Dezinformace: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
vložení
 
ArthurBot (diskuse | příspěvky)
m robot změnil: en:Disinformation
Řádek 37: Řádek 37:


[[de:Desinformation]]
[[de:Desinformation]]
[[en:Desinformation]]
[[el:Παραπληροφόρηση]]
[[el:Παραπληροφόρηση]]
[[en:Disinformation]]
[[es:Desinformación]]
[[es:Desinformación]]
[[fi:Disinformaatio]]
[[fr:Désinformation]]
[[fr:Désinformation]]
[[he:דיסאינפורמציה]]
[[hi:दुस्सूचना]]
[[hi:दुस्सूचना]]
[[hr:Dezinformacija]]
[[hr:Dezinformacija]]
[[ja:偽情報]]
[[he:דיסאינפורמציה]]
[[lt:Dezinformacija]]
[[lt:Dezinformacija]]
[[nl:Desinformatie]]
[[nl:Desinformatie]]
[[ja:偽情報]]
[[pl:Dezinformacja]]
[[pl:Dezinformacja]]
[[pt:Contrainformação]]
[[pt:Contrainformação]]
Řádek 53: Řádek 54:
[[sl:Dezinformacija]]
[[sl:Dezinformacija]]
[[sr:Дезинформација]]
[[sr:Дезинформација]]
[[fi:Disinformaatio]]
[[sv:Desinformation]]
[[sv:Desinformation]]
[[zh:假情报]]
[[zh:假情报]]

Verze z 5. 3. 2009, 00:12

Dezinformace (z latiny: de = od, informare = vzdělávat, upravovat) je lživá, klamná, falešná informace, která má za cíl ovlivnit úsudek a názor jedince, více osob či celé společnosti, tak aby vyvolala zdání důvěryhodnosti a pravdivosti. Je v antagonistickém postavení k pravdivé zprávě.

Dělení

V základním dělení rozlišujeme dezinformace pasivní, kdy dochází k manipulaci již existující informace, ve smyslu jejího zpoždění, zatajení či likvidace. Druhou skupinou jsou dezinformace aktivní, které jsou vyráběny či záměrně pozměňovány.

Použití

V dřívějších dobách byla dezinformace využívána zejména ve válečných konfliktech nebo v rámci výzvědných tajných služeb (špionáže). Příkladem může být klasická varianta dezinformace, kterou uplatnil athénský vojevůdce Themistoklés, když oklamal krále Persie Xerxa I., čímž zvítězil v bitvě u Salamíny roku 480 př. Kr.

V moderní éře je dezinformace šířena také v politickém boji prostřednictvím hromadných sdělovacích prostředků. Příkladem takové varianty může být falešná zpráva vypuštěná KGB, že AIDS byl vyvinut v rámci vojenského výzkumu Spojených států amerických. Tuto informaci převzaly a vytiskly indické noviny a následně se dezinformace rozšířila do celého světa. V českém prostředí je příkladem klamná zpráva o údajném zabití studenta Martina Šmída na Národní třídě 17. listopadu 1989, kterou inicioval Petr Uhl.

Související články

Literatura

Šablona:Portál Politika

Externí odkazy