Challenger (raketoplán): Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
Bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace
Řádek 1: Řádek 1:
[[Soubor:Shuttle-challenger.jpg|thumb|Challenger přepravován do montážní haly]]
[[Soubor:Shuttle-challenger.jpg|thumb|Challenger přepravován do montážní haly]]
'''Challenger''' (ev. č. '''OV-099''') byl druhým [[Space Shuttle|raketoplánem]] [[NASA]] vypuštěným na [[oběžná dráha|oběžnou dráhu]] [[Země]]. Jeho první mise ([[STS-6]]) začala [[4. duben|4. dubna]] [[1983]] a skončila [[9. duben|9. dubna]] 1983. Poté vykonal Challenger ještě osm vesmírných misí. Byl zničen [[28. leden|28. ledna]] [[1986]] (tzn. že aktivní nebyl ani tři roky), 73 sekund po startu své desáté mise ([[STS-51-L]]). Všech sedm [[kosmonaut|astronautů]] na palubě zahynulo.
'''Challenger''' (ev. č. '''OV-099''') byl druhým [[Space Shuttle|raketoplánem]] [[NASA]] vypuštěným na [[oběžná dráha|oběžnou dráhu]] [[Země]]. Jeho první mise ([[STS-6]]) začala [[4. duben|4. dubna]] [[1983]] a skončila [[9. duben|9. dubna]] 1983. Poté vykonal Challenger ještě osm vesmírných misí. Byl zničen [[28. leden|28. ledna]] [[1986]] (tzn. že aktivní nebyl ani tři roky), 73 sekund po startu své desáté mise ([[STS-51-L]]). Všech sedm [[kosmonaut|astronautů]] na palubě zahynulo.

⚫
[[Soubor:STS-51-L-T 75.jpg|thumb|Mrak který vznikl z hořících součástek Challengeru pár okamžiků po výbuchu]]
Challenger byl původně konstruován pouze jako testovací stroj (ev. č. '''STA-099'''), ale NASA jej přestavěla na plnohodnotný raketoplán. Původní záměr byl přestavět testovací raketoplán [[Enterprise (raketoplán)|Enterprise]], ale vyšlo najevo, že přestavba Challengeru bude levnější. Je zajímavé, že i po zničení Challengeru byl plán přestavit [[Enterprise (raketoplán)|Enterprise]] na plnohodnotný raketoplán, ale nakonec, také z finančních důvodů, byl postaven [[Endeavour (raketoplán)|Endeavour]].
Challenger byl původně konstruován pouze jako testovací stroj (ev. č. '''STA-099'''), ale NASA jej přestavěla na plnohodnotný raketoplán. Původní záměr byl přestavět testovací raketoplán [[Enterprise (raketoplán)|Enterprise]], ale vyšlo najevo, že přestavba Challengeru bude levnější. Je zajímavé, že i po zničení Challengeru byl plán přestavit [[Enterprise (raketoplán)|Enterprise]] na plnohodnotný raketoplán, ale nakonec, také z finančních důvodů, byl postaven [[Endeavour (raketoplán)|Endeavour]].


Řádek 9: Řádek 9:
{{Viz též|STS-51-L}}
{{Viz též|STS-51-L}}
[[Výbuch]] Challengeru 73 sekund po startu je považován za jednu z nejdramatičtějších událostí [[20. století]]. Prezident [[Ronald Reagan]] označil členy posádky, kterými byli [[Francis Scobee|Francis R. Scobee]] (velitel), [[Gregory Jarvis|Gregory B. Jarvis]], [[Ronald McNair|Ronald E. McNair]], [[Ellison Onizuka|Ellison S. Onizuka]], [[Judith Resniková|Judith A. Resniková]], [[Michael Smith|Michael J. Smith]] a [[Christa McAuliffeová]] (učitelka z [[New Hampshire]]), za hrdiny. Inženýři NASA a prezidentská komise později zjistili, že příčinou exploze bylo selhání pryžového těsnění na jedné z [[Space Shuttle Solid Rocket Booster|pomocných raket (SRB)]]. V důsledku toho došlo k prohoření spoje mezi SRB a [[Space Shuttle External Tank|externí nádrží (ET)]], přičemž SRB narazila do ET a způsobila explozi. NASA v důsledku havárie přerušila až do roku [[1988]] lety raketoplánů a přijala přísnější bezpečnostní opatření.
[[Výbuch]] Challengeru 73 sekund po startu je považován za jednu z nejdramatičtějších událostí [[20. století]]. Prezident [[Ronald Reagan]] označil členy posádky, kterými byli [[Francis Scobee|Francis R. Scobee]] (velitel), [[Gregory Jarvis|Gregory B. Jarvis]], [[Ronald McNair|Ronald E. McNair]], [[Ellison Onizuka|Ellison S. Onizuka]], [[Judith Resniková|Judith A. Resniková]], [[Michael Smith|Michael J. Smith]] a [[Christa McAuliffeová]] (učitelka z [[New Hampshire]]), za hrdiny. Inženýři NASA a prezidentská komise později zjistili, že příčinou exploze bylo selhání pryžového těsnění na jedné z [[Space Shuttle Solid Rocket Booster|pomocných raket (SRB)]]. V důsledku toho došlo k prohoření spoje mezi SRB a [[Space Shuttle External Tank|externí nádrží (ET)]], přičemž SRB narazila do ET a způsobila explozi. NASA v důsledku havárie přerušila až do roku [[1988]] lety raketoplánů a přijala přísnější bezpečnostní opatření.
⚫
[[Soubor:STS-51-L-T 75.jpg|thumb|Mrak který vznikl z hořících součástek Challengeru pár okamžiků po výbuchu]]

== Mise Challengeru ==
== Mise Challengeru ==
Raketoplán Challenger vykonal celkem 10 misí, strávil ve vesmíru 62,41 dny, Zemi obletěl 995krát.
Raketoplán Challenger vykonal celkem 10 misí, strávil ve vesmíru 62,41 dny, Zemi obletěl 995krát.

