Bartolomějská noc: Porovnání verzí

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Verze z 28. 3. 2009, 19:17

Bartolomějská noc Vše se odehrávalo v roce 1572 od léta do podzimu. Násilnosti vypukly 24. srpna, kdy byl mezi prvními zavražděn předák hugenotů, admirál Gaspard de Coligny. Hromadné vraždění započalo v Paříži pod vedením krále Francie Karla IX. z rodu Valois. Z Paříže se vlna násilí rozšířila do dalších měst a na venkov a během dalších týdnů si vyžádala tisíce obětí. V roce 1572 měla Francie za sebou celé desetiletí náboženských válek, v nichž se ve vlnách střetávali mezi sebou katolíci a hugenoti. Symbolickým aktem smíření se měla stát svatba předního hugenota, navarrského následníka trůnu Jindřicha Bourbonského, se sestrou krále Karla IX., princeznou Markétou z Valois. Jindřichova matka, navarrská královna Jeanne d’Albret, byla velkou odpůrkyní tohoto sňatku, který jinak měl řadu příznivců. Jeanne však 9. června 1572 zemřela a svatbě už nic nestálo v cestě. Sňatek se konal 18. srpna 1572 a k této události se do Paříže sjelo mnoho hugenotských šlechticů, včetně uznávaného vůdce admirála Colignyho. Ženich, který jako hugenot neuznával katolickou mši, prostál většinu obřadu venku před kostelem. Když potom stanul před oltářem, ženich s nevěstou se na sebe nepodívali. Nevěsta neodpověděla ani na otázku oddávajícího, zda si Jindřicha bere dobrovolně za manžela. V té chvíli ji její bratr král Karel IX. položil ruku na hlavu a přinutil ji přikývnout. V příštích dnech, kdy byl královský sňatek v Paříži oslavován, přesvědčovala Kateřina Medicejská svého syna Karla IX., aby proti hugenotům zasáhl mocí, což se jí nakonec podařilo, ačkoliv král choval přátelský vztah k admirálovi Colignymu. K prvnímu pokusu o vraždu tohoto předáka došlo 22. srpna, kdy se ho pokusil na ulici zastřelit jednoho muže-admirála Maurevela, ale pouze ho zranil. Tento čin hugenoty velmi pobouřil. Dva dny nato, na den sv. Bartoloměje, byl admirál spolu s dalšími hugenotskými vůdci zavražděn v hostinci v Ponthieu, kde během svého pařížského pobytu bydlel. To bylo signálem k masovému vraždění po celé Paříži i mimo ni, jež trvalo až do října 1572. Největší masakry probíhaly v Toulouse, Bordeaux, Lyonu, Rouenu a Orléansu. Zdroje uvádějí různý počet obětí od dvou až po desítky tisíc. Soudobé prameny tvrdí, že v následujících týdnech plavalo ve francouzských řekách tolik mrtvol, že nebylo možno jíst ryby.

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
+'''Bartolomějská noc'''
-{{Různé významy|tento= masakru hugenotů ve Francii|druhý=přepadení mužských klášterů v Československu|stránka=Akce K}}
+Vše se odehrávalo v roce 1572 od léta do podzimu. Násilnosti vypukly 24. srpna, kdy byl mezi prvními zavražděn předák hugenotů, admirál Gaspard de Coligny. Hromadné vraždění započalo v Paříži pod vedením krále Francie Karla IX. z rodu Valois. Z Paříže se vlna násilí rozšířila do dalších měst a na venkov a během dalších týdnů si vyžádala tisíce obětí.
-[[Soubor:Giorgio Vasari San Bartolomeo.jpg|thumb|Bartolomějská noc na nástěnné malbě od Giorgia Vasariho]]
+V roce 1572 měla Francie za sebou celé desetiletí náboženských válek, v nichž se ve vlnách střetávali mezi sebou katolíci a hugenoti. Symbolickým aktem smíření se měla stát svatba předního hugenota, navarrského následníka trůnu Jindřicha Bourbonského, se sestrou krále Karla IX., princeznou Markétou z Valois. Jindřichova matka, navarrská královna Jeanne d’Albret, byla velkou odpůrkyní tohoto sňatku, který jinak měl řadu příznivců. Jeanne však 9. června 1572 zemřela a svatbě už nic nestálo v cestě.
