Předžaludek: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Bez shrnutí editace
m Stránka Předžaludek (přežvýkaví) přemístěna na stránku Předžaludek s výměnou přesměrování: Předžaludek již odkazuje na tuto stránku, nevidím tedy důvod komplikovat název stránky, že se jedná o vnitřnosti přežvýkavc
(Žádný rozdíl)

Verze z 3. 11. 2009, 16:38

Soustava předžaludků (proventriculi) je typickým znakem podřádu přežvýkavců (Ruminantia). Je to evoluční přizpůsobení k trávení velkého množství málo stravitelné potravy, zejména pak celulózy a hemicelulózy, která je mikrobiálně trávena na jednodušší sacharidy. Velmi podstatná je přeměna méně hodnotných rosltinných živin mikroorganismy na jejich tělu vlastní metabolity, zejména pak na velmi kvalitní mikrobiální protein.

Stěna předžaludků je tvořena svalovinou, vnitřní sliznice je odolná a neobsahuje žádné žlázy.

Předžaludek je rozdělen na tři oddělené dutiny.

Bachor (rumen)

Bachor je u dospělého přežvýkavce největším předžaludkem. Navazuje na jícen a na čepec. Objem bachoru u skotu je 100-120 litrů, u ovce a kozy 15-20 litrů. Vyplňuje tedy velkou část břišní dutiny, téměř celou levou polovinu a naplněný zasahuje i napravo.

Má podobu dvou na sebe postavených vaků, které jsou spojeny širokým otvorem. Je srostlý s bránicí a se stropem břišní dutiny, vpředu na něj naléhá čepec, se kterým je bachor spojen neuzavíratelným otvorem (ostium ruminoreticulare). Oba dva předžaludky mají některé části stěny společné a fungují jako jeden celek.

Stěnu bachoru tvoří svalovina, vnitřní sliznice je tvořena až 1 cm vysokými papilami.

V bachoru žijí symbiotické mikroorganismy, prvoci bachořci, bakterie a houby, které rozkládají celulózu. Pro přežvýkavce představují strávení bachořci hlavní zdroj vitamínu B12. Přežvýkavec potravu nejprve spolkne do bachoru, pak sousto ještě jednou pořádně rozžvýká a spolkne do dalších předžaludků i s bachořci.

Čepec (reticulum)

Čepec je vak kulovitého tvaru bezprostředně navazující na bachor. V uvolněném stavu má objem 5-8 litrů u skotu, 1-2 litry u ovce a kozy, ale při stahu svaloviny stěny se dokáže smrštit na velikost pěsti.

Vnitřní sliznice čepce tvoří asi 1 cm vysoké nevyhladitelné hřebeny, které tvoří čtyř- až šestiboké sklípky. Na dně čepce je vytvořen čepcový žlab, který spojuje bachor a knihu. Ten se může stahem svaloviny uzavřít a vytvořit pak jakousi trubici pro průchod vody.

Je uložen kraniálně od bachoru a leží přímo na bránici. Je to nejníže položená část „žaludku“, ve které se zachycují těžké a nestravitelné předměty.

Kniha (omasum)

Je třetí oddíl předžaludku. U skotu má tvar koule o průměru asi 30 cm, objem 10-15 litrů. U ovce a kozy je menší než čepec.

Sliznice knihy tvoří různě vysoké listy knihy, ploché slizniční výrůstky. Z čepce pokračuje uzavíratelný žlab pro průchod vody.

Probíhá zde mechanické trávení na bázi tření potravy a také resorbce vody.


Po průchodu předžaludky se potrava dostává do vlastního žaludku přežvýkavců, slezu (abomasum).

Odkazy

Zdroje

Veterinární anatomie - splanchnologia, Prof.MVDr Čeněk Červený, FLV 1998