Posvícení: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
dopl s 3 refy, styl, iw z en
+foto s komentarem (2009)
Řádek 1: Řádek 1:
[[File:Hody Bohuslavice 7.11.2009.jpg|thumb|Hody v [[Dolňácko|dolňácké]] obci [[Bohuslavice u Kyjova]] ([[2009]]) - průvod obcí vede stárek v [[kroj]]i, který má na sobě jako jediný žluté kalhoty z [[jelenice]]]]

'''Posvícení''' (na Moravě '''hody''', ve Slezsku '''krmáš/krmaš''' aj., a to z něm. ''Kirchweih'', "posvěcení kostela") je vzpomínková slavnost na posvěcení kostela. Výraz „posvícení“ znamená totéž co „posvěcení“.<ref>Václav Machek: Etymologický slovník jazyka českého. Praha : Academia 1971, 3. vyd.</ref> Dostavba kostela byla pro obec mimořádná událost, protože jeho stavbě obyvatelé věnovali mnoho peněz a práce. Když se stavba dokončila, nemohl se kostel hned použít pro výkon bohoslužeb. Nejprve se musel slavnostním způsobem vyjmout ze světské sféry a posvěcením jej určit pro služby Bohu.
'''Posvícení''' (na Moravě '''hody''', ve Slezsku '''krmáš/krmaš''' aj., a to z něm. ''Kirchweih'', "posvěcení kostela") je vzpomínková slavnost na posvěcení kostela. Výraz „posvícení“ znamená totéž co „posvěcení“.<ref>Václav Machek: Etymologický slovník jazyka českého. Praha : Academia 1971, 3. vyd.</ref> Dostavba kostela byla pro obec mimořádná událost, protože jeho stavbě obyvatelé věnovali mnoho peněz a práce. Když se stavba dokončila, nemohl se kostel hned použít pro výkon bohoslužeb. Nejprve se musel slavnostním způsobem vyjmout ze světské sféry a posvěcením jej určit pro služby Bohu.



Verze z 15. 11. 2009, 00:09

Hody v dolňácké obci Bohuslavice u Kyjova (2009) - průvod obcí vede stárek v kroji, který má na sobě jako jediný žluté kalhoty z jelenice

Posvícení (na Moravě hody, ve Slezsku krmáš/krmaš aj., a to z něm. Kirchweih, "posvěcení kostela") je vzpomínková slavnost na posvěcení kostela. Výraz „posvícení“ znamená totéž co „posvěcení“.[1] Dostavba kostela byla pro obec mimořádná událost, protože jeho stavbě obyvatelé věnovali mnoho peněz a práce. Když se stavba dokončila, nemohl se kostel hned použít pro výkon bohoslužeb. Nejprve se musel slavnostním způsobem vyjmout ze světské sféry a posvěcením jej určit pro služby Bohu.

Posvícení se původně slavilo ve výroční den posvěcení kostela, které je označováno termínem dedicatio. Výročí posvěcení chrámu bývala vždy velmi slavnostně připomínána. Jejich průběh byl podobný jako průběh oslavy svátku patrona chrámu (svatého, kterému je kostel zasvěcen[2]), patrocinia. V průběhu let se tyto zvyky ustálily a někde dokonce splývají pojmy pouť a posvícení. U některých kostelů, zejména farních, se slavilo v jinou dobu dedicatio a v jinou patrocinium.

Obvyklými atributy posvícení jsou posvícenské koláče, místní speciality, taneční zábavy a průvody s maskami. V některých regionech při této slavnosti figurují i zvířata jako beran, houser, kačer nebo kohout.

Traduje se, že první posvícení slavil při svěcení chrámu v Jeruzalémě král Šalomoun. Vzhledem k nejednotnosti oslav posvícení a tudíž nepracovních dnů v rámci císařství nařídil císař Josef II. roku 1786 po celé zemi slavit posvícení třetí říjnovou neděli po svátku svatého Havla; odtud se odvozuje také často používaný termín Havelské posvícení. V nové době v obcích, kde není známé datum posvěcení kostela, se drží dále tzv. císařského posvícení, jinak přešli k oslavám na den známého data.

Na Moravě, například na Slovácku, se posvícení říká hody a celý svátek organizuje tzv. stárek a stárka, tj. zvolený mládenec a dívka (od "starší (tovaryš)"). Na Horácku nebo Brněnsku se používají názvy stárek, stárková, místy k nim přistupují i mládek a mládková.[3] V některých lokalitách se termín posvícení směšuje s termínem poutě.

Reference

  1. Václav Machek: Etymologický slovník jazyka českého. Praha : Academia 1971, 3. vyd.
  2. http://iencyklopedie.cz/patrocinium/
  3. SSJČ, PSJČ: hesla "stárek", "mládek"