-'''Bartolomějská noc''' je termín označující masakr [[hugenoti|hugenotů]] ve [[Francie|Francii]] v srpnu [[1572]]. Násilnosti vypukly [[24. srpen|24. srpna]] toho roku, kdy byl mezi prvními zavražděn předák hugenotů, [[admirál]] [[Gaspard de Coligny]]. Hromadné vraždění započalo v [[Paříž]]i pod přímou patronací panujícího krále Francie [[Karel IX. Francouzský|Karla IX.]] z rodu [[Valois]] a jeho matky, [[Kateřina Medicejská|Kateřiny Medicejské]]. Z Paříže se vlna násilí rozšířila do dalších měst a na venkov a během dalších týdnů si vyžádala tisíce obětí.
+Sňatek se konal 18. srpna 1572 a k této události se do Paříže sjelo mnoho hugenotských šlechticů, včetně uznávaného vůdce admirála Colignyho. Ženich, který jako hugenot neuznával katolickou mši, prostál většinu obřadu venku před kostelem. Když potom stanul před oltářem, ženich s nevěstou se na sebe nepodívali. Nevěsta neodpověděla ani na otázku oddávajícího, zda si Jindřicha bere dobrovolně za manžela. V té chvíli ji její bratr král Karel IX. položil ruku na hlavu a přinutil ji přikývnout.
+V příštích dnech, kdy byl královský sňatek v Paříži oslavován, přesvědčovala Kateřina Medicejská svého syna Karla IX., aby proti hugenotům zasáhl mocí, což se jí nakonec podařilo, ačkoliv král choval přátelský vztah k admirálovi Colignymu. K prvnímu pokusu o vraždu tohoto předáka došlo 22. srpna, kdy se ho pokusil na ulici zastřelit jednoho muže-admirála Maurevela, ale pouze ho zranil. Tento čin hugenoty velmi pobouřil. Dva dny nato, na den sv. Bartoloměje, byl admirál spolu s dalšími hugenotskými vůdci zavražděn v hostinci v Ponthieu, kde během svého pařížského pobytu bydlel. To bylo signálem k masovému vraždění po celé Paříži i mimo ni, jež trvalo až do října 1572. Největší masakry probíhaly v Toulouse, Bordeaux, Lyonu, Rouenu a Orléansu. Zdroje uvádějí různý počet obětí od dvou až po desítky tisíc. Soudobé prameny tvrdí, že v následujících týdnech plavalo ve francouzských řekách tolik mrtvol, že nebylo možno jíst ryby.
-V roce [[1572]] měla Francie za sebou celé desetiletí [[náboženské války|náboženských válek]], v nichž se ve vlnách střetávali mezi sebou [[Katolictví|katolíci]] a hugenoti. Symbolickým aktem smíření se měla stát svatba předního hugenota, [[Navarra|navarrského]] následníka trůnu [[Jindřich IV. Francouzský|Jindřicha Bourbonského]], se sestrou krále Karla IX., princeznou [[Královna Margot|Markétou z Valois]], v rodině nazývanou Margot. Jindřichova matka, navarrská královna [[Jeanne d’Albret]], byla velkou odpůrkyní tohoto sňatku, který jinak měl řadu příznivců. Jeanne však [[9. červen|9. června]] [[1572]] zemřela a svatbě už nic nestálo v cestě.
-Sňatek se konal [[18. srpen|18. srpna]] [[1572]] a k této události se do Paříže sjelo mnoho hugenotských šlechticů, včetně uznávaného vůdce admirála Colignyho. Ženich, který jako hugenot neuznával katolickou [[Mše|mši]], prostál většinu obřadu před [[kostel]]em. Když potom stanul před [[oltář]]em, ženich s nevěstou se na sebe nepodívali. Nevěsta neodpověděla ani na otázku celebrujícího, zda si Jindřicha bere dobrovolně za manžela. V té chvíli král Karel IX. položil ruku na sestřinu hlavu a přinutil ji přikývnout.
