Diskuse s wikipedistou:Raduz

Rádi bychom Vás přivítali na české Wikipedii!

Začal(a) jste dobře. Děkujeme za Vaše příspěvky k tvorbě encyklopedie.

Pokud jste tak ještě neučinil(a), doporučujeme Vám přečíst si nejdříve některé stránky, které Vám přiblíží provoz a zvyky na Wikipedii:

Vítejte! – Nápověda – Průvodce Wikipedií – Pět pilířů Wikipedie – Co Wikipedie není – Jak zakládat nové články

tlačítko vkládání podpisu

Několik základních rad:

• Na diskusních stránkách se vždy podepisujte: stačí napsat 4 vlnovky ~~~~ nebo je vložit klepnutím na patřičnou ikonu v liště nad editačním oknem. Naopak články se nepodepisují.
• Opravdu se nebojte editovat. Když se Vám občas něco nepovede, jiní to spraví.

Další informace najdete na portálu Wikipedie.

Tak ještě jednou vítejte a děkujeme za Vaše příspěvky. Doufáme, že se vám přispívání bude dařit.

---

Chmee2 12:55, 27. 8. 2007 (UTC)

Licence

Zdravím, pokud použijete dílo jíného wikipedisty, nemělo by se nahrávat pod {{Šablona:PD-self}}, vhodnější je použít {{PD-user|Andrzej Montezuma|pl}}. Před tyto šablony nedávejte subst. Díky --Vrbova 15:38, 19. 9. 2007 (UTC)

Subpahýl

Dobrý den, děkuji Vám za první informace v článku Puls (román). Bohužel jeho rozsah nebo zpracování zatím nedosahuje ani minimální nutné délky. Pokuste se prosím text článku rozšířit alespoň do té míry, abychom jej mohli zařadit alespoň mezi články k rozšíření. Pokud se nám to ani společnými silami nepodaří, po sedmi dnech se rozhodneme, zda pro udržení kvality Wikipedie není vhodnější takový článek úplně odstranit; tento proces se nazývá odložené smazání. Děkuji za pochopení. --Vrbova 08:00, 4. 10. 2007 (UTC)

No mě přijde alespoň na pahýl dostatečný. Nador 16:25, 10. 4. 2008 (UTC)

Pobočný koncentrační tábor Brünn

Zdravím, kolego. Tento článek, který jsem přejmenoval na Pobočný koncentrační tábor Brno má nejspíš sporný název. Dle googlu aji centrumu se zdá, že to označení "pobočný koncentrační" se vyskytuje jen tady na wiki. Naopak jsem několikrát našel označení "tábor Brno". --Kirk 18:58, 28. 2. 2008 (UTC)

Zdravím. Jinak k tomu názvu. Jestliže už bych překládal název nějakého koncentráku, tak bych ho přeložil celý se vším všudy a rozhodně bych to nedělal polovičatě, zvláště když se nacházel v Brně. Proto jsem článek přejmenoval tak jak jsem ho přejmenoval. S pozdravem kolega Kirk --Kirk 21:13, 29. 2. 2008 (UTC)

Ne, já právě obhajuji překlad celého názvu, pokud není vysloveně rozšířeno jiné označení --Kirk 21:35, 29. 2. 2008 (UTC)

interwiki

Dobrý den, děkuji za Vaše články na Wikipedii. Chci Vás dále poprosit o přidávání tzv. „interwiki“ neboli mezijazykových odkazů. Jde o propojení mezi články o stejném předmětu na různých jazykových verzích Wikipedie. Zobrazují se vlevo pod panelem nástrojů.

K upravení mezijazykových odkazů

Přidání odkazu přes Wikidata je poměrně jednoduché:

1. Najděte identický článek v anglické, německé, francouzské, slovenské nebo jiné jazykové verzi Wikipedie.
2. V levém sloupci pod seznamem interwiki v českém článku klikněte na „Upravit odkazy“. Vložte kód jazyka (angličtina má en, němčina de, francouzština fr, slovenština sk atp.)
3. Vložte název cizojazyčného článku. Klikněte vpravo dole na odkaz „[Propojit se stránkou]“.
4. V případě, že existuje již více cizojazyčných verzí, budete vyzváni k potvrzení.

