Pyšely: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
m snad lepší formulace
+doprava, +kultura, +Loreta, +současnost
Řádek 77: Řádek 77:
| formát = pdf
| formát = pdf
}}
}}
</ref> Nejstarší částí Pyšel je oblast dnešní Husovy ulice západně od náměstí.
</ref> Nejstarší částí Pyšel je oblast dnešní ''Husovy ulice'' západně od náměstí.


Pyšely byly povýšeny na město [[25. října]] [[1703]] císařem [[Leopold I.|Leopoldem I.]] na základě žádosti [[František Antonín Halleweil|Františka Antonína Halleweila]] (ten daroval znaku města část svého [[erb]]u – orlí křídlo). O tento status přišly kolem roku [[1946]]. Od [[30. leden|30. ledna]] [[2007]] byl obci status [[město|města]] vrácen.<ref name=status>[http://www.psp.cz/sqw/text/text2.sqw?C=17&T=k2006psp5r Rozhodnutí č. 17 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obce Pyšely městem], [[Miloslav Vlček]], 30. ledna 2007</ref> <ref>
Pyšely byly povýšeny na město [[25. října]] [[1703]] císařem [[Leopold I.|Leopoldem I.]] na základě žádosti [[František Antonín Halleweil|Františka Antonína Halleweila]] (ten daroval znaku města část svého [[erb]]u – orlí křídlo). O tento status přišly kolem roku [[1946]]. Od [[30. leden|30. ledna]] [[2007]] byl obci status [[město|města]] vrácen.<ref name=status>[http://www.psp.cz/sqw/text/text2.sqw?C=17&T=k2006psp5r Rozhodnutí č. 17 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obce Pyšely městem], [[Miloslav Vlček]], 30. ledna 2007</ref> <ref>
Řádek 92: Řádek 92:
}}</ref>
}}</ref>


Od [[19. století]] jsou Pyšely vyhledávaným místem k [[Rekreace|rekreaci]] [[Praha|Pražanů]], které přitahuje zdejší čerstvý vzduch, lesy a posázavská krajina. Pyšely byly navštěvovány i mnoha známými osobnostmi, mezi něž patřili např. [[Eliška Krásnohorská]], [[Josef Lada]], [[František Xaver Šalda|F. X. Šalda]] a [[Václav Špála]]. Do Pyšel jezdil i [[Tomáš Garrigue Masaryk]], který zde byl čestným občanem.<ref name=rsport />
Od [[19. století]] jsou Pyšely vyhledávaným místem k [[Rekreace|rekreaci]] [[Praha|Pražanů]], které přitahuje zdejší čerstvý vzduch, lesy a posázavská krajina. Pyšely byly navštěvovány i mnoha známými osobnostmi, mezi něž patřili např. [[Eliška Krásnohorská]], [[Josef Lada]], [[František Xaver Šalda|F. X. Šalda]] a [[Václav Špála]]. Do Pyšel jezdil i [[Tomáš Garrigue Masaryk]], který zde byl od roku [[1923]] čestným občanem.<ref name=rsport />


==Současnost==
==Současnost==
Řádek 116: Řádek 116:
| datum vydání = 2009-02-03
| datum vydání = 2009-02-03
| datum přístupu = 2009-7-6
| datum přístupu = 2009-7-6
}}</ref> dokončení se plánuje na 1. polovinu roku [[2010]].
}}</ref> dokončení se plánuje na 1. polovinu roku [[2010]]. Připravuje se také rekonstrukce místní základní školy.
=== Doprava ===
=== Doprava ===
[[Image:Pysely (Namesti2).jpg|thumb|Rekonstrukce náměstí TGM]]
[[Image:Pysely (Namesti2).jpg|thumb|Rekonstrukce náměstí TGM]]
[[Doprava]] je zajišťována jednak [[autobus]]y (napojení na [[Středočeská integrovaná doprava|Středočeskou integrovanou dopravu]]), vlastní [[Železnice|železniční]] [[zastávka]] (na [[Trať 221|trati 221]], zřízena [[1892]]<ref name=kronika/>) se nachází na území [[Čerčany|čerčanské]] místní části [[Vysoká Lhota (Čerčany)|Vysoká Lhota]], asi 2,5 km jihovýchodně od centra Pyšel.
[[Doprava]] je zajišťována jednak [[autobus]]y (napojení na [[Středočeská integrovaná doprava|Středočeskou integrovanou dopravu]]), vlastní [[Železnice|železniční]] [[zastávka]] (na [[Trať 221|trati 221]], zřízena [[1892]]<ref name=kronika/>) se nachází na území [[Čerčany|čerčanské]] místní části [[Vysoká Lhota (Čerčany)|Vysoká Lhota]], asi 2,5 km jihovýchodně od centra Pyšel.


