Jérôme Pétion de Villeneuve

Jerôme Pétion de Villeneuve (* 3. ledna 1756 v Chartres; † léto 1794 u Bordeaux) byl jedním z čelných radikálů v době francouzské revoluce.

Jérôme Pétion de Villeneuve

Villeneuve pracoval nejprve jako advokát v Chartres, stal se poslancem zasedání generálních stavů za třetí stav. Tak tedy roku 1789 přijel do Paříže a brzy se vyprofiloval jako zásadní protivník Mirabeaua a stal se široce známým svými bezostyšnými útoky proti králi a hlavně jeho ženě královně Marii Antoinettě. V prosinci 1790 byl zvolen předsedou parlamentu a v červenci 1791 se stal předsedou pařížského trestního tribunálu. Z titulu této funkce zorganizoval brutální zacházení s královskou rodinou zadrženou na útěku. Dne 16. listopadu 1791 byl Villeneuve zvolen pařížským starostou, když jeho protikandidátem byl Lafayette. Stal se známým bezohledným radikálem a podporoval krvavé události v červenci až září 1792, které znamenaly konec monarchie ve Francii. V národním konventu, jehož prvním předsedou byl, se přidal k girondistům a hlasoval pro smrt krále bez odkladu. Poté co byla odhalena zrada generála Dumourieze, využil této události Robespierre jako zbraň proti Villeneuvovi a ostře na něhho zaútočil. Dne 31. května 1793 byl Pétion oficiálně obžalován a 2. června 1793 byl krátce zatčen. Podařilo se mu však z vězení utéci na jih Francie, kde se až do června 1794 skrýval. Byl však odhalen a opět prchl se svým průvodcem do okolí Bordeaux, kde brzy poté byla nalezena jeho mrtvola částečně ohlodaná vlky.