Věřím, že si postup brzy osvojíte a Vaše články budou o krok blíže dokonalosti. Narazíte-li na překážku, neváhejte se zeptat zde nebo na stránce Potřebuji pomoc. S pozdravem --Elm 12:51, 5. 4. 2008 (UTC)

Polské články

Dobrý den, přesunul jsem některé články o Polsku na jejich česká jména (Prokotim, Běžanov, Prokotim-Běžanov, atd.). Bylo by lepší, kdybyste je zakládal rovnou v češtině a na polské verzi vytvářel pouze redirecty. Díky, Nador 12:54, 10. 4. 2008 (UTC)

Prosím o brzké vyjádření se k tomuto, jelikož by se moje změny nemuseli někomu líbit, do té doby s nimi nebudu pokračovat. Děkuji. Nador 13:01, 10. 4. 2008 (UTC)

Popravdě řečeno, mě se to moc nelíbí, protože potom nevím, co je vůbec za město, čtvť či městskou část. Pokud to Čechům pomůže, tak pro mě za mě, ale pokud budu hledat např. Prokocim, tak mě nikdy nenapadne ji hledat jako Prokotim. Navíc vůbec nevím, jaká jsou pravidla pro přepis polských názvů do češtiny, takže pokud budu dělat nějaké články, vždycky je udělám s originálním názvem. Některé názvy mi počeštěné nevadí - pokud jde o velká města, u kterých se jejich český odpovědník používá (i když u slova Vratislav se mi otevírá nůž v kapse - z vlastní zkušenosti vím, že někteří lidé nevědí, kde leží Vratislav, ale o Wroclawi mají naprosto jasno.)

Takže, abych to shrnul - pokud to většina tak chce, tak ať to tak je, ale mě osobně počeštěné názvy trochu deprimují...--Raduz 13:14, 10. 4. 2008 (UTC)

1) Prokotim bude Čech hledat spíše pod názvem Prokotim než Prokocim, protože mu to nepůjde přes jazyk (stejně jako by to nešlo Polákovi, kdyby psal naším stylem latinky a opravdu to četl jako Prokocim). 2) Redirecty tohle v pohodě řeší. 3) Jsem z poloviny Polák a vím jak se čtou jednotlivé názvy, věřte mi, že česky se Wieliczka čte i jmenuje Vělička, nevymyslel jsem si to. 4) Jméno Vratislav je nádherné a původní, jméno Wrocław je zkrácenina, podobně jako u nás Břetislav zkrácená na Břeclav. S tím nic neuděláte, že si ho Češi časem také nezkrátili. To, že někteří lidé nevědí co je Vratislav, vypovídá spíše o jejich inteligenci než o tomto jménu. 5) Deprimovat Vás české názvy nemusí, mě také nedeprimují polské názvy, ale Redirecty Vám jistě zvednou náladu a můžete hledat svůj Běžanov jako Bieżanów, ikdyž Vám garantuji, že budete výjimka. Takže abych to shrnul já, rád bych polské přeložitelné názvy dále převáděl na české ekvivalenty s bohatými redirecty. Souhlasíte (například se skřípějícími zuby)? Nador 13:38, 10. 4. 2008 (UTC)

Ještě něco, z velké části jde pouze o fonetický překlad (jak jistě víte, polština a čeština je si podobná jako vejce vejci - byť pouze kachní ke slepičímu). Nador 13:43, 10. 4. 2008 (UTC)

Dovoluji si upozornit, že česká jména se používají jen tam kde jsou skutečně zažitá a v drtivé převaze používaná, jinde upřednostňujeme jména originální. Takže tu máme Berlín, ale Salzburg (nikoliv Solnohrad); Vídeň, ale Oradea (nikoliv Velký Varadín) --Cinik 14:11, 10. 4. 2008 (UTC)

Chápu, jenže v Čechách nikdo polštinu nezná, snad kromě mě a Vás, pane Ciniku. Ještě nikoho jsem neviděl psát Wieliczka, zato Vělička nebo Velička ano. A hlavně když to přečtete polsky a česky, zjistíte, že jde pouze o fonetický překlad, to znamená, že usnadnění je jasné - Čech prostě nebude zadávat Bieżanów, věřte mi. Nador 14:26, 10. 4. 2008 (UTC)

A kdyby přecejen zadával, redirecty mu to umožní. Nador 14:26, 10. 4. 2008 (UTC)

Fonetické přepisy jmen považuji za zvrhlost, na druhé straně chápu jejich vhodnost u jmen s (z pohledu Čecha) atypickými znaky. --Cinik 14:34, 10. 4. 2008 (UTC)

