

Při tvorbě článků se vyskytla otázka, jaké použít názvosloví:

• v biochemii u enzymů a sacharidů - starší varianta názvů konší příponou -osa (glukosa), novější je -óza (glukóza). Mladší generace chemiků dává přednost novějšímu názvu, čeština obecně nahrazuje "s" písmenem "z". Wikipedie by podle mého názoru měla jít dobou a používat novější variantu (+ případná přesměrování).
• v koordinační chemii v názvu halogenidových ligandů došlo ke změně "chloro-" → "chlorido-". Tato varianta je ovšem velmi mladá a proto bych se ji nyní zdráhal používat (čas ukáže, jak se chemická obec zvykne).
• v organice je bez debat nutné psát např. "methan", nikoliv "metan", ačkoliv první varianta je nespisovná. Názvoslovná chemická pravidla jsou důležitější.

--Jiří Janoušek (D|P|E) 05:38, 21. 11. 2007 (UTC)

K 1. bodu. Určitě bych dal přednost počeštěným názvům. Myslím, že to je i tendence současné češtiny. Což považuji za pozitivní, protože striktní trvání na původním pravipisu často vede ke komolení. Tradiční podobu je možno v heslech uvádět také (třeba v závorce). K 3. bodu: Pokud názvosloví připouští jedině methan, nedá se nic dělat. Ostatně i Pravidla českého pravopisu připouštějí, že odborná terminologie se od nich může lišit. --Pajast 20:56, 10. 12. 2007 (UTC)

Kategorie - možný budoucí zdroj zmatků

Zdravím všechny kolegy z WikiProjektu Chemie. Chtěl bych vás upozornit na problém, který jistě nastane s rostoucím počtem chemických článků. Jedná se o kategorie. Dělám totiž WikiProjekt Mineralogie a byl jsem rychlejší v použití některých kategorií chemických látek pro mineralogii. Namátkou to jsou kategorie: Fosfáty, Chloridy, Sulfidy a další, které jsou podkategoriemi Kategorie:Systematická mineralogie. Chtěl bych se tedy domluvit, jestli a jakým způsobem si příslušné kategorie pojmenujeme, aby se vedle sebe nevyskytovaly články z různých vědních (byť ne neslučitelných) oborů. --MiF 20:30, 12. 3. 2007 (UTC)

V poslední době je to tu nějaké mrtvé. Myslím, že celkově chemie by chtěla hlavní nosný systematický návrh, který mám pocit není tak zcela vyřešen. Pokusím se nějak zaktivizovat větší počet chemiků aby se to pořešilo.Hawkzn 19:32, 15. 4. 2007 (UTC)

Koukal jsem na ty kategorie a zjevně tam už chaos nastal – jsou tam minerály i chemické látky. Nejlepší by asi bylo kategorie rozdělit. Doporučoval bych chemické látky nechat bez rozlišovače (Oxidy, Chloridy…) a minerály dát s rozlišovačem (např. Oxidy (minerály), Chloridy (minerály)…). --Ragimiri 17:14, 28. 7. 2007 (UTC)

Portál chemie

Ahoj všichni chemici. Vzhledem k tomu, že chemické stránky poslední dobou nejsou nijak aktivně rozšiřovány a nové hesla se také příliš nezakládají, chtělo by to chemii na Wikipeii oživit. K oživení bych jako základ použil portál chemie, kde by každý mohl okamžitě vidět co je potřeba udělat a s čím pomoct. V nynější podobě však o tom není možné uvažovat, proto provádím jeho aktualizaci, celkovou opravu a částečné doplnění toho, co tam chybí. Případné připomínky, návrhy a dotazy směřujte spíše na moji diskuzní stránku, ale klidně odpovím i zde. Doufám tedy, že pokus o oživení chemie na Wikipedii nekončí pouze u pokusu, ale že se do něj alespoň někdo zapojí a pomůže. Předem děkuji všem, kteří projeví zájem. Ondřej Mangl (CheMistЯ) 15:36, 4. 10. 2007 (UTC)

Bohužel to vypadá, že oživení chemie v současné době moc nehrozí. Dřív přispívali hodně uživatelé Karel a Avitek, ale v tuto dobu už do chemie moc nezasahují. Já už na wiki taky nemám čas. Čili to asi zůstane na tobě :-). --hugo (diskuze) 14:35, 9. 11. 2007 (UTC)

