Parník Vyšehrad (1938): Porovnání verzí

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Verze z 28. 5. 2009, 13:58

Kolesový parník Vyšehrad, který provozuje Pražská paroplavební společnost a. s., je dnes (2009) jediným provozuschopným velkým kolesovým parníkem v Česku.

Historie

Vyrobila jej roku 1938 Ústecká loděnice a dřevoprůmysl, spol. s r. o., hlavním konstruktérem byl ředitel loděnice ing. Josef Huss, strojní zařízení dodala akciová společnost ČKD Praha. Loď byla jedním ze čtyř velkých parníků, které si nechala PPS nově postavit v rámci modernizace flotily ve 30. letech 20. století. Souběžně společnost nakupovala i motorové lodě a modernizovala starší parníky. Typově byly první dva parníky, „Dr. Edvard Beneš“ (od roku 1939 „Labe“) a „Antonín Švehla“ (dnešní Vyšehrad), inspirované o desetiletí staršími salonními parníky Dresden a Leipzig drážďanské společnosti SBDA z let 1926 a 1929. Každý z těchto dvou nových českých parníků stál 2,5 milionu Kč.

Loď byla slavnostně pokřtěna 1. května 1938 za účasti ministra průmyslu, obchodu a živností. Původní jméno parníku bylo Antonín Švehla, poté loď vystřídala názvy Karlstein (od roku 1942), po válce T. G. Masaryk a od roku 1952 Děvín. V roce 1961 byl parník Děvín modernizován, zejména interiéry salónů. V roce 1980 byl kotel v dílnách na Smíchově přebudován na kapalná paliva (lehký topný olej). V roce 1992 byl parník v loděnici ČSPLO v Boleticích rekonstruován na restaurační salónní parník a zároveň byl vyměněn parní kotel (v témž období byl rekonstruován i parník Vltava), parní stroj je však stále původní. 13. srpna 1992 byl rekonstruovaný parník pokřtěn na nový název Vyšehrad.

Technický popis

Parník je dlouhý 62 metrů a široký 6,2 metru, šířka přes kolesnice 10,5 metru. Výkon parního stroje je 165 kW (220 k) při 42 otáčkách za minutu. Původní byla nominální kapacita lodi 885 cestujících, nyní 300, z toho 199 krytých míst k sezení. Podle dobového prospektu měla loď dosáhnout rychlosti až 20 km/h, ve skutečnosti byla maximální rychlost na klidné vodě asi 17 km/h.

Využití

Zpočátku byly oba salonní parníky nasazovány na trať Praha – Vrané nad Vltavou a v první sezóně, dlouhé 70 dní, přepravovaly průměrně 150 lidí při jedné plavbě. V roce 1939 byly odstraněny krycí plachty horní paluby, které v některých nižších místech (železniční most ve Skochovicích a Štvanice) překážely.

Za druhé světové války byl parník zkonfiskován a na kotvišti u německých Drážďan sloužil jako vývařovna pro uprchlíky před Rudou armádou. Po válce byl vrácen do Prahy.^[1]

V 70. letech byly tyto salónní parníky nasazovány i na běžné linkové plavby do Štěchovic. Po rekonstrukci v roce 1992 je nasazován převážně na restaurační a objednané plavby, několikrát do roka však pluje i na veřejné lince na Slapy a na Mělník.

Původní parník Vyšehrad

Původní parník Vyšehrad z roku 1866 byl v roce 1937 přejmenován na Zbraslav a dosloužil roku 1950.^[2] Zrušen byl roku 1953 pro naprostou zchátralost trupu a kotle.

Dalším parníkem, který nesl jméno Vyšehrad, byl Primátor Dittrich z roku 1891. Jméno Vyšehrad nesl v letech 1937-42 a 1945-51, kdy byl zrušen.

Třetím parníkem Vyšehrad byl původní Dr. Edvard Beneš. Na vodu byl spuštěn, jak je zmíněno výše, 1. 5. 1938, současně s parníkem Antonín Švehla, který nese jméno Vyšehrad dnes. Dr. Edvard Beneš byl v roce 1939 přejmenován na Labe, v letech 1942-45 nesl jméno Wischehrad, poté až do roku 1952 opět Dr. Edvard Beneš a v roce 1952 byl přejmenován znovu na Vyšehrad. Pod tímto jménem plul až do roku 1988, kdy se rozhodlo o jeho rekonstrukci. Práce skončily v roce 1989 hrubou stavbou nástavby horní paluby. Parník poté chátral u železničního mostu, v Holešovicích a v roce 2004 (?) byl přepraven do Chvaletic. Tam chátrá dosud (2009). Začátkem 21. století se chystala jeho přestavba na motorovou loď Hradčany.^[3]