Nejde o to, že jsou to pouze fonetické přepisy, tím je pouze obhajuji. Kromě toho, že jsou fonetické, tak se jim tak skutečně mezi Čechy říká. Totiž, kdybychom šli do detailů, tak úplný fonetický přepis jména Bieżanów není Běžanov jak mu říkají Češi, ale Běžanuv až Běžanův. Prostě a jednoduše, u polských jmen by dle mého názoru určitě bylo lepší používat (správné) české názvy s redirecty těch polských. Je to podle mě ku prospěchu všech, hlavně uživatelů Wikipedie, kteří potřebují najít rychle informace. A také je to podle mě i logičtější. Nador 14:44, 10. 4. 2008 (UTC)

PS: stejně tak jsem postupoval například v článku Oravice, když jsem ho zakládal, protože určitě nikdo nebude psát Oraviţa. A kdyby přecejen psal Oraviţa, Oravica nebo Oravita, navedou ho jednoduše Redirecty na správny překlad do češtiny, což je podle mě nejčístší možné řešení. Nador 14:48, 10. 4. 2008 (UTC)

Je mi celkem jedno, jestli názvy budou počeštěné nebo ne, jde mi jen o to, že jsem je v české verzi nikdy neviděl a proto mi připadají poněkud toporné. Samozřejmě, jak foneticky daný název do češtiny přepsat vím také, jenomže ona by k tomuto tématu měla určitě být nějaká kapitola v pravidlech českého pravopisu. Nemůže si to každý přepisovat, jak se mu zachce.

Češi jsou neuvěřitelní v tom, jak se snaží neustále některé názvy počešťovat. Připadá mi to zbytečné, když je polština tak blízký jazyk.

No a taky není článek Nový Jork, ale New York, dále např. Balaton, Pécs, Salzburg, Klagenfurt, Villach atd...to jenom, abyste věděl, kolego, kam zabrousit příště. Myslím, že jde hlavně o to, zda-li je to či ono místo v čestině vůbec známé a obávám se, že u slov Prokotim a Běžanov tomu tak není.

Ještě nikdy jsem neviděl napsáno Vělička, to je pro mě naprostá novinka. A Velička, to jsem už viděl, jmenuje se tak totiž můj kamarád...:)--Raduz 15:03, 10. 4. 2008 (UTC)

No tak například New Yorku říkají Poláci pl:Nowy Jork. Mě tedy nepřijde zbytečné přepisovat názvy do češtiny, aby tomu Češi rozuměli, to tedy vůbec ne, naopak. Jinak já jsem Polsko měl tu čest několikrát procestovat, a to i s nepolštináři, a vím, že nepolštináři neříkali Běžanuv, ale Běžanov, prostě pane kolego všichni říkají to, co umí, ne to co umí ti, kam jedou. Výjimka by byla třeba Kudowa-zdrój, Čech by řekl Kudova Zdroj nebo něco podobného, nikoliv Chudoba-lázně, ale to je zase dáno tím, že toto slovo je od češtiny vzdálenější (alespoň v tomto smyslu). Nevím tedy jak to chcete oba vyřešit, ale dle mého názoru by to byla čistší forma než jakou navrhujete Vy. Nador 15:13, 10. 4. 2008 (UTC)

Zkuste si, kolego, zadat na Googlu slovo Běžanov - a ejhle, neexistuje... tzn. asi se v Čechách moc nepoužívá. No u nás na Moravě nemá nikdo o Běžanově ani ponětí. Samozřejmě ani o Bieżanowie, abych byl spravedlivý.--Raduz 15:11, 10. 4. 2008 (UTC)

Díky, že jste spravedlivý. Každopádně to nedokazuje to, že by někdo hledal Běžanov pod pojmem Bieżanow. Nador 15:13, 10. 4. 2008 (UTC)

Tak jsem koukal na ten Google a Vělička známá je. [[1]] Bieżanow ani Běžanov v češtině pro Google známý není, je to tedy spíše tím, že ho v čechách nikdo nezná, než že by neexistovalo české jméno. Nador 15:18, 10. 4. 2008 (UTC)

Omlouvám se, Vělička se opravdu používá, ale Wieliczka je častější. U tohoto názvu bych se s Vámi nepřel. Ovšem u názvů neznámýh bych ponechal název originální, aby bylo jasné, o čem je řeč. Já jsem v Polsku půl roku žil, takže jsem samozřejmě ovlivněn polskými názvy. Jak říkám, Vělička - proč ne, ale Běžanov - z toho bych nerozluštil, o co jde. Hádal bych, že jde o název vesnice v Čechách.--Raduz 15:41, 10. 4. 2008 (UTC)

