Severní Makedonie: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Editace uživatele „AceMK“ vrácena do předchozího stavu, jehož autorem je „Xqbot“.
Řádek 63: Řádek 63:


Po ustanovení [[Království Srbů, Chorvatů a Slovinců|Království SHS]] bylo území dnešní Republiky Makedonie v jejím rámci součástí Srbska. Roku [[1929]] došlo v Království SHS k převratu, dosavadní členění respektující předchozí historické celky bylo nahrazeno systémem [[bánovina|bánovin]] a území dnešní Republiky Makedonie se stalo součástí [[Vardarská bánovina|Vardarské bánoviny]]. Za [[druhá světová válka|druhé světové války]] byla většina území dnešní Republiky Makedonie [[anexe|anektována]] od dubna [[1941]] do [[9. září]] [[1944]] [[Bulharsko|Bulharskem]], západní oblasti byly [[29. červen|29. června]] [[1941]] anektovány [[Itálie|Itálií]] a začleněny do [[Albánie]]. [[8. září]] [[1943]] obsadila [[Německo|německá]] vojska oblasti předtím obsazené Itálií, a [[9. září]] [[1944]] také oblasti obsazené Bulharskem, a obě části okupovaly do [[19. listopad]]u [[1944]]. V období od září 1944 do 20. října 1944 bylo Kumanovo s okolím přičleněno k Albánii. Po skončení druhé světové války zde byla v rámci [[Jugoslávie]] vyhlášena [[30. duben|30. dubna]] [[1945]] '''Lidová republika Makedonie''' přejmenovaná [[7. červenec|7. července]] [[1963]] na '''Socialistickou republiku Makedonii'''. Po rozpadu Jugoslávie roku [[1991]] vyhlásila [[nezávislost]], avšak ta ze srbské strany nikdy nebyla uznána.
Po ustanovení [[Království Srbů, Chorvatů a Slovinců|Království SHS]] bylo území dnešní Republiky Makedonie v jejím rámci součástí Srbska. Roku [[1929]] došlo v Království SHS k převratu, dosavadní členění respektující předchozí historické celky bylo nahrazeno systémem [[bánovina|bánovin]] a území dnešní Republiky Makedonie se stalo součástí [[Vardarská bánovina|Vardarské bánoviny]]. Za [[druhá světová válka|druhé světové války]] byla většina území dnešní Republiky Makedonie [[anexe|anektována]] od dubna [[1941]] do [[9. září]] [[1944]] [[Bulharsko|Bulharskem]], západní oblasti byly [[29. červen|29. června]] [[1941]] anektovány [[Itálie|Itálií]] a začleněny do [[Albánie]]. [[8. září]] [[1943]] obsadila [[Německo|německá]] vojska oblasti předtím obsazené Itálií, a [[9. září]] [[1944]] také oblasti obsazené Bulharskem, a obě části okupovaly do [[19. listopad]]u [[1944]]. V období od září 1944 do 20. října 1944 bylo Kumanovo s okolím přičleněno k Albánii. Po skončení druhé světové války zde byla v rámci [[Jugoslávie]] vyhlášena [[30. duben|30. dubna]] [[1945]] '''Lidová republika Makedonie''' přejmenovaná [[7. červenec|7. července]] [[1963]] na '''Socialistickou republiku Makedonii'''. Po rozpadu Jugoslávie roku [[1991]] vyhlásila [[nezávislost]], avšak ta ze srbské strany nikdy nebyla uznána.

=== BJRM ===
V souvislosti s rozpadem Jugoslávie vyhlásila '''Makedonská socialistická republika''' 25. ledna 1991 svrchovanost v rámci SFRJ a 7. června 1991 změnila název na '''Republika Makedonie'''. Nezávislost Republiky Makedonie byla proklamována 15. září 1991. Po vyhlášení nezávislé Makedonie na území bývalé Jugoslávie zpochybnilo Řecko legitimitu nového státu. Mezinárodně byla proto Makedonie uznána teprve v roce 1993, kdy Řecko souhlasilo s kompromisním názvem nového makedonského státu '''Bývalá jugoslávská republika Makedonie''', pod nímž byla v dubnu 1993 přijata do OSN (makedonská vláda tento název nepoužívala).

Aby se vyhovělo protesům Řecka proti užívání názvu '''Makedonie''', dostala Makedonská republika podle rozhodnutí OSN z 8. dubna 1993 mezinárodně uznaný název (v angličtině) '''Former Yugoslav Republic of Macedonia''' ('''FYROM'''), česky '''Bývalá jugoslávská republika Makedonie''' (BJRM), makedonsky '''Poranešna Jugoslovenska Republika Makedonija''' (PJRM), makedonsky cyrilicí '''Поранешна Југословенска Република Македонија''' ('''ПЈРМ'''). Tento mezinárodní název používá mezinárodní společenství i po urovnání makedonsko-řeckých vztahů v roce 1995. V Makedonii se však název nikdy nepoužíval. Makedonie používá název '''Republika Makedonie''', makedonsky '''Republika Makedonija'''.


=== Konflikt mezi „slovanskými“ a „albánskými“ Makedonci ===
=== Konflikt mezi „slovanskými“ a „albánskými“ Makedonci ===

Verze z 10. 7. 2009, 14:47

Šablona:Infobox stát

Tento článek je o bývalé jugoslávské republice. Další významy jsou uvedeny na stránce Makedonie (rozcestník).

Republika Makedonie (do OSN přijatá pod prozatímním názvem the former Yugoslav Republic of Macedonia, obvykle zkracováno jako FYROM [1] - bývalá jugoslávská republika Makedonie) je stát ležící na Balkáně. Jeho sousedy jsou Kosovo, Srbsko, Bulharsko, Řecko a Albánie. Název i symboly státu navazují na historickou Makedonii, což se nelíbí Řecku, které obsahuje větší část tohoto území a také moderní Řekové mají historické, kulturní a také genetické spojení s antickými Makedonci.

