Mezibuněčný prostor: Porovnání verzí
m doplněno pravděpodobné číslo revize |
+typy podle vzniku |
||
| Řádek 2: | Řádek 2: | ||
[[Plazmatická membrána]] (a u rostlin [[buněčná stěna]]) je bariéra, která odděluje dva světy, jenž se velmi často liší po chemické stránce. Například [[Na+/K+ ATPázová pumpa]] drží velké množství [[sodík]]u mimo buňku a naopak velké množství [[draslík]]u uvnitř buněk. |
[[Plazmatická membrána]] (a u rostlin [[buněčná stěna]]) je bariéra, která odděluje dva světy, jenž se velmi často liší po chemické stránce. Například [[Na+/K+ ATPázová pumpa]] drží velké množství [[sodík]]u mimo buňku a naopak velké množství [[draslík]]u uvnitř buněk. |
||
== Vznik intracelulár == |
|||
Podle vzniku intracelulár se v [[botanika|botanice]] rozlišují jejich čtyři základní typy:<ref>{{citace monografie| příjmení= Vinter| jméno=Vladimír| titul=Rostliny pod mikroskopem; základy anatomie cévnatých rostlin| vydání=2| místo=Olomouc| rok=2009}}</ref> |
|||
{| class=wikitable |
|||
| Název || Způsob vzniku || Příklad |
|||
|- |
|||
| schizogenní || rozpuštěním přepážky mezi buňkami a následným oddělením buněk od sebe || štěrbiny [[průduch]]ů |
|||
|- |
|||
| lyzigenní || rozpuštěním celých buněk formou [[apoptóza|apoptózy]] || [[silice|siličné]] nádržky v oplodí [[citrus]]ových plodů |
|||
|- |
|||
| rhexigenní || smrtí celých pletiv a následným roztržením || dutiny ve [[stéblo|stéblech]] |
|||
|- |
|||
| schizolyzigenní, schizorhexigenní || kombinací výše uvedených způsobů || - |
|||
|} |
|||
== Extracelulární tekutiny == |
== Extracelulární tekutiny == |
||
| Řádek 7: | Řádek 22: | ||
Mezibuněčný prostor je vyplněn '''mimobuněčnou tekutinou'''. Její hlavní složkou je tzv. [[tkáňový mok]], který obsahuje [[metabolit]]y buněk, [[iont]]y, [[protein]]y a mnoho jiných sloučenin, které mohou ovlivnit funkci buněk. Například [[Neurotransmitér|neurotransmitery]], [[hormon]]y a trávicí [[enzym]]y jsou v tkáňovém moku aktivní. Do mezibuněčných tekutin patří mimo tkáňový mok rovněž [[krev]] a [[lymfa]]. |
Mezibuněčný prostor je vyplněn '''mimobuněčnou tekutinou'''. Její hlavní složkou je tzv. [[tkáňový mok]], který obsahuje [[metabolit]]y buněk, [[iont]]y, [[protein]]y a mnoho jiných sloučenin, které mohou ovlivnit funkci buněk. Například [[Neurotransmitér|neurotransmitery]], [[hormon]]y a trávicí [[enzym]]y jsou v tkáňovém moku aktivní. Do mezibuněčných tekutin patří mimo tkáňový mok rovněž [[krev]] a [[lymfa]]. |
||
== |
== Odkazy == |
||
=== Reference === |
|||
{{Překlad|en|Extracellular|165349462}} |
{{Překlad|en|Extracellular|165349462}} |
||
<references /> |
|||
== Související články == |
=== Související články === |
||
{{Portál Biologie}} |
{{Portál Biologie}} |
||
* [[Tkáňový mok]] |
* [[Tkáňový mok]] |
||
Verze z 8. 5. 2009, 15:09
Mezibuněčný prostor (často interceluláry, někdy mimobuněčný prostor, mezibuněčná hmota nebo extracelulární prostor) je označení pro veškerou hmotu v těle organismů, která se nachází mimo buňky. Většinou se definuje jako prostor vně plazmatických membrán buněk, který je vyplněný vodou. Protikladný termín je vnitrobuněčná hmota (především cytosol).
Plazmatická membrána (a u rostlin buněčná stěna) je bariéra, která odděluje dva světy, jenž se velmi často liší po chemické stránce. Například Na+/K+ ATPázová pumpa drží velké množství sodíku mimo buňku a naopak velké množství draslíku uvnitř buněk.
Vznik intracelulár
Podle vzniku intracelulár se v botanice rozlišují jejich čtyři základní typy:[1]
| Název | Způsob vzniku | Příklad |
| schizogenní | rozpuštěním přepážky mezi buňkami a následným oddělením buněk od sebe | štěrbiny průduchů |
| lyzigenní | rozpuštěním celých buněk formou apoptózy | siličné nádržky v oplodí citrusových plodů |
| rhexigenní | smrtí celých pletiv a následným roztržením | dutiny ve stéblech |
| schizolyzigenní, schizorhexigenní | kombinací výše uvedených způsobů | - |
Extracelulární tekutiny
Mezibuněčný prostor je vyplněn mimobuněčnou tekutinou. Její hlavní složkou je tzv. tkáňový mok, který obsahuje metabolity buněk, ionty, proteiny a mnoho jiných sloučenin, které mohou ovlivnit funkci buněk. Například neurotransmitery, hormony a trávicí enzymy jsou v tkáňovém moku aktivní. Do mezibuněčných tekutin patří mimo tkáňový mok rovněž krev a lymfa.
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Extracellular na anglické Wikipedii.
- ↑ VINTER, Vladimír. Rostliny pod mikroskopem; základy anatomie cévnatých rostlin. 2. vyd. Olomouc: [s.n.], 2009.