Právní vztah: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
RibotBOT (diskuse | příspěvky)
m robot přidal: ca, es, it, pt
Xqbot (diskuse | příspěvky)
m robot přidal: hy:Իրավահարաբերություն; kosmetické úpravy
Řádek 24: Řádek 24:
3) subjekty a objekty - nebývají vždy v teorii považovány za předpoklady právního vztahu
3) subjekty a objekty - nebývají vždy v teorii považovány za předpoklady právního vztahu


==Prvky právního vztahu==
== Prvky právního vztahu ==
Právní vztah sestává z těchto prvků:
Právní vztah sestává z těchto prvků:
*Subjekty ([[fyzická osoba|fyzická]] nebo [[Právnická osoba|právnická osoba]])
* Subjekty ([[fyzická osoba|fyzická]] nebo [[právnická osoba]])
*Objekt (to, čeho se právní vztah týká)
* Objekt (to, čeho se právní vztah týká)
*Obsah (oprávnění či povinnost)
* Obsah (oprávnění či povinnost)


== Reference ==
== Reference ==
Řádek 39: Řádek 39:
[[de:Rechtsverhältnis]]
[[de:Rechtsverhältnis]]
[[es:Relación jurídica]]
[[es:Relación jurídica]]
[[hy:Իրավահարաբերություն]]
[[it:Rapporto giuridico]]
[[it:Rapporto giuridico]]
[[lt:Teisiniai santykiai]]
[[lt:Teisiniai santykiai]]

Verze z 12. 11. 2009, 02:01

Šablona:Upravit - právo

Právním vztahem se rozumí[zdroj?] právem upravený vzájemný poměr dvou subjektů hmotného práva, tzn. osob (fyzických nebo právnických), včetně veřejnoprávních korporací, jako nositelů právní subjektivity, tedy nositelů práv a povinností. Příkladem právního vztahu je dluh, manželství, státní občanství nebo účast společníka ve společnosti s ručením omezeným.

Požadavkem vzájemnosti se právní vztah liší od pouhého práva - např. vlastnictví působí vůči všem (erga omnes), je tedy (absolutním subjektivním) právem, nikoli právním vztahem.

Právní vztah s orgánem veřejné moci možný není,[zdroj?] např. daňový dluh nebo dluh na sociálním pojištění právním vztahem není.

Právní vztahy se dělí do dvou hlavních skupin:

Další definice právního vztahu

Podle klasické, v české nauce však neužívané, definice[zdroj?] můžou právní vztahy vznikat nejen mezi osobami, ale i mezi osobou a věcí: např. vlastnictví je právní vztah mezi vlastníkem a předmětem vlastnictví.

Další definice,[zdroj?] používaná někdy i v českém právu, připouští vznik právních vztahů i u absolutních práv, takže vlastnictví je právním vztahem mezi vlastníkem a všemi potenciálními rušiteli jeho vlastnického práva, jimž je vlastnictvím uložena povinnost vlastníka ve výkonu jeho práv nerušit. Tato definice se však nepokládá za příliš praktickou, neboť podle ní každé absolutní právo zakládá blíže neurčený a neomezený počet právních vztahů k potenciálním delikventům.

Předpoklady právního vztahu:

1) právní norma - obligatorní předpoklad, bez něj nebude společenský vztah právním vztahem

2) právní skutečnosti - nutný předpoklad, jen výjimečně nemusí figurovat ve struktuře právního vztahu

3) subjekty a objekty - nebývají vždy v teorii považovány za předpoklady právního vztahu

Prvky právního vztahu

Právní vztah sestává z těchto prvků:

Reference