Josef Rejcha: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
Alecs.bot (diskuse | příspěvky)
TXiKiBoT (diskuse | příspěvky)
m robot přidal: nl:Josef Rejcha
Řádek 27: Řádek 27:
[[es:Josef Reicha]]
[[es:Josef Reicha]]
[[fr:Josef Reicha]]
[[fr:Josef Reicha]]
[[nl:Josef Rejcha]]

Verze z 30. 8. 2009, 16:27

Josef Rejcha (také Joseph Reicha) (13. března 1752 Chudenice5. března 1795 Bonn) byl český hudební skladatel a violoncelista.

Jako chlapec zpíval v křižovnickém klášteře, v kostele svatého Františka Serafinského u Karlova mostu v Praze. Zde se také naučil hře na violoncello, klavír a varhany. Získal angažmá jako první violoncelista knížecí kapely Öttingen-Wallersteinů ve Švábsku v níž hrála řada dalších českých hudebníků. Přivedl tam i svého synovce, později mnohem slavnějšího skladatele Antonína Rejchu, v této době ovšem jako flétnistu.

V roce 1799 se v Métách oženil s Lucií Ceerteletovou. V letech 17761779 podnikal velni úspěšná koncertní turné po Německu s houslistou Antonínem Janičem. V lednu roku 1778 navštívili Salcburk. Společně s Nannerl Mozartovou přednesli Divertimento z klavírního tria B-dur, KS 254, zkomponované jejím bratrem Wolfgangem Amadeem a kromě uznání otce sourozenců, Leopolda Mozarta, si za to vysloužili dokonce i pozvání na rodinnou oslavu Wolfgangových 22. narozenin.

V roce 1785 se stal koncertním mistrem a ředitelem kurfiřtské kapely v Bonnu a od roku 1789 řídil i orchestr bonnské dvorní Opery. V těchto funkcích byl vlastně nadřízeným mladého Ludwiga van Beethovena, který v obou orchestrech účinkoval tehdy jako řadový hudebník.

V posledních letech života byl značně nemocný, trpěl dnou a zemřel poměrně mladý v Bonnu 5. března 1795.

Dílo

Josef Rejcha byl velmi plodný skladatel. Patřil k představitelům mannheimské školy, kterou z českých hudebních skladatelů ztělesňoval zejména Jan Václav Stamic. Zcela v tomto duchu jsou psány jeho symfonie.

Dnes jsou z jeho díla uváděny zejména koncerty pro violoncello, violu a pro dechové nástroje, případně drobné komorní skladby.

Literatura

  • Československý hudební slovník osob a institucí, 2. díl, Praha 1965