Směrem na [[Čtyřkoly]] se nachází odbočka na [[Silnice I/3|silnici I/3]], směrem na [[Nespeky]] odbočka na [[Silnice II/603|silnici II/603]] (''stará benešovská''). Cesta do Pyšel z Prahy [[vlak]]em trvá 54 min. (z [[Praha hlavní nádraží|Hlavního nádraží]], 39 km, stav 06/2009), autobusem 58 min. (od stanice [[Metro v Praze|metra]] [[Budějovická (stanice metra v Praze)|Budějovická]], 32 km, stav 06/2009).
Směrem na [[Čtyřkoly]] a na [[Vysoká Lhota (Čerčany)|Vysokou Lhotu]] se nacházejí odbočky na [[Silnice I/3|silnici I/3]], směrem na [[Nespeky]] odbočka na [[Silnice II/603|silnici II/603]] (''stará benešovská''). Cesta do Pyšel z Prahy [[vlak]]em trvá 54 min.<ref name=stavdpr>Stav 07/09 podle idos.cz</ref> (z [[Praha hlavní nádraží|Hlavního nádraží]], 39 km), autobusem 58 min.<ref name=stavdpr/> (od stanice [[Metro v Praze|metra]] [[Budějovická (stanice metra v Praze)|Budějovická]], 32 km). Vzdálenost Pyšel od okraje Prahy při cestě po [[Dálnice D1|dálnici D1]] a následném odbočení na [[Silnice I/3|silnici I/3]] u [[Mirošovice|Mirošovic]] je asi 30 km.


=== Kultura a sport ===
=== Kultura a sport ===
Řádek 134: Řádek 134:
| datum přístupu = 2009-7-5
| datum přístupu = 2009-7-5
}}
}}
</ref> Od 90.let ve meště vychází jednou měsíčně zpravodaj [[Pyšelské listy]].
</ref> Od 90.let ve meště vychází jednou měsíčně zpravodaj [[Městský úřad|Městského úřadu]] [[Pyšelské listy]].


V městě je rovněž aktivní [[fotbal]]ový tým [[SK Pyšely]], hrající od sezóny [[2009]]/[[2010]] [[Fotbalové I. A třídy|I. A třídu]] (fotbalové hřiště se nalézá v ulici ''Na Košíku'')<ref>
V městě je rovněž aktivní [[fotbal]]ový tým [[SK Pyšely]], hrající od sezóny [[2009]]/[[2010]] [[Fotbalové I. A třídy|I. A třídu]] (fotbalové hřiště se nalézá v ulici ''Na Košíku'')<ref>
Řádek 143: Řádek 143:
| datum vydání = 2009-06-21
| datum vydání = 2009-06-21
| datum přístupu = 2009-7-6
| datum přístupu = 2009-7-6
}}</ref>
}}</ref>.
(fotbalové hřiště se nalézá v ulici Na Košíku).


==Pamětihodnosti==
==Pamětihodnosti==
Řádek 173: Řádek 172:
| url = http://www.pysely.cz/soubory/PL_88.pdf
| url = http://www.pysely.cz/soubory/PL_88.pdf
| formát = pdf
| formát = pdf
}}</ref> Od Lorety je krásný výhled na širokou oblast středního Posázaví (vidět je například [[Čerčanský chlum]], [[Neštětická hora]] v dálce pak i [[Konopiště]]).
}}</ref> Od Lorety je krásný výhled na širokou oblast středního Posázaví (vidět je například [[Čerčanský chlum]], [[Neštětická hora]] a kostel sv. Klimenta nad obcí [[Lštění]], v dálce pak i zámek [[Konopiště]]).


