Parter: Porovnání verzí
m +kat. |
m 1 větička |
||
Řádek 4: | Řádek 4: | ||
Obecně může být parter brán jako prostranství před budovou, které nemusí být vždy osázeno květinami. Parter lze upravit změnou okolního [[terén]]u, jak svahováním, tak i použitím opěrných zídek, vodních ploch, nebo vytvořením komunikací pro pěší i dopravní prostředky. |
Obecně může být parter brán jako prostranství před budovou, které nemusí být vždy osázeno květinami. Parter lze upravit změnou okolního [[terén]]u, jak svahováním, tak i použitím opěrných zídek, vodních ploch, nebo vytvořením komunikací pro pěší i dopravní prostředky. |
||
Výraz ''parterre'' pochází z [[francouzština|francouzštiny]] a znamená "na zemi". Jeden z dalších významů tohoto slova je přízemní část [[hlediště]] v [[divadlo|divadle]] nebo v [[koncert]]ní síni. |
Výraz ''parterre'' pochází z [[francouzština|francouzštiny]] a znamená "na zemi". Jeden z dalších významů tohoto slova je přízemní část [[hlediště]] v [[divadlo|divadle]] nebo v [[koncert]]ní síni. Parter ve smyslu "na zemi" je i jedna ze zápasnických poloh při sportovním zápasu. |
||
První partery se objevily už ve [[Starověký Řím|starověkém Římě]], avšak největšího rozmachu parterů bylo dosaženo ve [[Francie|Francii]] [[17. století|17.]] a [[18. století]], kdy byla jejich centrem často [[kašna]] a prostředí bylo dotvořeno obrazci z pravidelně sestříhaných [[Zimostráz vždyzelený|buxus]]ových keřů (''Zimostráz vždyzelený''). |
První partery se objevily už ve [[Starověký Řím|starověkém Římě]], avšak největšího rozmachu parterů bylo dosaženo ve [[Francie|Francii]] [[17. století|17.]] a [[18. století]], kdy byla jejich centrem často [[kašna]] a prostředí bylo dotvořeno obrazci z pravidelně sestříhaných [[Zimostráz vždyzelený|buxus]]ových keřů (''Zimostráz vždyzelený''). |
Verze z 24. 7. 2009, 20:56
Parter je část parku před průčelím budovy (často zámku nebo divadla), která může být členěna na pravidelné záhony, jejichž výsadba tvoří ornamentální obrazce. Tento estetický prvek počítá především s pohledem z výšky balkónů.
Obecně může být parter brán jako prostranství před budovou, které nemusí být vždy osázeno květinami. Parter lze upravit změnou okolního terénu, jak svahováním, tak i použitím opěrných zídek, vodních ploch, nebo vytvořením komunikací pro pěší i dopravní prostředky.
Výraz parterre pochází z francouzštiny a znamená "na zemi". Jeden z dalších významů tohoto slova je přízemní část hlediště v divadle nebo v koncertní síni. Parter ve smyslu "na zemi" je i jedna ze zápasnických poloh při sportovním zápasu.
První partery se objevily už ve starověkém Římě, avšak největšího rozmachu parterů bylo dosaženo ve Francii 17. a 18. století, kdy byla jejich centrem často kašna a prostředí bylo dotvořeno obrazci z pravidelně sestříhaných buxusových keřů (Zimostráz vždyzelený).
Ochana původního parteru
Jako příklad jsou zde uvedeny zásady spojené s ochranou památek na území Prahy:
"3. Architektura parteru, reklamy
Zachované původní obchodní portály a výkladce i hodnotné portály a výkladce z doby pozdější, než je poslední úprava fasády, musejí být v maximální technicky a provozně reálné míře zachovány. Zvláště cenné a přísně chráněné jsou komplexy zachovaného uličního parteru (např. ulice V Kolkovně a Vězeňská na Starém Městě). Rozlamování kompaktních front historického uličního parteru novotvary je nepřípustné. V případě nových obchodních portálů a výkladců je vyžadována vysoká úroveň designérského a materiálového provedení. V případě silně poškozených děl architektury parterů je žádoucí vytvářet přesné kopie těchto děl; přibližné repliky jsou nevhodné. Obnova historických portálů a výkladců na místě, kde již neexistují, a pokud jsou náležitě zdokumentovány, je považována za vysoce žádoucí. Reklama na území PPR nesmí přehlušit estetické vjemy z památkově chráněného území. Její jednotlivé typy jsou silně omezeny a řídí se specifickými regulačními pravidly. Tato pravidla jsou specifikována ve Vyhlášce hl. m. Prahy O obecných technických požadavcích na výstavbu v hlavním městě Praze z roku 1999."[1]
Literatura
- ↑ Koncepce účinnější péče o památkový fond. Strana 29, vydání 1. Autor: PhDr. J. Holeček a kol. Vydal Magistrát hlavního města Prahy, odbor Památkové péče, 2001. ISBN 8086396053