Rozdělení článků do kategorií

Vzhledem k tomu, že v chemických článcích na Wikipedii je poměrně velký chaos, chtělo by tu udělat pořádek. Proto navrhuji rozdělit články do několika kategorií podle důležitosti nebo podle kvality nebo podle kombinace obojího, či pokud někdo přijde s nějakým dalším řešením bude vítáno. Na anglické Wikipedii používají kombinaci obojího a na německé preferují podle kvality. Bylo by dobře něco vymyslet a rozdělit tak články, aby bylo jasnější co potřebuje velkou pomoc a co je na Wikipedii v celkem přijatelném stavu. Prosím proto všechny, kteří se v chemii orientují, aby přispěli svým názorem. Ondřej Mangl (CheMistЯ) 17:05, 16. 11. 2007 (UTC)

Chemické články o lišejnících, prosba o pomoc

Ahoj, chtěl bych chemiky poprosit o pomoc, zda by mohli napsat články o některých chemických látkách, popisovaných v článku lišejník (nominován na nejlepší článek) - stačí pahýly. Jsou to jmenovitě články orcein en:Orcein a kyselina usnová en:Usnic acid, dále těžký kov, popřípadě také konzervant či narkotikum. Jsem rád za jakoukoliv pomoc. Předem dík, --Vojtech.dostal 15:02, 13. 3. 2008 (UTC)

Zdravím, domluvím se s kamarádem a určitě se něco pokusíme napsat. Nejdříve ale až o velikonočních prázdninách. Doufám, že to nevadí, ale oba se docela dost věnujeme chemické olympiádě. --Ondřej Mangl (CheMistЯ) 12:37, 17. 3. 2008 (UTC)

Díky moc, sám bych to dával do kupy hrozně dlouho, neznám zvyklosti v chemické části. --Vojtech.dostal 10:04, 23. 3. 2008 (UTC)

Nemáš zač, článek o kyselině usnové ještě nějak přeložím z en.wiki, ale s článkem narkotikum si moc nevím rady. V knížkách, co mám doma, jsem nikde definici narkotika nenašel a použít jako základ k článku nějaký článek z internetu se mi moc nechce. Zkusím se ještě poptat nějakých biochemiků, ti by snad mohli vědět, jak to alespoň definovat, když nic jiného. --Ondřej Mangl (CheMistЯ) 13:53, 26. 3. 2008 (UTC)

Díky, s narkotikem si nedělej starosti, to snad někde najdu - kyselina usnová by bodla. Měj se... uvidíme se v létě na Běstvině? --Vojtech.dostal 13:55, 26. 3. 2008 (UTC)

Rovnice

Dobrý den, chtěl bych se zeptat jak by se vyřešila tato rovnice:

$NaHCO$_$3$ $+C$_$6$$H$_$8$$O$_$7$ $=$

díky --El Quebrado 00:25, 20. 3. 2008 (UTC)

NaHCO₃ (hydrogenuhličitan sodný) je látka, která nemá izomer, ale souhrnnému vzorci C₆H₈O₇ může odpovídat velké množství látek, proto se prosím podívejte o jakou látku by se mělo jednat, ze souhrnného vzorce bohužel neurčím, jak by mohla reakce probíhat nebo jestli bude vůbec probíhat, nejspíše se jedná o sacharid (cukr), ale pro jistotu se podívejte, ať vím u jaké skupiny látek mám tuto reakci hledat. --Ondřej Mangl (CheMistЯ) 10:02, 23. 3. 2008 (UTC)

C_$6$$H$_$8$$O$_$7$ nebude nic jiného nežli Kyselina citronová. Se sodou dá citrát sodný. Pozdě, ale přece... --Lovecz 15. 11. 2009, 12:37 (UTC)

Dobré články o chemii

Ahoj,
chtěl bych požádat účastníky tohoto projektu, jestli by nemohli v rámci péče o „své“ Dobré články je upravit - mám tím na mysli zejména jejich úvod. Ten by měl ve stručnosti shrnovat celý článek, pokud možno z každé kapitoly něco. Současný stav takřka všech chemických Dobrých článků není vyhovující. Dokonce některé články jako Mangan či Hořčík v úvodu obsahují jen dvě věty, což není dost, na svou délku by měl obsahovat alespoň dva větší odstavce. Prosím tímto o rozšíření toho úvodu, bylo by to moc fajn v rámci zvyšování kvality Wikipedie. Vše nej, --Podzemnik 10:17, 14. 4. 2008 (UTC)

Ahoj, pokusím se s tím pokud možno co nejdříve něco udělat, ale mám teď docela napilno ve škole i v chemických soutěžích, takže to bude nejspíš nějakou dobu trvat. --Ondřej Mangl (CheMistЯ)

Díky Ti moc, nemusíš s tím spěchat. Samozřejmě, že čím dřív, tím líp, ale nechtěl bych někoho zatěžovat věcmi, na které zrovna nemá čas a chuť nebo tak :-) Měj se pěkně a hodně štěstí při chemických olympiádách;) --Podzemnik 13:48, 14. 4. 2008 (UTC)

Zdroj informací?

