Asfodelovité: Porovnání verzí

Asfodelovité
Vědecká klasifikace
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta);
Oddělení	krytosemenné (Magnoliophyta);
Třída	jednoděložné (Liliopsida);
Řád	chřestotvaré (Asparagales);
Čeleď	asfodelovité (Asphodelaceae);
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Interaktivně procházet historii

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

VizuálníWikitext

V textu

Verze z 16. 2. 2009, 14:03

Asfodelovité (Asphodelaceae Juss.) je čeleď jednoděložných rostlin z řádu chřestotvaré (Asparagales).

Pojetí čeledi

Pojetí čeledi se postupem času značně měnilo. Starší taxonomické systémy někdy řadily zástupce čeledi asfodelovité (Asphodelaceae) do čeledi liliovité v širším pojetí (Liliaceae s.l.). Jiní autoři mají naopak užší členění a uznávají další samostatnou čeleď bělozářkovité (Anthericaceae) a áloeovité (Aloaceae). Podle systému APG II byly některé rody, jako Anthericum, Paradisea a Chlorophytum zařazeny do čeledi agávovité (Agavaceae), jiné jako Laxmannia do čeledi Laxmanniaceae aj.

Popis

Jedná se zpravidla o vytrvalé pozemní byliny, vzácněji dřevnatí a jsou to pak až stromkovitého vzhledu, převážně s oddenky, patří sem i některé sukulenty a liány. U některých australských zástupců jsou listy redukovány a fotosyntetickou funkci má stonek. Jsou to zpravidla rostliny jednodomé s oboupohlavnými květy. Listy jsou nahloučeny na bázi, nebo v případě stromkovitých zástupců na vrcholu, nebo jindy nejsou nahloučeny ani na bázi, ani na vrcholu, jsou jednoduché, střídavé, uspořádané nejčastěji spirálně, vzácněji dvouřadě, přisedlé (jen vzácně řapíkaté), jsou ploché, často dužnaté nebo kožovité, nebo oblé až trojhranné, s listovými pochvami. Čepele listů jsou často zubaté, čárkovité až kopinaté, někdy šídlovité nebo naopak až vejčité, žilnatina je souběžná. Květy jsou oboupohlavné, jsou v květenstvích, zpravidla v klasech nebo hroznech. Květy jsou podepřeny listeny nebo nikoliv, jsou pravidelné nebo trochu nepravidelné (a pak zygomorfní). Okvětí je vyvinuto, zpravidla 6 okvětních lístků ve 2 přeslenech (3+3), někdy odlišen kalich a koruna, okvětní lístky jsou volné nebo srostlé a pak vytvářejí korunní trubku, jsou různých barev. Tyčinek je 6, ve 2 přeslenech, zpravidla 3+3, vzácně tyčinky 3, nejsou srostlé s okvětím ani navzájem či naopak srostlé s okvětím nebo navzájem. Gyneceum je složeno ze 3 plodolistů, je synkarpní, čnělka a blizna je 1, blizna někdy 2-3 laločná, semeník je svrchní. Plod je suchý (výjimečně dužnatý), většinou pukavý (vzácně poltivý), převážně tobolka.

Rozšíření ve světě

Je známo asi 15 rodů a asi 785 druhů, které jsou přirozeně rozšířeny v jižní Evropě, Asii, Africe, v Austrálii a na Novém Zélandě^[1].

Seznam rodů podle ^[2]

Aloë, Astroloba, Asphodeline, Asphodelus, Bulbine, Bulbinella, Chortolirion, Eremurus, Gasterhaworthia, Gasteria, Haworthia, Jodrellia, Kniphofia, Lomatophyllum, Poellnitzia, Trachyandra

V ČR podle tohoto pojetí čeledi žádný druh přirozeně neroste. Rod bělozářka je zařazen pod agávovité (Agavaceae).

Literatura

Květena ČR: 8 nebo 9 díl, vyjde snad v příštích letech.

