Dezinformace: Porovnání verzí
vložení |
m robot změnil: en:Disinformation |
||
Řádek 37: | Řádek 37: | ||
[[de:Desinformation]] |
[[de:Desinformation]] |
||
[[en:Desinformation]] |
|||
[[el:Παραπληροφόρηση]] |
[[el:Παραπληροφόρηση]] |
||
[[en:Disinformation]] |
|||
[[es:Desinformación]] |
[[es:Desinformación]] |
||
⚫ | |||
[[fr:Désinformation]] |
[[fr:Désinformation]] |
||
⚫ | |||
[[hi:दुस्सूचना]] |
[[hi:दुस्सूचना]] |
||
[[hr:Dezinformacija]] |
[[hr:Dezinformacija]] |
||
⚫ | |||
⚫ | |||
[[lt:Dezinformacija]] |
[[lt:Dezinformacija]] |
||
[[nl:Desinformatie]] |
[[nl:Desinformatie]] |
||
⚫ | |||
[[pl:Dezinformacja]] |
[[pl:Dezinformacja]] |
||
[[pt:Contrainformação]] |
[[pt:Contrainformação]] |
||
Řádek 53: | Řádek 54: | ||
[[sl:Dezinformacija]] |
[[sl:Dezinformacija]] |
||
[[sr:Дезинформација]] |
[[sr:Дезинформација]] |
||
⚫ | |||
[[sv:Desinformation]] |
[[sv:Desinformation]] |
||
[[zh:假情报]] |
[[zh:假情报]] |
Verze z 5. 3. 2009, 00:12
Dezinformace (z latiny: de = od, informare = vzdělávat, upravovat) je lživá, klamná, falešná informace, která má za cíl ovlivnit úsudek a názor jedince, více osob či celé společnosti, tak aby vyvolala zdání důvěryhodnosti a pravdivosti. Je v antagonistickém postavení k pravdivé zprávě.
Dělení
V základním dělení rozlišujeme dezinformace pasivní, kdy dochází k manipulaci již existující informace, ve smyslu jejího zpoždění, zatajení či likvidace. Druhou skupinou jsou dezinformace aktivní, které jsou vyráběny či záměrně pozměňovány.
Použití
V dřívějších dobách byla dezinformace využívána zejména ve válečných konfliktech nebo v rámci výzvědných tajných služeb (špionáže). Příkladem může být klasická varianta dezinformace, kterou uplatnil athénský vojevůdce Themistoklés, když oklamal krále Persie Xerxa I., čímž zvítězil v bitvě u Salamíny roku 480 př. Kr.
V moderní éře je dezinformace šířena také v politickém boji prostřednictvím hromadných sdělovacích prostředků. Příkladem takové varianty může být falešná zpráva vypuštěná KGB, že AIDS byl vyvinut v rámci vojenského výzkumu Spojených států amerických. Tuto informaci převzaly a vytiskly indické noviny a následně se dezinformace rozšířila do celého světa. V českém prostředí je příkladem klamná zpráva o údajném zabití studenta Martina Šmída na Národní třídě 17. listopadu 1989, kterou inicioval Petr Uhl.
Související články
Literatura
- ŽALOUDEK, Karel. Encyklopedie politiky. Praha: Libri, 1999. ISBN 80-85983-75-3.