Verze z 22. 4. 2009, 17:46

Challenger přepravován do montážní haly

Challenger (ev. č. OV-099) byl druhým raketoplánem NASA vypuštěným na oběžnou dráhu Země. Jeho první mise (STS-6) začala 4. dubna 1983 a skončila 9. dubna 1983. Poté vykonal Challenger ještě osm vesmírných misí. Byl zničen 28. ledna 1986 (tzn. že aktivní nebyl ani tři roky), 73 sekund po startu své desáté mise (STS-51-L). Všech sedm astronautů na palubě zahynulo.

Challenger byl původně konstruován pouze jako testovací stroj (ev. č. STA-099), ale NASA jej přestavěla na plnohodnotný raketoplán. Původní záměr byl přestavět testovací raketoplán Enterprise, ale vyšlo najevo, že přestavba Challengeru bude levnější. Je zajímavé, že i po zničení Challengeru byl plán přestavit Enterprise na plnohodnotný raketoplán, ale nakonec, také z finančních důvodů, byl postaven Endeavour.

Challenger je jedním ze dvou raketoplánů zničených během vesmírné mise.

Kosmické raketoplány
USA

program Boeing X-20 Dyna-Soar (vývoj zrušen 1963)

program Space Shuttle (zrušen 2011)
Pathfinder (maketa) • Enterprise (pro zkoušky v atmosféře) • Columbia (zničena v únoru 2003) • Challenger (zničen v lednu 1986) • Discovery (odstaven v únoru 2011) • Atlantis (odstaven v červenci 2011) • Endeavour (odstaven v červnu 2011)
raketoplány Scaled Composites (aktivní)
SpaceShipOne • SpaceShipTwo (zničen v říjnu 2014) • SpaceShipThree

program Boeing X-37 (aktivní)

program Dream Chaser (ve vývoji)
SSSR/Rusko

program Spiral (vývoj zrušen 1971)

program Eněrgija-Buran (zrušen 1993)
OK-ML-1 (maketa) • OK-GLI (zkoušky v atmosféře) • Buran (1.01, odstaven, 2002 zničen) • 1.02 (dokončen z 95–97 %, v muzeu) • 2.01 (dokončen ze 30–50 %, restaurován) • 2.02 (dokončen z 10–20 %, částečně rozebrán) • 2.03 (rozebrán)
program MAKS (projekt)
ESA
program Hermes (vývoj zrušen 1992)
Japonsko
program HOPE (vývoj zrušen 2003)

Zkáza Challengeru

Související informace naleznete také v článku STS-51-L.

Výbuch Challengeru 73 sekund po startu je považován za jednu z nejdramatičtějších událostí 20. století. Prezident Ronald Reagan označil členy posádky, kterými byli Francis R. Scobee (velitel), Gregory B. Jarvis, Ronald E. McNair, Ellison S. Onizuka, Judith A. Resniková, Michael J. Smith a Christa McAuliffeová (učitelka z New Hampshire), za hrdiny. Inženýři NASA a prezidentská komise později zjistili, že příčinou exploze bylo selhání pryžového těsnění na jedné z pomocných raket (SRB). V důsledku toho došlo k prohoření spoje mezi SRB a externí nádrží (ET), přičemž SRB narazila do ET a způsobila explozi. NASA v důsledku havárie přerušila až do roku 1988 lety raketoplánů a přijala přísnější bezpečnostní opatření.

Mrak který vznikl z hořících součástek Challengeru pár okamžiků po výbuchu

Mise Challengeru

Raketoplán Challenger vykonal celkem 10 misí, strávil ve vesmíru 62,41 dny, Zemi obletěl 995krát.

Přehled letů

Datum Označení Poznámka
4. dubna 1983 STS-6 První výstup astronautů do vesmíru z raketoplánu. Vynesení TDRS.
18. června 1983 STS-7 Sally Rideová je první Američankou ve vesmíru. Vynesení dvou komunikačních satelitů.
30. srpna 1983 STS-8 Guion Bluford je prvním afroameričanem ve vesmíru. První noční start a noční přistání. Vynesení satelitu Insat-1B.
3. února 1984 STS-41-B Neúspěšný pokus o vynesení dvou komunikačních satelitů.
6. dubna 1984 STS-41-C Servisní mise „Solar maximum mission“.
5. října 1984 STS-41-G Vynesen satelit „Earth Radiation Budget“. První mise se dvěma ženami, Kathryn Sullivanová je první astronautkou, která podnikla výstup do vesmíru.
29. dubna 1985 STS-51-B Vynesení stanice „Spacelab-3“.
29. července 1985 STS-51-F Vynesení stanice „Spacelab-2“.
30. října 1985 STS-61-A Vynesení německé stanice „Spacelab D-1“.
28. ledna 1986 STS-51-L Raketoplán exploduje po startu. Umírá všech 7 členů posádky.

Související články

Šablona:Portál Kosmonautika Šablona:Pahýl - vesmír

Logo Wikimedia Commons Galerie Challenger na Wikimedia Commons

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Challenger_(raketoplán)&oldid=3876735“