Hans Ernst Karl von Zieten: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
Přidaný obrázek pomocí http://toolserver.org/~emijrp/imagesforbio/
m – ...
Řádek 1: Řádek 1:
[[Soubor:Zieten-by-Kruger.jpg|thumb|right|Hans Ernst Karl von Zieten (před rokem 1848)]]
[[Soubor:Zieten-by-Kruger.jpg|thumb|right|Hans Ernst Karl von Zieten (před rokem 1848)]]
'''Hans Ernst Karl hrabě von Zieten''' (* 5. března [[1770]]; 3. května [[1848]], [[Warmbrunn]]) byl [[prus]]ký [[polní maršál]].
'''Hans Ernst Karl hrabě von Zieten''' (5. března [[1770]] 3. května [[1848]], [[Warmbrunn]]) byl [[prus]]ký [[polní maršál]].


Hans Ernst Karl hrabě von Zieten byl druhým generálem [[husar]]ů tohoto jména. Nicméně jezdecký generál [[Fridrich Veliký|Fridricha Velikého]] Hans Joachim von Ziethen (zvaný Křoví) a pozdější maršál hrabě Hans Ernst Karl von Ziethen nebyli spolu příbuzní. Do armády vstoupil ještě za života Friedricha Velikého jako praporečník, [[1789]] je [[podporučík]] a od r. [[1793]] sloužil jako adjutant generálporučíka [[von Kalckreuth]]a, pozdějšího polního maršála. V napoleonských válkách si vedl dobře a roku [[1809]] se stává [[plukovník]]em, pak 20. března [[1813]] povýšen na [[generálmajor]]a. Bojoval pak i ve francouzské kampani [[1814]], kde se vyznamenal hlavně v bitvě u Laonu. V [[bitva u Waterloo|bitvě u Waterloo]] (18. června [[1815]]) jako první z pruské armády napadl pravé křídlo Francouzů a podpořil rozhodujícím způsobem vážně ohrožené levé křídlo Angličanů, což byl první krok k vítěznému zakončení bitvy. Po dobu 3 let byl velitelem okupační pruské armáídy ve Francii. Roku [[1817]] povýšen do hraběcíhon stavu a obdržel darem 25 000 tolarů. Od 16.6.[[1825]] měl hodnost generála jezdectva. Nakonec roku [[1839]] povýšen do nejvyšší funkce polního maršála.
Hans Ernst Karl hrabě von Zieten byl druhým generálem [[husar]]ů tohoto jména. Nicméně jezdecký generál [[Fridrich Veliký|Fridricha Velikého]] Hans Joachim von Ziethen (zvaný Křoví) a pozdější maršál hrabě Hans Ernst Karl von Ziethen nebyli spolu příbuzní. Do armády vstoupil ještě za života Friedricha Velikého jako praporečník, [[1789]] je [[podporučík]] a od r. [[1793]] sloužil jako adjutant generálporučíka [[von Kalckreuth]]a, pozdějšího polního maršála. V napoleonských válkách si vedl dobře a roku [[1809]] se stává [[plukovník]]em, pak 20. března [[1813]] povýšen na [[generálmajor]]a. Bojoval pak i ve francouzské kampani [[1814]], kde se vyznamenal hlavně v bitvě u Laonu. V [[bitva u Waterloo|bitvě u Waterloo]] (18. června [[1815]]) jako první z pruské armády napadl pravé křídlo Francouzů a podpořil rozhodujícím způsobem vážně ohrožené levé křídlo Angličanů, což byl první krok k vítěznému zakončení bitvy. Po dobu 3 let byl velitelem okupační pruské armáídy ve Francii. Roku [[1817]] povýšen do hraběcího stavu a obdržel darem 25 000 tolarů. Od 16. 6. [[1825]] měl hodnost generála jezdectva. Nakonec roku [[1839]] povýšen do nejvyšší funkce polního maršála.


[[Kategorie:Narození 1770|Zieten, Hans Ernst Karl von]]
{{DEFAULTSORT:Zieten, Hans Ernst Karl von}}
[[Kategorie:Německé vojenské osobnosti]]
[[kategorie:Úmrtí 1848|Zieten, Hans Ernst Karl von]]
[[Kategorie:Německé vojenské osobnosti|Zieten, Hans Ernst Karl von]]
[[Kategorie:Narození 1770]]
[[kategorie:Úmrtí 1848]]


[[de:Hans Ernst Karl von Zieten]]
[[de:Hans Ernst Karl von Zieten]]

Verze z 19. 6. 2009, 00:20

Hans Ernst Karl von Zieten (před rokem 1848)

Hans Ernst Karl hrabě von Zieten (5. března 1770 – 3. května 1848, Warmbrunn) byl pruský polní maršál.

Hans Ernst Karl hrabě von Zieten byl druhým generálem husarů tohoto jména. Nicméně jezdecký generál Fridricha Velikého Hans Joachim von Ziethen (zvaný Křoví) a pozdější maršál hrabě Hans Ernst Karl von Ziethen nebyli spolu příbuzní. Do armády vstoupil ještě za života Friedricha Velikého jako praporečník, 1789 je podporučík a od r. 1793 sloužil jako adjutant generálporučíka von Kalckreutha, pozdějšího polního maršála. V napoleonských válkách si vedl dobře a roku 1809 se stává plukovníkem, pak 20. března 1813 povýšen na generálmajora. Bojoval pak i ve francouzské kampani 1814, kde se vyznamenal hlavně v bitvě u Laonu. V bitvě u Waterloo (18. června 1815) jako první z pruské armády napadl pravé křídlo Francouzů a podpořil rozhodujícím způsobem vážně ohrožené levé křídlo Angličanů, což byl první krok k vítěznému zakončení bitvy. Po dobu 3 let byl velitelem okupační pruské armáídy ve Francii. Roku 1817 povýšen do hraběcího stavu a obdržel darem 25 000 tolarů. Od 16. 6. 1825 měl hodnost generála jezdectva. Nakonec roku 1839 povýšen do nejvyšší funkce polního maršála.