=== Ostatní památky ===
=== Ostatní památky ===
Řádek 181: Řádek 180:
==Dětský domov==
==Dětský domov==
[[Image:Pysely (Detsky domov).jpg|thumb|left|Dětský domov]]
[[Image:Pysely (Detsky domov).jpg|thumb|left|Dětský domov]]
Ve městě působí dětský domov (v Senohrabské ulici), jehož zřizovatelem je [[Středočeský kraj]]. Byl původně postaven v roce [[1912]] jako ''Útulek sv. Josefa pro sirotky a opuštěné děti'', veden byl řádovými sestrami a svému účelu slouží od zprovoznění v roce [[1913]] dodnes (jedná se o jednu z mála budov od počátku postavenou pro účely tohoto typu zařízení).<ref name=kronika/> Původní útulek se nacházel v [[Červený Kostelec|Červeném Kostelci]] a Pyšely byly následně po jeho zrušení vybrány díky menší vzdálenosti od Prahy, vlakovému spojení i krásnému okolí.
Ve městě působí dětský domov (v ''Senohrabské ulici''), jehož zřizovatelem je [[Středočeský kraj]]. Byl původně postaven v roce [[1912]] jako ''Útulek sv. Josefa pro sirotky a opuštěné děti'', veden byl řádovými sestrami a svému účelu slouží od zprovoznění v roce [[1913]] dodnes (jedná se o jednu z mála budov od počátku postavenou pro účely tohoto typu zařízení).<ref name=kronika/> Původní útulek se nacházel v [[Červený Kostelec|Červeném Kostelci]] a Pyšely byly následně po jeho zrušení vybrány díky menší vzdálenosti od Prahy, vlakovému spojení i krásnému okolí.


Budova domova je dvouposchoďová, v přízemí se nachází zejména provozní zázemí a 1. ze šesti skupin, v 1. patře jsou byty pro další 4 skupiny. Ve 2.patře je poslední 6. skupina a ubytovna pro vychovatele. [[Suterén]] je využíván zejména pro zájmovou činnost dětí. Dětský domov se nachází v rozsáhlém areálu zámku, jehož druhá část slouží místnímu domovu pro seniory. K dětskému domovu patří hřiště, zelinářská [[zahrada]] a [[sad]], areál je obklopen travnatými plochami se [[strom]]y.
Budova domova je dvouposchoďová, v přízemí se nachází zejména provozní zázemí a 1. ze šesti skupin, v 1. patře jsou byty pro další 4 skupiny. Ve 2.patře je poslední 6. skupina a ubytovna pro vychovatele. [[Suterén]] je využíván zejména pro zájmovou činnost dětí. Dětský domov se nachází v rozsáhlém areálu zámku, jehož druhá část slouží místnímu domovu pro seniory. K dětskému domovu patří hřiště, zelinářská [[zahrada]] a [[sad]], areál je obklopen travnatými plochami se [[strom]]y.

Verze z 7. 7. 2009, 20:05

Šablona:Infobox české obce a města Město Pyšely se nachází ve Středočeském kraji v okrese Benešov, asi 15 km jihovýchodně od okraje Prahy a 10 km severně od Benešova. Leží ve středním Posázaví v nadmořské výšce 372 m.n.m., samotná řeka Sázava protéká 2,5 km jihovýchodně (v Čerčanech) a jihozápadně (v Nespekách). Obec zaujímá tři katastrální území o celkové rozloze 12,81 km2 a zahrnuje i Zaječice, Kovářovice, Novou Ves a Borovou Lhotu.

Ke dni 22. srpna 2008 žilo v Pyšelích 1 476 obyvatel (průměrný věk je necelých 40 let, nezaměstnanost činí 4%). Na území obce se nachází 520 obytných objektů a 620 chat (2008). Podle počtu obyvatel zaujímají Pyšely mezi českými městy 541. místo (z celkového počtu 593 k 1. lednu 2009).

Historie

Husova ulice

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1295, kdy je zmiňován Předbor z Pyšel jako její tehdejší majitel.[1][2] Historie města však sahá až do 11. století, na což ukazuje románský původ kostela Povýšení sv. Kříže a četné archeologické nálezy v lokalitě obce.[3] O vysokém stáří Pyšel svědčí i jejich pojmenování, odvozené pravděpodobně od slova pýšeti (těžce oddychovat, supět), které se ve středověké češtině již nevyskytuje.[4] Nejstarší částí Pyšel je oblast dnešní Husovy ulice západně od náměstí.