-V příštích dnech, kdy byl královský sňatek v Paříži oslavován, přesvědčovala Kateřina Medicejská syna Karla, aby proti hugenotům zasáhl mocí, což se jí nakonec podařilo, ačkoliv král choval přátelský vztah k admirálovi Colignymu. K prvnímu pokusu o vraždu tohoto předáka došlo [[22. srpen|22. srpna]], kdy se ho pokusil na ulici zastřelit jeden z Kateřininých mužů jménem [[Maurevel]], ale pouze admirála zranil. Tento čin hugenoty velmi pobouřil. Dva dny nato, na den sv. Bartoloměje, byl admirál spolu s dalšími hugenotskými vůdci zavražděn v hostinci v Ponthieu, kde během svého pařížského pobytu bydlel. To bylo signálem k masovému vraždění po celé Paříži i mimo ni, jež trvalo až do října 1572. Největší masakry probíhaly v [[Toulouse]], [[Bordeaux]], [[Lyon]]u, [[Bourges]], [[Rouen]]u a [[Orléans]]u. Zdroje uvádějí různý počet obětí od dvou až po desítky tisíc. Soudobé prameny tvrdí, že v následujících týdnech plavalo ve francouzských řekách tolik mrtvol, že nebylo možno jíst ryby.
-Zajímavá byla reakce papeže [[Řehoř XIII.|Řehoře XIII.]]: Všechny zvony se rozezvučely pro díkůvzdání a děla [[Andělský hrad|Andělského hradu]] vypálila oslavnou salvu. Byla vydána upomínková medaile a Řehoř pověřil [[Giorgio Vasari|Giorgia Vasariho]], aby vytvořil nástěnnou malbu masakru, která je dosud ve [[Vatikán]]u. Podle některých autorů je ovšem tento popis papežovy reakce přehnaný, a zčásti jde dokonce o [[historický mýtus]].
-[[Kategorie:Dějiny Francie]]
-[[bg:Вартоломеева нощ]]
-[[bs:Bartolomejska noć]]
-[[ca:Massacre del dia de Sant Bartomeu]]
-[[de:Bartholomäusnacht]]
-[[en:St. Bartholomew's Day massacre]]
-[[eo:Masakro de Sankta Bartolomeo]]
-[[es:Matanza de San Bartolomé]]
-[[et:Pärtliöö veresaun]]
-[[fi:Pärttylinyön verilöyly]]
-[[fr:Massacre de la Saint-Barthélemy]]
-[[gl:Matanza do día de San Bartolomeu]]
-[[he:טבח ליל ברתולומאוס הקדוש]]
-[[hr:Bartolomejska noć]]
-[[hu:Szent Bertalan éjszakája]]
-[[io:Masakro di Santa Bartolomeo]]
-[[is:Bartólómeusarvígin]]
-[[it:Notte di San Bartolomeo]]
-[[ja:サン・バルテルミの虐殺]]
-[[ka:ბართლომეს ღამე]]
-[[ko:성 바르톨로메오 축일 학살]]
-[[lt:Šventojo Baltramiejaus naktis]]
-[[nl:Bartholomeüsnacht]]
-[[no:Bartolomeusnatten]]
-[[oc:Chaple de Sant Bertomieu]]
-[[pl:Noc św. Bartłomieja]]
-[[pt:Massacre da noite de São Bartolomeu]]
-[[ro:Noaptea Sfântului Bartolomeu]]
-[[ru:Варфоломеевская ночь]]
-[[scn:Massacru di San Battolomeu]]
-[[sk:Bartolomejská noc]]
-[[sl:Šentjernejska noč]]
-[[sr:Вартоломејска ноћ]]
-[[sv:Bartolomeinatten]]
-[[th:การสังหารหมู่วันเซนต์บาโทโลมิว]]
-[[tr:Saint Barthelemy Katliamı]]
-[[uk:Варфоломіївська ніч]]
-[[vi:Thảm sát Ngày lễ Thánh Barthélemy]]
-[[zh:圣巴托洛缪大屠杀]]