Antifašistická rada národního osvobození Jugoslávie

Antifašistická rada národního osvobození Jugoslávie (AVNOJ;srbochorvatsky Antifašističko Veće Narodnog Oslobođenja Jugoslavije) byla politická organizace národněosbozeneckých sil, které získaly určité části okupovaného království Jugoslávie pod svou kontrolou v časech druhé světové války. AVNOJ bylo hlavní politickým vedením odporu proti okupaci v zemi. V jeho čele stály Titovy partyzánské síly.

Historické události

Po kapitulaci královské armády 17. dubna 1941 byla Jugoslávie rozdělena mezi Německo, Itálii, Maďarsko a Bulharsko. Komunistická strana Jugoslávie, která patřila k tvrdým odpůrcům a kritikům tehdejšího režimu, se rozhodla založit ozbrojené křídlo, které by bojovalo proti okupantům. Rodící se partyzánské hnutí následně dokázala účinně koordinovat a vést.

První zasedání

Soubor:Avnoj1.jpg

První zasedání v Bihaći

26. listopadu 1942 uspořádali partyzánští vůdci Jugoslávie první setkání AVNOJe v Bihaći, ve městě v nejzápadnějším cípu Bosny a Hercegoviny. Zde se snažili nejen jednat o situaci v zemi, ale získat také i podporu v zahraničí - uznání že jsou jedinou politickou silou, která má právo jednat za národy Jugoslávie. Cílem tak bylo oslabit exilovou vládu i jiné skupiny v zemi. Proto také nebyli členy rady pouze komunisti, zastupeny byla i další názorové proudy. Titovi komunisté ale celé organizaci předsedali a jejich vliv byl zcela klíčový. Jednání delegátů diskutovalo o následujících klíčových bodech:

• demokracie
• práva etnických skupin
• nedotknutelnost soukromého vlastnicví
• hospodářské svobody

Jak rostl vliv partyzánských sil a význam AVNOJe v zahraničí, začaly být okupační síly na Balkáně znepokojeny. Němci se proto rozhodli s odporem skoncovat. Roku 1943 německá armáda zahájila ofenzívu, jejímž úkolem bylo získat zpět kontrolu nad ztracenými územími. Partyzáni očekávali, že kromě nacistů zaútočí také četnici pod vedením Dragoljuba Mihailoviće a proto napadli hlavně jeho jednotky. V březnu 1943 se podařilo německou armádu zastavit a získat kontrolu na územích ovládaných Četniky, tedy hlavně hornaté a dobře bránitelné oblasti - Hercegovinu a Černou Horu.

Mezitím v květnu Němci, Italové, Buhlaři a NDH provedli útok proti partyzánům v údolí řeky Sutjesky. Silám odporu se podařilo sevření prolomit a postupně (v září) ovládnout i území na břehu Jaderského moře, které doposud kontrolovali Italové. To umožnilo, aby mohla být partyzánům doručena pomoc od západních spojenců, kteří již nyní komunistické síly plně uznávaly.

Druhé zasedání

Budova v Jajce, kde se konalo druhé zasedání Rady

Druhé zasedání protifašistické rady se konalo v Jajce, v období od 21. listopadu do 29. listopadu. Tito prohlásil AVNOJ vedoucím orgánem v zemi. Byly dále konkretizovány body poválečného zřízení země:

• Bude vytvořena federativní Jugoslávie, založená na právu sebeurčení. V souladu s tím bylo plánováno, že jihoslovanské národy, tedy nyní již Srbové, Chorvati, Slovinci, Makedonci a Černohorci (nikoliv již pouze Srbové, Chorvati a Slovinci jako v časech království) budou mít jednotná práva ve všech republikách
• Bude vytvořena národní rada osvobození Jugoslávie se sídlem v Jajce a bude fungovat jako dočasná vláda
• Tito se stane maršálem Jugoslávie a premiérem
• AVNOJ bude moci uzvaírat smlouvy za jugoslávskou vládu v zahraničí
• Král Petar II. Karađorđević neusedne na trůn a nenavrátí se do vlasti do okamžiku, než se v referendu rozhodne o statusu monarchie.

Sovětská strana, na kterou partyzáni spoléhali byla silně znepokojena skutečností, že se o tomto zasedání nedozvěděla. Západní spojenci rozhodnutí AVNOJe podpořili, neboť museli uznat skutečnost, že se jednalo o radu jediné organizace, která byla schopná proti fašistům aktivně bojovat. Navíc partyzáni získávali již delší dobu nejen morální, ale i materiální podporu ze strany západních spojenců.

V prosinci 1943 se Roosevelt, Churchill i Stalin dohodli na podpoře programu partyzánů. A to i přesto, že Velká Británie stále ještě sympatizovala s exilovou vládou v čele s králem.

Třetí zasedání

Třetí zasedání AVNOJe se konalo již po porážce okupantů od 7. do 10. srpna 1945. AVNOJ se zde prohlásil za dočasné národní shromáždění účinné do doby, než bude svoláno Ústavodárné shromáždění. Původní delegáty této rady doplnili ještě poslanci zvolení ve volbách roku 1938, kteří nebyli kompromitováni kolaborací s okupanty. 11. listopadu 1945 se konaly volby do Ústavodárného shmromáždění. V nich kandidáti Národní fronty získali 96 % hlasů. Národní skupština následně vyhlásila 29. listopadu 1945 Federativní lidovou republiku Jugoslávii (FLRJ), jako federativní stát šesti rovnoprávných republik.

Reference

Obrázky, zvuky či videa k tématu Antifašistická rada národního osvobození Jugoslávie na Wikimedia Commons V tomto článku byl použit překlad textu z článku Antifašističko veće narodnog oslobođenja Jugoslavije na srbské Wikipedii.