Pyšely byly povýšeny na město 25. října 1703 císařem Leopoldem I. na základě žádosti Františka Antonína Halleweila (ten daroval znaku města část svého erbu – orlí křídlo). O tento status přišly kolem roku 1946. Od 30. ledna 2007 byl obci status města vrácen.[5] [6]

Od 19. století jsou Pyšely vyhledávaným místem k rekreaci Pražanů, které přitahuje zdejší čerstvý vzduch, lesy a posázavská krajina. Pyšely byly navštěvovány i mnoha známými osobnostmi, mezi něž patřili např. Eliška Krásnohorská, Josef Lada, F. X. Šalda a Václav Špála. Do Pyšel jezdil i Tomáš Garrigue Masaryk, který zde byl od roku 1923 čestným občanem.[3]

Současnost

Od 90.let 20.století zažívá město rozvoj související zejména s novou výstavbou při okrajích obce. Současně s tím trvale roste počet obyvatel (z necelých 1300 na konci 80.let na současných necelých 1500). Do místní občanské vybavenosti patří pošta, zdravotní středisko, základní škola (působící v obci přes 350 let),[7] mateřská škola, veřejná knihovna, několik obchodů a stravovacích zařízení.

V roce 2009 probíhá v obci kompletní rekonstrukce náměstí a jeho okolí,[8] dokončení se plánuje na 1. polovinu roku 2010. Připravuje se také rekonstrukce místní základní školy.

Doprava

Soubor:Pysely (Namesti2).jpg
Rekonstrukce náměstí TGM

Doprava je zajišťována jednak autobusy (napojení na Středočeskou integrovanou dopravu), vlastní železniční zastávka (na trati 221, zřízena 1892[2]) se nachází na území čerčanské místní části Vysoká Lhota, asi 2,5 km jihovýchodně od centra Pyšel.

Směrem na Čtyřkoly a na Vysokou Lhotu se nacházejí odbočky na silnici I/3, směrem na Nespeky odbočka na silnici II/603 (stará benešovská). Cesta do Pyšel z Prahy vlakem trvá 54 min.[9] (z Hlavního nádraží, 39 km), autobusem 58 min.[9] (od stanice metra Budějovická, 32 km). Vzdálenost Pyšel od okraje Prahy při cestě po dálnici D1 a následném odbočení na silnici I/3 u Mirošovic je asi 30 km.

Kultura a sport

V Pyšelích od roku 2003 působí divadelní soubor SDOL (Sbor Dobrovolných Ochotnických Liboherců), který má přes 30 členů a každý rok připravuje 1-2 premiéry divadelních her.[10] Na náměstí TGM sídlí dále Pyšelské muzeum (původně založené v roce 1937, obnovené 1996), které vystavuje stálou expozici zaměřenou na obec a její okolí.[11] Od 90.let ve meště vychází jednou měsíčně zpravodaj Městského úřadu Pyšelské listy.

V městě je rovněž aktivní fotbalový tým SK Pyšely, hrající od sezóny 2009/2010 I. A třídu (fotbalové hřiště se nalézá v ulici Na Košíku)[12].

Pamětihodnosti

Zámek

Zámek

Historie zdejšího panského sídla (původní tvrze) není zcela známa. Zámek je v Pyšelích prvně uváděn v roce 1587, kdy jsou jako majitelé panství uváděni Karel Mračský z Dubé s manželkou Maruší z Donína (ti na zámku jednou hostili i krále Fridricha Falckého). V období pobělohorských konfiskací byly Pyšely postoupeny Karlu Harrachovi. V dalším období se majitelé rychle měnili. Roku 1787, kdy byl majitelem Antonín Voračický z Paběnic, byl zámek přestavěn. V roce 1805, za Jáchyma Voračického z Paběnic měl zámek již tři patra, byl celý vystavěn z kamene, měl tři klenuté vchody, nad hlavním schodištěm byla dřevěná kopule a kaple s východem ze zámku. V roce 1820 byl zámek opět přestavěn a vystavěna věž, která však byla roku 1838 zbořena. Před rokem 1908 byl zámek uvnitř zmodernizován a věž byla znovu postavena. Z kaple, zrušené roku 1862, se zachoval kamenný barokní portál.