Klíč ke Květeně České republiky, Kubát K. et al. (eds.), Academia, Praha
Nová Květěna ČSSR, vol. 2, Dostál J. (1989), Academia, Praha

Reference

Odkazy

[1] ttp://www.mobot.org/MOBOT/Research/apweb/orders/asparagalesweb.htm#Asphodelaceae

[2] ttp://www.mobot.org/MOBOT/Research/apweb/orders/asparagalesweb.htm#Asphodelaceae

[1]

[2]

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
 {{ Taxobox
  | barva = lightgreen
- | jméno = Asfodelovité
+ | jméno = asfodelovité
- | obrázek = Anthericum ramosum 250605.jpg
+ | obrázek = Aloe arborescens Compton.JPG
- | popis obrázku = [[Bělozářka větevnatá]] (''Anthericum ramosum'')
+ | popis obrázku = ''[[Aloë arborescens]]''
  | šířka obrázku = 258px
  | podříše = [[cévnaté rostliny]] (''Tracheobionta'')
  | oddělení = [[krytosemenné]] (''Magnoliophyta'')
  | třída = [[jednoděložné]] (''Liliopsida'')
- | řád = [[liliotvaré]] (''Liliales'')
+ | řád = [[chřestotvaré]] (''Asparagales'')
  | čeleď = [[asfodelovité]] (''Asphodelaceae'')
- | druhotné dělení = Rody vyskytující se v [[Česko|ČR]]
+ | druhotné dělení =
  | podřazené taxony =
-* [[bělozářka]] (''Anthericum'' L.)
 }}
-'''Asfodelovité''' (''Asphodelaceae'' Juss.) je [[čeleď (biologie)|čeleď]] [[jednoděložné|jednoděložných]] rostlin z [[řád (biologie)|řádu]] [[liliotvaré]] (''Liliales'').
+'''Asfodelovité''' (''Asphodelaceae'' Juss.) je [[čeleď (biologie)|čeleď]] [[jednoděložné|jednoděložných]] rostlin z [[řád (biologie)|řádu]] [[chřestotvaré]] (''Asparagales'').
+==Pojetí čeledi==
+Pojetí čeledi se postupem času značně měnilo. Starší [[seznam systémů taxonomie rostlin|taxonomické systémy]] někdy řadily zástupce čeledi asfodelovité (''Asphodelaceae'') do čeledi liliovité v širším pojetí (''Liliaceae'' s.l.). Jiní autoři mají naopak užší členění a uznávají další samostatnou čeleď bělozářkovité (''Anthericaceae'') a áloeovité (''Aloaceae''). Podle [[systém APG II|systému APG II]] byly některé rody, jako ''[[Anthericum]]'', ''Paradisea'' a ''Chlorophytum'' zařazeny do čeledi [[agávovité]] (''Agavaceae''), jiné jako ''Laxmannia'' do čeledi ''[[Laxmanniaceae]]'' aj.
 ==Popis==
-Jedná se zpravidla o vytrvalé pozemní [[Bylina (rostlina)|byliny]], vzácněji dřevnatí a jsou to pak i keře a malé stromky, převážně s [[oddenek|oddenky]], patří sem i některé sukulenty a liány. U některých [[Austrálie|australských]] zástupců jsou listy redukovány a [[fotosyntéza|fotosyntetickou]] funkci má [[stonek]]. Jsou to zpravidla rostliny jednodomé s oboupohlavnými květy. [[List]]y jsou nahloučeny na bázi, nebo v případě stromkovitých zástupců na vrcholu, nebo jindy nejsou nahloučeny ani na bázi, ani na vrcholu, jsou jednoduché, střídavé, uspořádané nejčastěji spirálně, vzácněji dvouřadě, přisedlé (jen vzácně řapíkaté), jsou ploché, ale někdy i dužnaté nebo kožovité, nebo oblé až trojhranné, s listovými pochvami. [[Čepel]]e [[list]]ů jsou