Synagoga v Opavě

Opavský templ na dobové pohlednici z roku 1900

Soubor:Hořící synagoga v Opavě.jpg

Dav zvědavých Opavanů sleduje hořící synagogu. Německá policice zabránila hašicům v hašení.

Opavská synagoga, neboli Templ, novorománská stavba v maurském slohu od význačného architekta Jakoba Gartnera stála ve slezském městě Opava mezi lety 1895 a 1938, kdy byla vypálena a srovnána se zemí místními Sudetskými Němci. Byla to jedna z nejvýraznějších staveb svého druhu v tehdejším Československu. Na původní objekt dodnes odkazuje název ulice „U synagogy“.

Historie židovské obce v Opavě

První doložená zmínka o Židech v Opavě pochází z roku 1281. Později zřejmě byli Židé z Opavy vypovězeni, ale příme prameny k tomu nemáme. Nové židovské osídlení bylo pak vypovězeno z celého Slezska v průběhu 16. století. Opavu museli Židé dočasně opustit r. 1501, definitivně pak r. 1523. První polovina 19. století však znamená návrat židovských rodin do Opavy. V roce 1850 je otevřena první modlitebna. Od poloviny století počet židovských rodin rychle rostl; r. 1876 ve městě žije 134 osob židovského vyznání, roku 1921 už je to bezmála o tisíc více, 1,127 (3 % obyvatel). K roku 1930 se zde k židovské národnosti přihlásilo 971 lidí (2 %), i když předpokládaný reálný počet je vyšší. Konec prosperity opavských Židů přinesl v druhé polovině třicátých let nástup nacismu. Opava, jako jedno z měst náležejících do Sudet, byla po Mnichovu naprosto ovládnuta Německem. Po válce byla zdejší ŽNO obnovena a fungovala až do roku 1959 kdy byla změněna na synagogální sbor, který zanikl před r. 1980. Obec mohla být po válce obnovena zejména díky osobám židovského vyznání původem z Podkarpatské Rusi, kteří Československo osvobodili jako příslušníci 1. čs. armádního sboru a už se zde usadili, stejně jako díky hrstce navrátilců z koncentračních táborů. Dnes v Opavě obec není.

Synagoga

Synagoga byla postavena mezi lety 1895 až 1896, tedy relativně pozdě, v tehdy velice módním tzv. maurském stylu. Architektonický plán vypracoval patrně již roku 1894 známý architekt synagpogálních staveb, přerovský rodák Jakob Gartner. Stavba samotná byla realizována v letech 1895 až 1896, kdy byla opavský templ se slávou otevřen. Více než čtyři dekády sloužil svému účelu a stal se nepochybně jednou z dominant slezské metropole. Zkázu mu přineslo až uchvácení Sudet nacismem. Deutsche Post für Sudetenland, dobový nacistický tisk, referuje o zániku této nádherné stavby 10. listopadu 1938 následovně:

„

"Děsivě krásný pohled byl na světle šlehající plameny na čtyřech rohových věžích a velké střední kopuli templu, které se nakonec všechny s velkým rachotem zřítily. Přístupové cesty byly včera zaplněny zvědavci, kteří sem proudili ve velkém množství, aby se mohli na požár synagogy podívat. Ochranná a pomocná policie přístup uzavřela. Zbytky vyhořelé synagogy, která byla postavena v typicky židovském povrchním orientálském stylu na krásném místě uprostřed našeho města (...), budou brzy odstraněny a na místě, kde dříve stál templ, vyroste brzy reprezentativní a města hodná budova."

“

Na místě, kde synagoga stávala, je dnes prázdné místo. Na někdejší objekt dodnes odkazuje název ulice "U synagogy".

Externí odkazy

• Gold, Hugo: Geschichte der Juden in den mährischen Ländern
• "Křišťálová noc" v Opavě
• Na hořící synagogu se přišla podívat snad celá Opava

Literatura

• Fiedler, Jiří: Židovské památky v Čechách a na Moravě, Praha 1992, ISBN 80-900895-1-8