Fasáda zámku je jednoduchá, v přízemí obdélníková okna s parapety a polokruhovými zdobenými nadokenními poli, v druhém patře obdélníková okna. Na straně do zahrady je balkón na sloupech. U zámku se rovněž nachází park. V roce 1992 proběhla celková rekonstrukce zámku.[11] Zámek slouží od roku 1956 jako domov pro seniory a je veřejnosti nepřístupný.[13]

Sochařská výzdoba

Ve městě se nachází bohatá sochařská výzdoba, pocházející většinou z 18. století. Na náměstí před vchodem do zámku stojí socha sv. Jana Nepomuckého, u Loretánské kaple socha sv. Vojtěcha. Před kostelem jsou umístěny další čtyři sochy – sv. František z Assisi (u fary), sv. František Xaverský, sv. Anna a sv. Florián. Autory soch jsou pravděpodobně Jan Bedřich Kohl a Josef Platzer.[3]

Loretánská kaple

Loretánská kaple

V dominantní poloze nad městem (419 m. n. m.) se nachází barokní Loretánská kaple z roku 1699, zasvěcená Panně Marii. Dal ji postavit František Antonín Halleweil jako napodobeninu sv. Chýše v Loretu v Itálii. Záhy se stala vyhledávaným poutním místem, kterým zůstala až do doby svého uzavření za reforem císaře Josefa II. v roce 1781. Záchranu Lorety nakonec umožnilo rozhodnutí stejného císaře. Ten zakázal pohřbívat na hřbitovech uprostřed obcí, což byl i případ Pyšel. Původní hřbitov u kostela Povýšení sv. Kříže byl zrušen a nově zřízen v sousedství Lorety (1789), která byla následně přeměněna na hřbitovní kapli.

U příležitosti 300 let od postavení byla Loreta v roce 1999 celkově zrekonstruována. U stropu Lorety je zavěšena dělová koule, kterou sem dal umístit Halleweil jako projev díků za to, že při vpádu švédských vojsk byla tato koule vystřelena na jeho dům v Praze, aniž by jej poškodila.[14] Od Lorety je krásný výhled na širokou oblast středního Posázaví (vidět je například Čerčanský chlum, Neštětická hora a kostel sv. Klimenta nad obcí Lštění, v dálce pak i zámek Konopiště).

Ostatní památky

  • Kostel Povýšení svatého Kříže na náměstí TGM (původně asi z 12. století)
  • Barokní fara (považovaná za jednu z nejkrásnějších ve středních Čechách).[3]

Dětský domov

Dětský domov

Ve městě působí dětský domov (v Senohrabské ulici), jehož zřizovatelem je Středočeský kraj. Byl původně postaven v roce 1912 jako Útulek sv. Josefa pro sirotky a opuštěné děti, veden byl řádovými sestrami a svému účelu slouží od zprovoznění v roce 1913 dodnes (jedná se o jednu z mála budov od počátku postavenou pro účely tohoto typu zařízení).[2] Původní útulek se nacházel v Červeném Kostelci a Pyšely byly následně po jeho zrušení vybrány díky menší vzdálenosti od Prahy, vlakovému spojení i krásnému okolí.

Budova domova je dvouposchoďová, v přízemí se nachází zejména provozní zázemí a 1. ze šesti skupin, v 1. patře jsou byty pro další 4 skupiny. Ve 2.patře je poslední 6. skupina a ubytovna pro vychovatele. Suterén je využíván zejména pro zájmovou činnost dětí. Dětský domov se nachází v rozsáhlém areálu zámku, jehož druhá část slouží místnímu domovu pro seniory. K dětskému domovu patří hřiště, zelinářská zahrada a sad, areál je obklopen travnatými plochami se stromy.

Od roku 2004 působí zařízení jako domov rodinného typu (celkový počet dětí nesmí přesáhnout 48) a je určen pro děti od 3 do 18 let (popř. až do konce studia). Děti jsou zde rozděleny do 6 rodinných skupin maximálně po 8 (v jedné skupině jsou chlapci i dívky různého věku, při zachování sourozeneckých vazeb). Domov nedisponuje vlastní školou, děti proto docházejí do okolních škol.[15]

Slavní rodáci

Místní části

Galerie

  • Celkový pohled na město (od Lorety)
    Celkový pohled na město
    (od Lorety)
  • Část náměstí TGM
    Část náměstí TGM
  • Rybník Prádlo
    Rybník Prádlo
  • Kaplička (pod kopcem Obora)
    Kaplička
    (pod kopcem Obora)
  • Okolní krajina
    Okolní krajina