celokrajné, čárkovité až kopinaté, někdy šídlovité nebo naopak až vejčité, žilnatina je souběžná. [[Květ]]y jsou oboupohlavné, jsou v [[květenství]]ch, zpravidla v [[klas|klasech]] nebo [[hrozen|hroznech]], [[lata|latách]], [[hlávak|hlávkách]] nebo [[okolík|okolících]]. Květy jsou podepřeny [[listen]]y nebo nikoliv, jsou pravidelné nebo trochu nepravidelné (a pak zygomorfní). [[Okvětí]] je vyvinuto, zpravidla 6 okvětních lístků ve 2 přeslenech (3+3), někdy odlišen [[kalich (část květu)|kalich]] a [[Koruna květu|koruna]], okvětní lístky jsou volné nebo srostlé a pak vytvářejí korunní trubku, jsou různých barev. [[Tyčinka (botanika)|Tyčinek]] je 6, ve 2 přeslenech, zpravidla 3+3, vzácně tyčinky 3, nejsou srostlé s [[okvětí]]m ani navzájem či naopak srostlé s okvětím nebo navzájem. [[Gyneceum (botanika)|Gyneceum]] je složeno ze 3 [[plodolist]]ů, je synkarpní, [[čnělka]] a [[blizna]] je 1, blizna někdy 2-3 laločná, [[semeník]] je svrchní. [[Plod (botanika)|Plod]] je suchý (výjimečně dužnatý), většinou pukavý (vzácně poltivý), převážně [[Tobolka (plod)|tobolka]].
+Jedná se zpravidla o vytrvalé pozemní [[Bylina (rostlina)|byliny]], vzácněji dřevnatí a jsou to pak až stromkovitého vzhledu, převážně s [[oddenek|oddenky]], patří sem i některé sukulenty a liány. U některých [[Austrálie|australských]] zástupců jsou listy redukovány a [[fotosyntéza|fotosyntetickou]] funkci má [[stonek]]. Jsou to zpravidla rostliny jednodomé s oboupohlavnými květy. [[List]]y jsou nahloučeny na bázi, nebo v případě stromkovitých zástupců na vrcholu, nebo jindy nejsou nahloučeny ani na bázi, ani na vrcholu, jsou jednoduché, střídavé, uspořádané nejčastěji spirálně, vzácněji dvouřadě, přisedlé (jen vzácně řapíkaté), jsou ploché, často dužnaté nebo kožovité, nebo oblé až trojhranné, s listovými pochvami. [[Čepel]]e [[list]]ů jsou často zubaté, čárkovité až kopinaté, někdy šídlovité nebo naopak až vejčité, žilnatina je souběžná. [[Květ]]y jsou oboupohlavné, jsou v [[květenství]]ch, zpravidla v [[klas|klasech]] nebo [[hrozen|hroznech]]. Květy jsou podepřeny [[listen]]y nebo nikoliv, jsou pravidelné nebo trochu nepravidelné (a pak zygomorfní). [[Okvětí]] je vyvinuto, zpravidla 6 okvětních lístků ve 2 přeslenech (3+3), někdy odlišen [[kalich (část květu)|kalich]] a [[Koruna květu|koruna]], okvětní lístky jsou volné nebo srostlé a pak vytvářejí korunní trubku, jsou různých barev. [[Tyčinka (botanika)|Tyčinek]] je 6, ve 2 přeslenech, zpravidla 3+3, vzácně tyčinky 3, nejsou srostlé s [[okvětí]]m ani navzájem či naopak srostlé s okvětím nebo navzájem. [[Gyneceum (botanika)|Gyneceum]] je složeno ze 3 [[plodolist]]ů, je synkarpní, [[čnělka]] a [[blizna]] je 1, blizna někdy 2-3 laločná, [[semeník]] je svrchní. [[Plod (botanika)|Plod]] je suchý (výjimečně dužnatý), většinou pukavý (vzácně poltivý), převážně [[Tobolka (plod)|tobolka]].
 ==Rozšíření ve světě==