Ahoj chemici, možná že bych pro vás měl vhodný zdroj informací. Právě jsem na wikiknihy dostal seminární práci Jirky Kysilky o přírodních látkách, je toho kvanta, viz [1]. Možná citace je v diskuzi. --Vojtech.dostal 19:06, 28. 4. 2008 (UTC)

Výhoda je v tom, že to můžete kopírovat, jak se vám zachce, - teda myslím, je to totiž GFDL. --Vojtech.dostal 19:07, 28. 4. 2008 (UTC)

Moc díky Vojto, rozhodně se to bude hodit. Až se s Jirkou (HeRbYm) v červnu potkám, tak mu za poskytnutí licence pro Wiki poděkuju osobně. A pokud by mu to nevadilo, tak bych z něho zkusil vytáhnout ještě nějaké další věci, které by se mohli hodit. Teďka si udělám trochu pořádek ve známkách ve škole a konečně se začnu zase trochu více věnovat Wikipedii, poslední dobou tu skoro vůbec nejsem. Zatím se měj a ještě jednou dík. --Ondřej Mangl (CheMistЯ)

Ahoj, rád ti pošlu celou tuhle jeho seminárku, ještě jsem ji neuploadoval celou a jsou tam jeste tabulky a obrazky, ktere jsem fakt nezvladl dat na wiki. Nemám ale na tebe mail. --Vojtech.dostal 06:14, 30. 4. 2008 (UTC)

Mail na mě najdeš na mojí uživatelské stránce. Vlevo v liště nástroje je "poslat mail", ale nevím jestli se přes to dají posílat soubory, a jinak mám mail napsaný v icq (pokud jsem ho teda v infu nesmazal, ale myslím, že ne). No a kdyby tam nebyl, tak ti ho napíšu na icq. Zveřejňovat tady se mi ho moc nechce, kdo ví, co by mi pak na něj chodilo :D. --Ondřej Mangl (CheMistЯ) 12:37, 30. 4. 2008 (UTC)

Manosa x manóza

Ahoj, nevím si rady, co s článkem manosa. máme tu glukóza a fruktóza, ale asi to bude nějak složitější. Autor článku manosa používá koncovku -osa nejen pro cukry, ale i pro enzymy (kinasa). Co mám dodržovat? Co mu máme poradit? --Vojtech.dostal 18:43, 26. 5. 2008 (UTC)

Ahoj, no s koncovkami je v chemii pořád trošku nepořádek a chtělo by to na Wiki sjednotit do jednotné podoby. Koncovky -osa jsou povolené, ale jsou zastaralé, dříve se používali běžně, ale čeština byla proti těmto "cizím koncovkám", a tak se zavedli koncovky nové, podle pravidel českého pravopisu. Nové a tedy i gramaticky správnější jsou tedy koncovky -óza. Pokud máš čas, tak by to chtělo sjednotit do jednotné podoby, bohužel já jsem teď na Wikidovolené a snažím se ještě trochu si vylepšit známky ve škole. Pokud by to šlo všechno dobře, tak se vrátím druhý týden v červnu. Pokud bys teda neměl čas, tak doufám, že na to nezapomenu a provedu nějakou revizi na sjednocení názvů. Zatím se měj --Ondřej Mangl (CheMistЯ)

Manózu předělám, pokud na něco v průběhu práce narazím, tak už budu vědět. --Vojtech.dostal 12:50, 28. 5. 2008 (UTC)

Články pro letošní téma chemické olympiády

Zdravím, prosím všechny účastníky WikiProjektu i další přispěvatele do Wikipedie, aby pomohli zdokonalit články, které souvisí s letošními tématy chemické olympiády kategorie A. Proč? Mezi účastníky WikiProjektu jsou 3 Wikipedisté, kteří toto kolo chemické olympiády řeší a rádi by pomohli ostatním řešitelům v získání informací, které se k tomuto nejtěžímu kolu ChO někdy špatně shání. Proto prosím všechny, kteří mají čas, aby pomohli s vytvořením nebo doplněním článků, které patří do letošního tématu - základní téma je redukce a oxidace a téměř vše, co s tímto souvisí. Během zítřka nebo ještě dnes večer napíšu do požadovaných článků, o které články by se přesně jednalo. Doufám tedy, že se připojí co možná nejvíce Wikipeistů a že díky společného úsilí se podaří daná témata zpracovat opravdu kvalitně. Předem všem děkuji --Ondřej Mangl (CheMistЯ) 15:54, 20. 6. 2008 (UTC)