Geografie

Související informace naleznete také v článku Geografie Makedonie.

Republika Makedonie sousedí se Srbskem na severu, Bulharskem na východě, s Řeckem na jihu a s Albánií na západě. Republika Makedonie zahrnuje severozápadní (7 %) část historické a (35,8 %) geografické Makedonie. V minulosti se tato oblast označovala jako Vardarská Makedonie.

Administrativní členění

Historie

Související informace naleznete také v článku Dějiny Makedonie.

Období prvních Slovanů a Byzantské říše

Území dnešní republiky Makedonie bylo Slovany osídleno již v 6. a 7. století. Při své expanzi si je však podrobila Byzantská říše, později, v 2. čtvrtině 9. století se dostala většina země pod vliv říše Bulharské. Od 9. století se sem šířilo křesťanství, hlavně z velmi blízké Byzantské říše. Ta ji ovládla definitivně roku 1018, o dvě století později se stala centrem nového Bulharského státu. Až koncem 14. století ji dobyli Turci během svých výbojů na západ.

Období Osmanské říše

Turecká vláda trvala až do 20. století. Během ni se snažili Turci obyvatelstvo islamizovat, což se jim podařilo jen z části (dodnes je v zemi jen 17 % muslimů). Různé národy (Řekové, Srbové, Bulhaři a Albánci), které v zemi žily postupně začaly organizovat národně osvobozenecké hnutí. Přestože někteří tito aktivisté žádali přičlenění k nově vzniklému Bulharsku[1], bohužel to neuspělo, jelikož bylo jako země příliš vzdálené. Přesto ale po berlínském kongresu z roku 1878 došlo u určitému otevření Makedonie Bulharsku - hlavně v oblasti obchodu, ačkoliv sama zůstávala stále pod Osmanskou vládou. Roku 1913 byla země konečně zbavena turecké nadvlády a rozdělena mezi Bulharsko, Řecko a Srbsko; to byl konec Makedonie jako jedné země.

Období Jugoslávie

Po ustanovení Království SHS bylo území dnešní Republiky Makedonie v jejím rámci součástí Srbska. Roku 1929 došlo v Království SHS k převratu, dosavadní členění respektující předchozí historické celky bylo nahrazeno systémem bánovin a území dnešní Republiky Makedonie se stalo součástí Vardarské bánoviny. Za druhé světové války byla většina území dnešní Republiky Makedonie anektována od dubna 1941 do 9. září 1944 Bulharskem, západní oblasti byly 29. června 1941 anektovány Itálií a začleněny do Albánie. 8. září 1943 obsadila německá vojska oblasti předtím obsazené Itálií, a 9. září 1944 také oblasti obsazené Bulharskem, a obě části okupovaly do 19. listopadu 1944. V období od září 1944 do 20. října 1944 bylo Kumanovo s okolím přičleněno k Albánii. Po skončení druhé světové války zde byla v rámci Jugoslávie vyhlášena 30. dubna 1945 Lidová republika Makedonie přejmenovaná 7. července 1963 na Socialistickou republiku Makedonii. Po rozpadu Jugoslávie roku 1991 vyhlásila nezávislost, avšak ta ze srbské strany nikdy nebyla uznána.

Konflikt mezi „slovanskými“ a „albánskými“ Makedonci

Republika Makedonie se dokázala držet stranou všech konfliktů na území bývalé Jugoslávie, teprve v roce 1999 během konfliktu v sousedním Kosovu se Makedonie stala dočasným útočištěm pro uprchlíky z Kosova. V letech 2000 - 2001 v zemi zuřil ozbrojený spor mezi makedonskou vládou a albánskými povstalci z Národní osvobozenecké armády, který se dostal až na hranu občanské války. Po zprostředkování NATO a Evropskou unií se spor podařilo uklidnit, i když vztahy mezi slovanskými a albánskými Makedonci zůstávají napjaté. V roce 2004 Makedonie podala přihlášku do EU.

Obyvatelstvo

Související informace naleznete také v článku Obyvatelstvo Makedonie.

Počet obyvatel Republiky Makedonie dosahuje 2 055 915 (červenec 2007)[1]. Ze 44 států Evropy je Makedonie na 33. místě. Makedonie patří v Evropě mezi státy s nejvyšší porodností a přirozeným přírůstkem a i díky tomu je makedonská populace čtvrtou nejmladší v Evropě. Národnostně náleží k nejméně homogenním evropským státům.

Ekonomika

Související informace naleznete také v článku Ekonomika Makedonie.

Ekonomika Makedonie patří k deseti nejslabším evropským ekonomikám - hodnotou HDP na obyvatele v PPP 8400 USD (2007) patří mezi evropskými státy až na 38. místo[2]. Světová banka ji řadí do skupiny Lower-middle-income economies (podprůměrně příjmové ekonomiky). Má status kandidátské země Evropské unie.

Politika

Související informace naleznete také v článku Politický systém Makedonie.

Republika Makedonie je dnes parlamentní demokracií. Její vláda se snaží o integraci země do NATO a Evropské unie. Republika Makedonie se od svého vzniku potýká s ostrým nesouhlasem Řecka vůči oficiálnímu názvu a symbolům nezávislého státu, které Řecko považuje za zcizené historické (a dnes z části řecké) Makedonii.

Literatura

Rychlík, Jan: Dějiny Makedonie, Nakladatelství Lidových novin, Praha 2003

Reference

Související články

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Severní Makedonie na Wikimedia Commons

Šablona:Portál Republika Makedonie Šablona:Portál Balkán


Šablona:Geo