Faradayova klec: Porovnání verzí
Bez shrnutí editace |
Bez shrnutí editace |
||
| Řádek 15: | Řádek 15: | ||
== Historie == |
== Historie == |
||
Objevitelem tohoto jevu je anglický fyzik [[Michael Faraday]]; objevil jej v roce [[1836]]<ref name="Encarta">{{cite web|title=Faraday, Michael - ninemsn Encarta|url=http://au.encarta.msn.com/encyclopedia_761577227/faraday_michael.html|accessdate=2008-11-20}}</ref>. |
Objevitelem tohoto jevu je anglický fyzik [[Michael Faraday]]; objevil jej v roce [[1836]]<ref name="Encarta">{{cite web|title=Faraday, Michael - ninemsn Encarta|url=http://au.encarta.msn.com/encyclopedia_761577227/faraday_michael.html|accessdate=2008-11-20}}</ref>. |
||
ZK: HC KOMETA BRNO |
|||
== Reference == |
== Reference == |
||
Verze z 2. 6. 2009, 15:01
.JPG)
Faradayova klec je pojem známý již od 19. století. Její princip je založen na tom, že elektrický náboj je soustředěn pouze na povrchu vodiče, nikoli v jeho objemu. Tudíž uvnitř vodiče nepůsobí žádné elektromagnetické pole nebo elektrické pole.
Princip
Pro lepší pochopení si představme izolovanou dutou kovovou krychli. Do této krychle vložme elektroskop a na vnější stranu krychle pak přiveďme elektrické napětí. Pohledem na elektroskop zjistíme, že uvnitř krychle nepůsobí žádné elektrostatické pole. Když za stejných podmínek necháme elektroskop vně krychle, bude na něj působit náboj v jakémkoliv směru i vzdálenosti.
Využití
Faradayovy klece se využívá zejména tam, kde je třeba chránit zařízení či osoby před škodlivým elektromagnetickým polem, rádiovými vlnami apod. Pro tyto účely jsou stavěny specializované Faradayovy klece. Faradayovou klecí je do určité míry i automobil. Může proto posádku chránit například před účinky blesku (náboj a tedy i proud je veden karosérií, nikoliv těly posádky). Faradayovou klecí bývá také kovová skříň elektro-akustických přístrojů nebo stínění kabelů.
Příklad s autem
Pokud by uhodil do auta blesk, sjede po vnější straně a nám se nic nestane, pokud se zrovna něčím vodivým nedotýkáme auta nebo pokud se rukou nedotýkáme nějaké kovové části auta.
Historie
Objevitelem tohoto jevu je anglický fyzik Michael Faraday; objevil jej v roce 1836[1].
ZK: HC KOMETA BRNO
Reference
- ↑ Faraday, Michael - ninemsn Encarta [online]. [cit. 2008-11-20]. Dostupné online.