Odkazy

Reference

  1. ↑ Z historie Pyšel [online]. zspysely.cz [cit. 2009-07-06]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b c VEJMELKA, Josef. Kronika obcí Zaječice - Kovářovice - Pyšely. Praha: Okresní dům osvěty Praha - Východ, 1970. S. 231. 
  3. ↑ a b c d e SRNSKÁ, Zdeňka. Turistika – Kraj: Středočeský – Pyšely – Historie [online]. Rsport.cz, 2008 [cit. 2009-07-05]. Dostupné online. 
  4. ↑ CHVOJKA, Jiří. Náš kraj v době románské. Pyšelské listy. Květen, červen 2009, čís. 90, s. 10-11. Dostupné online [pdf]. 
  5. ↑ Rozhodnutí č. 17 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obce Pyšely městem, Miloslav Vlček, 30. ledna 2007
  6. ↑ CHVOJKA, Stanislav. Pyšely znovu městem. Pyšelské listy. Březen 2007, čís. 71. Dostupné online [pdf]. 
  7. ↑ Základní škola T. G. Masaryka v Pyšelích [online]. ZŠ T. G. Masaryka Pyšely, 2007-08-29 [cit. 2009-07-05]. Dostupné online. 
  8. ↑ VOSICKÝ, Stanislav. Rekonstrukce náměstí [online]. MěÚ Pyšely, 2009-02-03 [cit. 2009-07-06]. Dostupné online. 
  9. ↑ a b Stav 07/09 podle idos.cz
  10. ↑ http://www.divadlopysely.estranky.cz/stranka/sdol2
  11. ↑ a b Základní škola T. G. Masaryka v Pyšelích [online]. ZŠ T. G. Masaryka Pyšely, 2007-08-29 [cit. 2009-07-05]. Kapitola Pyšelské muzeum - Z historie Pyšel. Dostupné online. 
  12. ↑ Pavel Sisel dovedl Pyšely k postupu [online]. benesovsky.denik.cz, 2009-06-21 [cit. 2009-07-06]. Dostupné online. 
  13. ↑ http://www.domovproseniorypysely.cz/
  14. ↑ SRNSKÁ, Zdena. Loreta v Pyšelích. Pyšelské listy. Leden-únor 2009, čís. 88. Dostupné online [pdf]. 
  15. ↑ http://www.ddpysely.cz

Externí odkazy


Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Pyšely na Wikimedia Commons

Město Pyšely

Borová Lhota | Kovářovice | Nová Ves | Pyšely | Zaječice


Města, městyse a obce okresu Benešov
Benešov • Bernartice • Bílkovice • Blažejovice • Borovnice • Bukovany • Bystřice • Ctiboř • Čakov • Čechtice • Čerčany • Červený Újezd • Český Šternberk • Čtyřkoly • Děkanovice • Divišov • Dolní Kralovice • Drahňovice • Dunice • Heřmaničky • Hradiště • Hulice • Hvězdonice • Chářovice • Chleby • Chlístov • Chlum • Chmelná • Chocerady • Choratice • Chotýšany • Chrášťany • Jankov • Javorník • Ješetice • Kamberk • Keblov • Kladruby • Kondrac • Kozmice • Krhanice • Krňany • Křečovice • Křivsoudov • Kuňovice • Lešany • Libež • Litichovice • Loket • Louňovice pod Blaníkem • Lštění • Maršovice • Mezno • Miličín • Miřetice • Mnichovice • Mrač • Načeradec • Nespeky • Netvořice • Neustupov • Neveklov • Olbramovice • Ostrov • Ostředek • Pavlovice • Petroupim • Popovice • Poříčí nad Sázavou • Postupice • Pravonín • Přestavlky u Čerčan • Psáře • Pyšely • Rabyně • Radošovice • Rataje • Ratměřice • Řehenice • Řimovice • Sázava • Slověnice • Smilkov • Snět • Soběhrdy • Soutice • Stranný • Strojetice • Struhařov • Střezimíř • Studený • Šetějovice • Tehov • Teplýšovice • Tichonice • Tisem • Tomice • Trhový Štěpánov • Třebešice • Týnec nad Sázavou • Václavice • Veliš • Vlašim • Vodslivy • Vojkov • Votice • Vracovice • Vranov • Vrchotovy Janovice • Všechlapy • Vysoký Újezd • Xaverov • Zdislavice • Zvěstov
legenda: město, městys.

Šablona:OBV

Šablona:Geo cz

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Pyšely&oldid=4162690“