Senát Parlamentu České republiky

Senát Parlamentu České republiky
Funkční období	7. (2008 - 2010)
Typ	horní komora
Předseda	Přemysl Sobotka (ODS)
1. místopředsedkyně	Alena Gajdůšková (ČSSD)
Místopředseda	Jiří Liška (ODS)
Místopředseda	Petr Pithart (KDU-ČSL)
Místopředseda	Jiří Šneberger (ODS)
Místopředseda	Milan Štěch (ČSSD)
Počet členů	81
Politická uskupení	ČSSD, KDU-ČSL, KSČM, NSK, ODS, SNK ED, SOS, SSO, SZ, US-DEU, TOP 09
Webová stránka	Senát PČR

Senát je horní komorou Parlamentu České republiky.

Jeho postavení je upraveno v Ústavě ČR z roku 1992. V Senátu zasedá 81 senátorů, kteří jsou voleni na dobu šesti let. Senát je nerozpustitelný, každé dva roky se volí třetina senátorů. Součástí sídla Senátu je dle zákona č. 59/1996 Sb. areál Valdštejnského paláce spolu s Valdštejnskou zahradou, Valdštejnskou jízdárnou a dále Kolovratským palácem a Malým Fürstenberským palácem.

Historie

Soubor:SchuzeSenatu.jpg

Schůze Senátu Parlamentu ČR

Předchůdcem současného Senátu byl prvorepublikový Senát Národního shromáždění ČSR, jehož předchůdkyní byla Panská sněmovna rakousko-uherské Říšské rady. Ta byla tvořena dědičnými členy (např. církevní hodnostáři) a členy jmenovanými. V roce 1907 byl reformou omezen počet doživotně jmenovaných členů a stanoven jejich počet mezi 150 a 170. Kromě dědičných českých šlechtických rodů byla do Panské sněmovny jmenována řada významných osobností, které se zasloužily o společnost či umění, mezi nimi například jako první Čech František Palacký.

Po vzniku Československé republiky byla 29. února 1920 přijata ústava, která jak v rakousko-uherské tradici, tak i po vzoru Francie a USA předjímala dvoukomorový parlament. Skládal se z Poslanecké sněmovny s třemi sty členy a Senátu se sto padesáti členy. Do obou komor se volilo poměrným systémem. Do Sněmovny na 6 let, do Senátu na 8 let. Členem Sněmovny se mohl stát občan starší 30 let, do Senátu bylo možné být zvolen po dosažení věku 45 let. Rozdílnost byla i v nutné délce státního občanství voličů. První volby do Senátu se konaly v květnu 1920, krátce po prvních volbách do Sněmovny. Díky změnám a předčasným termínům následující volby probíhaly současně s volbami do Sněmovny, což spolu se shodným poměrným systémem mělo za následek, že stranické složení Senátu do značné míry kopírovalo složení dolní komory parlamentu a proklamovaná funkce "pojistky demokracie" byla zcela iluzorní. Obě komory byly prezidentem definitivně rozpuštěny bezprostředně po německé okupaci Čech a Moravy. V poválečné republice nebyla instituce senátu obnovena, ačkoliv určitý charakter druhé komory měla slovenská frakce poslanců Národního shromáždění.

Volební účast

První volby do obnoveného Senátu po sametové revoluci se konaly roku 1996 za poměrně malé účasti voličů, přestože tyto volby byly (a pokud nedojde ke změně ústavy i budou) jediné, kdy se volilo na celém území státu. V následujících letech pak volební účast kolísala, ale vždy byla nízká, nižší než poloviční. Účast je nízká i v porovnání s ostatními druhy voleb (viz výsledky voleb na volebním serveru ČSÚ).

Volební účast v %	1996	1998	2000	2002	2004	2006	2008
1. kolo	35,03	42,37	33,72	24,10	28,97	42,09	39,52
2. kolo	30,63	20,36	21,56	32,55	18,41	20,73	29,85

Tučně je v tabulce označena nejnižší a nejvyšší volební účast pro každé kolo zvlášť.

Složení

Senátorské kluby	Křesla
Klub Občanské demokratické strany
Občanská demokratická strana	35
Strana svobodných občanů	1
Klub České strany sociálně demokratické
Česká strana sociálně demokratická	29
Klub Křesťanské a demokratické unie - Československé strany lidové
Křesťanská a demokratická unie - Československá strana lidová	7
Klub TOP 09 a starostové
Unie svobody - Demokratická unie	1
Strana pro otevřenou společnost	1
Strana zelených	1
SNK Evropští demokraté	1
Spojení demokraté - sdružení nezávislých	1
Nezávislí starostové pro kraj	1
Senátoři nezačleněni do klubů
Komunistická strana Čech a Moravy	3

Volby

Volby do Senátu se konají tajným hlasováním na základě všeobecného, rovného a přímého volebního práva podle zásady většinového systému. Volby vyhlašuje výhradně prezident. Volební obvody jsou jednomandátové. Aktivní volební právo je stejné jako ve volbách do Poslanecké sněmovny; pasivní se liší, do Senátu může být zvolen občan až od 40 let věku. Kromě kandidátů politických stran, hnutí a koalic může kandidovat i nezávislý kandidát, který musí získat nejméně 1 000 podpisů voličů z daného volebního obvodu (a složit kauci 20 000 Kč). Volič dává hlas přímo jednotlivému kandidátovi.