-Je známo asi 39 [[rod (biologie)|rodů]] a asi 1050 [[druh (biologie)|druhů]], které jsou rozšířeny skoro po celém světě, nejvíce však v [[Tropický podnebný pás|tropech]].
+Je známo asi 15 [[rod (biologie)|rodů]] a asi 785 [[druh (biologie)|druhů]], které jsou přirozeně rozšířeny v jižní Evropě, Asii, Africe, v Austrálii a na Novém Zélandě<ref>http://www.mobot.org/MOBOT/Research/apweb/orders/asparagalesweb.htm#Asphodelaceae</ref>.
-==Taxonomická poznámka==
+==Seznam rodů podle <ref>http://www.mobot.org/MOBOT/Research/apweb/orders/asparagalesweb.htm#Asphodelaceae</ref>==
-Někteří autoři řadí zástupce čeledi asfodelovité (''Asphodelaceae'') do čeledi [[liliovité]] v širším pojetí (''Liliaceae'' s.l.). Jiní autoři mají naopak užší členění a uznávají další samostatnou čeleď [[bělozářkovité]] (''Anthericaceae'') a áloeovité (''Aloaceae'') Tento článek pojednává o čeledi asfodelovité v širším pojetí (''Asphodelaceae'' s.l.)
+[[Aloë]], Astroloba, Asphodeline, Asphodelus, Bulbine, Bulbinella, Chortolirion, Eremurus, Gasterhaworthia, Gasteria, Haworthia, Jodrellia, Kniphofia, Lomatophyllum, Poellnitzia, Trachyandra
-==Seznam rodů==
-Agrostocrinum, Alania, ''[[Aloe]]'' (včetně Aloinella Lemée), Guillauminia, Lemeea), Anthericum ([[bělozářka]]), Arnocrinum, Arthropodium, Asphodeline, Asphodelus, Astroloba, Borya, Bottinaea, Bulbine, Bulbinella, Bulbinopsis, Caesia, Chamaealoë, Chamaescilla, Chlorophytum, Chortolirion, Comospermum, Corynotheca (zařazení nejisté), Diamena, Dichopogon, Diora, Echeandia, Eremurus, Eremocrinum, Gasteria, Hagenbachia, Haworthia, Hemiphylacus(zařazení nejisté), Hensmania, Herpolirion(zařazení nejisté), Hodgsoniola, Jodrellia, Johnsonia, Kniphofia, Laxmannia, Leucocrinum (zařazení nejisté), Lomatophyllum, Murchisonia, Paradisea (zařazení nejisté), Pasithea(zařazení nejisté), Poellnitzia, Simethis, Sowerbaea, Stawellia, Trachyandra, Thysanotus, Trichopetalum, Tricoryne, Xeronema(zařazení nejisté).
+V [[Česko|ČR]] podle tohoto pojetí čeledi žádný druh přirozeně neroste. Rod [[bělozářka]] je zařazen pod [[agávovité]] (''Agavaceae'').
-V [[Česko|ČR]] rostou pouze zástupci jediného [[rod (biologie)|rodu]], [[bělozářka]] (''Anthericum''). Rostou zde 2 [[druh (biologie)|druhy]], oba jsou dosti teplomilné. [[Bělozářka větevnatá]] (''Anthericum ramosum'') roste v teplých oblastech [[Čechy|Čech]] i [[Morava|Moravy]], zatímco [[bělozářka liliovitá]] (''Anthericum liliago'') roste pouze v [[Čechy|Čechách]]. Ze subtropických až tropických zástupců sem patří [[aloe]].
 ==Literatura==
@@ Řádek 38: / Řádek 40: @@
 *''Klíč ke Květeně České republiky'', Kubát K. et al. (eds.), Academia, Praha
 *''Nová Květěna ČSSR, vol. 2'', Dostál J. (1989), Academia, Praha
+==Reference==
+<references />
 ==Odkazy==
@@ Řádek 48: / Řádek 53: @@
 [[Kategorie:Jednoděložné]]
-[[Kategorie:Liliotvaré]]
+[[Kategorie:Chřestotvaré]]
 [[Kategorie:Asfodelovité]]