Související články

Osobní vodní doprava na Vltavě

Reference

↑ Robert Oppelt: Pražský parník Vyšehrad oslavil sedmdesáté narozeniny, idnes.cz, 30. 6. 2008, rubrika Praha, MF Dnes
↑ Doprava – lodě, Pražská informační služba
↑ Osobní vodní doprava v Česku, zájmový web

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Parník Vyšehrad na Wikimedia Commons

- Lokální šablona odkazuje na jinou kategorii Commons než přiřazená položka Wikidat:
  - Lokální odkaz: Vyšehrad (paddle steamer)
  - Wikidata: Vyšehrad (ship, 1938)
PPS – loď Vyšehrad, Pražská paroplavební společnost
Parník Vyšehrad, hornictvi.info, Krásné staré stroje
Kolesový parník Vyšehrad, web Svatojánské proudy
Robert Oppelt: Pražský parník Vyšehrad oslavil sedmdesáté narozeniny, idnes.cz, 30. 6. 2008, rubrika Praha, MF Dnes

[idnes-1] Robert Oppelt: Pražský parník Vyšehrad oslavil sedmdesáté narozeniny, idnes.cz, 30. 6. 2008, rubrika Praha, MF Dnes

[2] Doprava – lodě, Pražská informační služba

[3] Osobní vodní doprava v Česku, zájmový web

[1]

[2]

[3]

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
 [[Image:Parník Vyšehrad před MPO.jpg|thumb|Parník Vyšehrad.]]
-'''Kolesový parník Vyšehrad''', který provozuje [[Pražská paroplavební společnost]] a. s., je dnes jediným provozuschopným velkým kolesovým [[parník]]em v Česku.
+'''Kolesový parník Vyšehrad''', který provozuje [[Pražská paroplavební společnost]] a. s., je dnes (2009) jediným provozuschopným velkým kolesovým [[parník]]em v Česku.
 == Historie ==
@@ Řádek 19: / Řádek 19: @@
 == Původní parník Vyšehrad ==
-Původní parník Vyšehrad z roku [[1866]] byl v roce [[1937]] přejmenován na Zbraslav a dosloužil roku 1950.<ref>[http://www.pis.cz/cz/praha/doprava/lode/previewPhotoId=1365 Doprava – lodě], Pražská informační služba</ref> Údajně poté chátral odstavený ve Chvaleticích a začátkem 21. století se chystala jeho přestavba na motorovou loď Hradčany.<ref>[http://mujweb.atlas.cz/cestovani/lode/indexold2.htm Osobní vodní doprava v Česku], zájmový web</ref>
+Původní parník Vyšehrad z roku [[1866]] byl v roce [[1937]] přejmenován na Zbraslav a dosloužil roku 1950.<ref>[http://www.pis.cz/cz/praha/doprava/lode/previewPhotoId=1365 Doprava – lodě], Pražská informační služba</ref> Zrušen byl roku 1953 pro naprostou zchátralost trupu a kotle.
+Dalším parníkem, který nesl jméno Vyšehrad, byl Primátor Dittrich z roku 1891. Jméno Vyšehrad nesl v letech 1937-42 a 1945-51, kdy byl zrušen.
+Třetím parníkem Vyšehrad byl původní Dr. Edvard Beneš. Na vodu byl spuštěn, jak je zmíněno výše, 1. 5. 1938, současně s parníkem Antonín Švehla, který nese jméno Vyšehrad dnes. Dr. Edvard Beneš byl v roce 1939 přejmenován na Labe, v letech 1942-45 nesl jméno Wischehrad, poté až do roku 1952 opět Dr. Edvard Beneš a v roce 1952 byl přejmenován znovu na Vyšehrad. Pod tímto jménem plul až do roku 1988, kdy se rozhodlo o jeho rekonstrukci. Práce skončily v roce 1989 hrubou stavbou nástavby horní paluby. Parník poté chátral u železničního mostu, v Holešovicích a v roce 2004 (?) byl přepraven do Chvaletic. Tam chátrá dosud (2009). Začátkem 21. století se chystala jeho přestavba na motorovou loď Hradčany.<ref>[http://mujweb.atlas.cz/cestovani/lode/indexold2.htm Osobní vodní doprava v Česku], zájmový web</ref>
 == Související články ==