Volby probíhají v 81 obvodech (každé 2 roky v jedné třetině obvodů), za každý obvod je zvolen 1 kandidát.

V prvním kole je zvolen kandidát, který získá nadpoloviční většinu hlasů. Pokud žádný kandidát nadpoloviční většinu nezíská, koná se druhé kolo. Do něj postupují dva kandidáti s nejvyšším počtem hlasů. V druhém kole je zvolen kandidát, který získá nadpoloviční většinu hlasů.

Opakované volby se konají, pokud se kandidát postupující do 2. kola vzdal kandidatury, pozbyl práva volit, zemřel, byl odvolán anebo byla volba shledána neplatnou. O neplatnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud, jeho případné rozhodnutí může zvrátit Ústavní soud.

Doplňovací volby se konají, pokud v průběhu volebního období mandát senátora zanikl. Senátor zvolený v doplňovacích volbách je zvolen jen na zbytek volebního období ze zaniklého mandátu. Doplňovací volby se nekonají rok před skončením volebního období.

Pravomoci

Senát projednává návrhy zákonů, které mu postoupila Poslanecká sněmovna. Návrh zákona z Poslanecké sněmovny může:

• schválit – návrh zákona jde k prezidentovi
• zamítnout – návrh se vrací do Sněmovny, ta může Senát přehlasovat nadpoloviční většinou všech poslanců. To není možné v případě ústavního zákona, volebních zákonů, zákonu o styku obou komor Parlamentu, Jednacího řádu Senátu a některých mezinárodních smluv
• vrátit s pozměňovacími návrhy zpět do Sněmovny - ta o zákonu hlasuje ve znění navrženém Senátem, pokud není přijmuto naprostou většinou, hlasuje znovu o návrhu v původním znění navrženém Sněmovnou, je schválen v případě nadpoloviční většiny hlasů všech poslanců
• vyjádřit vůli se návrhem nezabývat – tímto usnesením je návrh zákona přijat
• nevyjádřit se – pokud se Senát do 30 dnů k návrhu zákona nevyjádří, je zákon přijat

Senát může podat na prezidenta žalobu pro velezradu. Na návrh Senátu jmenuje prezident předsedu a inspektory Úřadu na ochranu osobních údajů. Senát vyjadřuje souhlas se jmenováním soudců Ústavního soudu, které navrhuje prezident. Spolu s Poslaneckou sněmovnou volí prezidenta a vydává usnesení, že prezident nemůže vykonávat ze závažných důvodů svůj úřad.

Funkcionáři

Předseda Senátu zastupuje Senát navenek. Mezi jeho pravomoci patří svolávání, zahajování, přerušování a ukončování schůze Senátu; podepisování usnesení Senátu. V případě rozpuštění Poslanecké sněmovny podepisuje zákonná opatření Senátu. V případě neobsazené funkce prezidenta a současného rozpuštění Sněmovny vykonává část pravomocí prezidenta svěřenou předsedovi Sněmovny. Dle ústavního pořádku je druhým nejvyšším ústavním činitelem státu (po prezidentu republiky). Je volen Senátem vždy po nových volbách do třetiny Senátu. Disponuje jedním ze sedmi klíčů od dveří do Korunní komory v kapli sv. Václava v katedrále sv. Víta, kde jsou uloženy české korunovační klenoty. Předsedou Senátu je nyní Přemysl Sobotka (ODS).

Místopředsedové Senátu zastupují předsedu Senátu. Střídají se v řizení schůze Senátu.

Senátoři působící v Senátu již od roku 1996

Osm z 81 senátorů působí v Senátu za svůj obvod dodnes nepřetržitě od vzniku Senátu v roce 1996. Jsou to tito:

• Za klub ODS: Pavel Eybert (Tábor), Jiří Liška (Jičín), Alena Palečková (Praha 8), Jiří Pospíšil (České Budějovice), Přemysl Sobotka (Liberec)
• Za klub ČSSD: Milan Štěch (Pelhřimov)
• Za klub KDU-ČSL: Václav Jehlička (Jihlava, původně za ODA), Petr Pithart (Chrudim)

Sídlo Senátu

• Sídlem Senátu je dle zákona č. 59/1996 Sb. areál Valdštejnského paláce spolu s Valdštejnskou zahradou, Valdštejnskou jízdárnou a dále Kolovratský palác a Malý Fürstenberský palác.
• Jednací sál Senátu se nachází v místech bývalých Valdštejnových koníren. Další historické prostory slouží senátorům pro jednání.
• Interiéry Valštejnského paláce jsou zdarma přístupné pro veřejnost o víkendech od 10 do 16 hodin. V letním období o hodinu déle. Vstup do objektu je z 1. nadvoří Valdštejnského paláce, které je přístupné z Valdštejnského náměstí.
• Valdštejnská zahrada je volně přístupná od dubna do října od 10 do 18 hodin, v době státních svátků je slavnostně osvětlena a otevřena až do 22 hodin. V sala terreně probíhají v letní sezóně koncerty pro veřejnost, divadelní představení a jiné kulturní akce.

Související články

• Parlament České republiky
• Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky
• Seznam sněmů českých zemí
• Panská sněmovna
• Senát Národního shromáždění
• Seznam členů Senátu Parlamentu ČR

Externí odkazy

• Senát PČR
• Zajímavosti
• Ústava ČR