To zní zajímavě. Možná by se to mohlo podobně praktikovat mezi biologickými wikipedisty - koneckonců článek symbióza vzešel také z loňského tématu biologické olympiády.--Vojtech.dostal 16:57, 20. 6. 2008 (UTC)

Nabídka informací :)

Zdravím, pracuji v jedné odborné chemicko-farmaceuticko-lékařské knihovně a ačkoli jsou tato témata pro mne španělskou vesnicí, řekl jsem si jestli by ty strašidelně knihy, co mě obklopují mohly být aspoň k něčemu dobré. :) Potřebuje wiki nějaké odborné informace, které bych případně mohl dohledat? Budu rád když budu užitečný, tak kdyžtak dejte vědět, věřím že by se tam daly objevit věci nevídané :)) --Jakubisko 21. 8. 2008, 16:16 (UTC)

Vzorce?

Zdravím. Na estonské Wikipedii právě dolaďuji takovouto šablonu (odkaz je na diskusi, příklad použití hned nahoře), a napadlo mě, že by se možná využila i na české, protože tu žádnou podobnou nenacházím. Je-li zájem, klidně ji převedu. Co myslíte? --Mmh 21. 5. 2009, 16:22 (UTC)

Což o to, šablona špatně nevypadá, člověk tak aspoň nemusí pořád myslet na dolní index. Ale myslím si, že se moc neuchytí. Jednak příležitostní přispěvatalé o ní vědět nebudou a budou psát vzorečky starým zaběhlým systémem, druhak pravidelní přispěvatelé, kteří nesledují nějak pravidelněji změny si jí taky hned tak nevšimnou, no a za třetí si myslím, že i s pomocí botů by byla předělávka na tenhle systém docela dost náročná a chaotická. Navíc by mě docela zajímalo, jak mají u té šablony řešen horní index v případě iontů, protože pokud by se tu už něco takového zavádělo, tak by to chtělo kompletně pro všechny vzorečky a ne, že by část byla tak a část onak. Takhle asi moje připomínky a názory a mé shrnutí k této šabloně je spíš ne. --Ondřej Mangl (CheMistЯ) Ondřej Mangl 26. 5. 2009, 10:24 (UTC)

Já právě na etWiki tu šablonu podle přání tamních redaktorů chemických článků vytvořil a podle podobných připomínek dotvářím, takže by do ní šlo dodělat všechno, co by chybělo. Byla tam po ní sháňka, tedy jsem ji udělal, a určitě ji nehodlám na csWiki nějak protlačovat. Jenom jsem si říkal, zda by tu někdo neměl zájem, když už je jednou udělaná. --Mmh 26. 5. 2009, 13:23 (UTC)

Přehled značek a vzorců chemických látek

Kolega a trochu zbrklý nováček Wikipedista:Radek555 dneska vytvořil článek Přehled značek a vzorců chemických látek. Chci se zeptat, jestli takový seznam má nějakou hodnotu. Nejrůznějších chemických sloučenin jsou přece deseti tisíce a takový seznam by byl jen jeho subjektivní částí. Díky za vyjádření. --Harold 7. 11. 2009, 17:04 (UTC)

Všech chemických sloučenin, které věda zná je zhuba 3 milióny, těch nejznámějších a nejdůležitějších jsou jistě desítky až stovky tisíc. Onen seznam je v této podobě skutečně více než problematický. ** Nějsem chemik, takže se omlouvám, že Vám kafrám i do této záležitosti ** MiroslavJosef 13. 11. 2009, 10:28 (UTC)

Osobně si myslím, že tato stránka je neudržitelná a nemá imho žádný význam a přínos. --hugo (diskuze) 13. 11. 2009, 11:57 (UTC)

Souhlasím s výše uvedenými názory, počkal bych, až uplyne doba vyhrazená k editaci šablonou "pracuje se", a pak bych ten seznam asi nominoval na smazání.--Vojtech.dostal 13. 11. 2009, 13:43 (UTC)

Jsou jich třeba 3 miliony, tak bych jich tam nemohl dát alespoň 100?Hlav ně něco ne?--Radek555 13. 11. 2009, 14:11 (UTC)

Seznam nemusí být vždy úplný, to je vpořádku, akorát šablona "pracuje se" by tam neměla viset 5 či více dnů MiroslavJosef 13. 11. 2009, 14:13 (UTC)

Jak už jsem ti psal do diskuse. 100 vybraných ale podle čeho? Podle toho, že si doma vezmeš učebnici chemie a napíšeš sem 100 náhodně vybraných vzorců s názvy? Nic ve zlém, ale takhle se encyklopedie netvoří. Takový seznam pak nemá absolutně žádnou encyklopedickou hodnotu. --Harold 13. 11. 2009, 14:19 (UTC)