Vlaštovka obecná: Porovnání verzí
m robot přidal: csb:Liwkòwnica |
|||
| Řádek 30: | Řádek 30: | ||
Zpěv je hlasité typické štěbetání v různých tóninách přerušované cvrlikáním. Vábení je ''„vittvitt“''. |
Zpěv je hlasité typické štěbetání v různých tóninách přerušované cvrlikáním. Vábení je ''„vittvitt“''. |
||
== Rozšíření, hnízdění a rozmnožování == |
== Rozšíření, hnízdění a rozmnožování ==od sebe do sebe |
||
[[[[Média:Název odkazu]]<nowiki>Sem vložte neformátovaný text</nowiki>]] |
|||
Rozšířena je v [[Evropa|Evropě]], velká části [[Asie]], [[Severní Amerika|Severní Americe]] a [[Severní Afrika|severní Africe]]. |
Rozšířena je v [[Evropa|Evropě]], velká části [[Asie]], [[Severní Amerika|Severní Americe]] a [[Severní Afrika|severní Africe]]. |
||
Zimuje v [[Afrika|Africe]], kam odlétá na přelomu [[září]] a [[říjen|října]], zpátky se vrací v [[duben|dubnu]]. |
Zimuje v [[Afrika|Africe]], kam odlétá na přelomu [[září]] a [[říjen|října]], zpátky se vrací v [[duben|dubnu]]. |
||
| Řádek 36: | Řádek 37: | ||
Vlaštovka je silně [[Synantropie|synantropní]], žije v obydlených kulturních krajinách, zvláště v objektech s chovy [[Hospodářské zvíře|hospodářských zvířat]], v koloniích i jednotlivě. Vzhledem k tomu, že těchto objektů ubývá, stavy vlaštovek se v poslední době snižují. Hnízdí v květnu až srpnu 2–3 krát ročně. [[Hnízdo]] je miskovité z hliněných, [[slina]]mi slepených hrudek, nahoře otevřené, vystlané stébly a [[peří]]m. |
Vlaštovka je silně [[Synantropie|synantropní]], žije v obydlených kulturních krajinách, zvláště v objektech s chovy [[Hospodářské zvíře|hospodářských zvířat]], v koloniích i jednotlivě. Vzhledem k tomu, že těchto objektů ubývá, stavy vlaštovek se v poslední době snižují. Hnízdí v květnu až srpnu 2–3 krát ročně. [[Hnízdo]] je miskovité z hliněných, [[slina]]mi slepených hrudek, nahoře otevřené, vystlané stébly a [[peří]]m. |
||
Samice snáší 4–5 bílých, červenohnědě skvrnitých [[Vejce|vajec]], na kterých sedí samice po dobu 14–17 dní- Mláďata opouštějí hnizdo po 19-23 dnech, ale ještě dalších 14-16 dní je oba rodiče krmí. První týden se ještě na noc vracejí do hnízda, ale záhy jsou pak napadány samicí, která se chystá na další hnízdění. |
Samice snáší 4–5 bílých, červenohnědě skvrnitých [[Vejce|vajec]], na kterých sedí samice po dobu 14–17 dní- Mláďata opouštějí hnizdo po 19-23 dnech, ale ještě dalších 14-16 dní je oba rodiče krmí. První týden se ještě na noc vracejí do hnízda, ale záhy jsou pak napadány samicí, která se chystá na další hnízdění.Ve starých domů. |
||
== Potrava == |
== Potrava == |
||
Verze z 8. 11. 2009, 10:03
 Vlaštovka obecná | |
|---|---|
 | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 málo dotčený | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | Živočichové (Animalia) |
| Kmen | Strunatci (Chordata) |
| Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
| Třída | Ptáci (Aves) |
| Podtřída | letci (Neognathae) |
| Řád | pěvci (Passeriformes) |
| Čeleď | Vlaštovkovití (Hirundinidae) |
| Rod | Vlaštovka (Hirundo) |
| Druh | Vlaštovka obecná (Hirundo rustica) |
| Binomické jméno | |
| Hirundo rustica L., 1758 | |
 Areál rozšíření | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vlaštovka obecná (Hirundo rustica; L., 1758) je známý tažný pták z čeledi vlaštovkovitých.
Popis
Vlaštovka obecná má dlouhý vidličnatý ocas a dlouhá špičatá křídla. Čelo, brada a hrdlo je rezavě hnědé, svrchní strana těla jednolitě modročerně lesklá, spodní (hruď, břicho a spodní krovky ocasní) bílé. Ocasní pera mají zespodu řadu bílých skvrn před koncem ocasu. Samec se od samice liší delšími ocasními pery. Mláďata mají matově zbarvené hrdlo i svrchní stranu těla a méně vykrojený ocas.
Délka těla: 19 cm, váha: 20 g.
Zpěv je hlasité typické štěbetání v různých tóninách přerušované cvrlikáním. Vábení je „vittvitt“.
== Rozšíření, hnízdění a rozmnožování ==od sebe do sebe [[Média:Název odkazuSem vložte neformátovaný text]] Rozšířena je v Evropě, velká části Asie, Severní Americe a severní Africe. Zimuje v Africe, kam odlétá na přelomu září a října, zpátky se vrací v dubnu.
Vlaštovka je silně synantropní, žije v obydlených kulturních krajinách, zvláště v objektech s chovy hospodářských zvířat, v koloniích i jednotlivě. Vzhledem k tomu, že těchto objektů ubývá, stavy vlaštovek se v poslední době snižují. Hnízdí v květnu až srpnu 2–3 krát ročně. Hnízdo je miskovité z hliněných, slinami slepených hrudek, nahoře otevřené, vystlané stébly a peřím.
Samice snáší 4–5 bílých, červenohnědě skvrnitých vajec, na kterých sedí samice po dobu 14–17 dní- Mláďata opouštějí hnizdo po 19-23 dnech, ale ještě dalších 14-16 dní je oba rodiče krmí. První týden se ještě na noc vracejí do hnízda, ale záhy jsou pak napadány samicí, která se chystá na další hnízdění.Ve starých domů.
Potrava
Živí se létajícím hmyzem, který chytá v letu nebo sbírá i s vodní hladiny; odtud za letu dokonce i pije.
Ochrana fasád a stěn před vlaštovkami
Ochrana pomocí visících třpytivých „draků“ rozhodně vlaštovky neodradí. Nevadí jim ani siluety dravců. Jako účinná ochrana se osvědčuje kluzký igelit navěšený na stěnách, případně sítě proti hmyzu.[zdroj?]
Slovanská mytologie
Slované vlaštovky považovali za posly jara a zároveň za posmrtné zosobnění lidské duše. Na posvátné soše boha Rujevíta ve městě Korenica (dnešní Garz) na Rujáně měly hnízdo pod ústy sochy zpodobněného božstva, čímž se dotkly idolu, a proto odstranění jejich hnízda i trusu bylo tabu, neboť tím že se dotkly posvátného idolu byly považovány za nedotknutelné.
Literatura
- JÜRGEN, Nikolai; SINGER, Detlef. Ptáci: praktická příručka k určování evropských a našich ptáků. Praha: Slovart, 2005. ISBN 80-7209-685-0. S. 170.
Externí odkazy
Galerie vlaštovka obecná na Wikimedia Commons