No a já bych nechal originální názvy jen u těch nepřeložitelných nebo obtížně přeložitelných, jako je například Kętrzyn, většinu bych však překládal. Podívejte se třeba na polský článek Kudowa-Zdrój a dozvíte se na něm, že Kudowa-Zdrój je česky Lázně Kudova nebo Lázně Chudoba. Kdo by to byl řekl, kdy tady je už několik desetiletí nikdo nezná, že? Ale proč je nepojmenovat česky, když mají prostě vžitý český evivalent? Nador 15:50, 10. 4. 2008 (UTC)

Pokud je Wieliczka častější, mělo by to být na ní. --Cinik 15:45, 10. 4. 2008 (UTC)

Já si to nemyslím, očekávatelnost, logika i lingvistika stojí za mnou. Ideální by bylo, kdyby se vyjádřil ještě někdo další. Nador 15:50, 10. 4. 2008 (UTC)

Jelikož jsem na bytě se 3 spolubydlícími, udělal jsem teď bleskovou anketu. Nikdo z nich nezná polštinu, ale Polsko znají všichni celkem obstojně (byli tam a ví co je i Wieliczka). Otázka zněla: Pokud byste zadávali Wieliczku do Wikipedie a hledali o ní informace, co byste zadali? Odpověď: 2x Vělička, 1x Vielička. Nador 15:53, 10. 4. 2008 (UTC)

Ještě pro upřesnění, na anglické wikipedii jsou všechny názvy krakovských čtvrtí v originále. A pro anglicky mluvící je to rozhodně horší než pro nás. A jak se tedy česky řekne např. Łagiewniki-Borek Fałęcki ??? Prostě u neznámých názvů bych se držel originálu. A lingvistika opravdu říká, že musíme všechny názvy překládat??? A k Vaší bleskové anketě: na něco podobného jsem se kdysi ptal ohledně Vratislavi a vyšla mi z toho vždycky Wroclaw..:) --Raduz 15:56, 10. 4. 2008 (UTC)

No to ani náhodou, anglická wikipedie má skoro na všechno originální názvy, zatímco česká má i své, to nemůžete porovnávat ani v nejmenším. A k Łagiewniki-Borek Fałęcki zopakuji jen to, že bych překládal pouze přeložitelné. A k mé anketě: O to nejde, jde o to, že ty lidi to hledají jako Věličku. Vratislav je historický pojem, dnes je stejně používaná Wroclaw, ale to je snad jedno ne? Ne každý použije Wroclaw, stále existuje spousta lidí, kteří říkají Vratislav. Například já a mí spolubydlící taky. Nador 16:03, 10. 4. 2008 (UTC)

No, tak třeba německá wikipedie - mají německé názvy pro nejznámější města - Praha, Brno. Ale drtivá většina ostatních měst je v originále a to i takové, jako např. Jihlava, Opava, dokonce i Plzeň. Tak to potom vypadá, že všichni ostatní dělají tu wikipedii úplně špatně. Poláci to taky dělají špatně, protože opět překládají jen běžně používaná jména. Protože pak by museli mít např. Diecin (to je jako Děčín, kdyby někdo nevěděl) nebo Hawirzow. Ale nemají. Asi tu wikipedii taky dělají dost špatně...--Raduz 21:14, 10. 4. 2008 (UTC)

Ukažte mi větu, kde jsem řekl, že to tu děláme špatně, a dám vám dvacku. Jen se tu bavíme jak to bude, nejsme tady kvůli tomu, abysme se šťouchali. Tak mi nevkládejte slova do úst. Nador 21:24, 10. 4. 2008 (UTC)

Právě, že jsem nepsal,že ji děláme špatně, ale že ji asi podle tebe dělají špatně ostatní národy, když názvy všech vesnic nepopolšťují nebo neponěmčují (a že by to Němci mohli dělat velmi snadno, protože pro každou vesnici za protektorátu německý název opravdu existoval.)--Raduz 05:24, 11. 4. 2008 (UTC)

@Nador: Obávám si, že mi budete muset vysvětlit logický proces, na jehož konci dojdu ke tvrzení, že očekávanější je méně používaný název. Pokud jde o minianketu, já bych z fleku uspořádal stejnou u svých spolubydlících, na základě které bych došel k závěru, že interrupce je v ČR striktně odmítána. :-) --Cinik 15:57, 10. 4. 2008 (UTC)

Vy záměrně pletete jablka s hruškami (oba) jenom abyste mě zdiskreditovali a ignorujete argumenty. Je pravda, že minianketa nedokazuje skoro lautr nic, jenom jsem si chtěl udělat obrázek ohledně Wieliczky. Prostě češi polsky psát nebudou, nikdy to nedělali a nikdy to neudělají. Takže je nesmysl sem dávat cizojazyčné články, které mají své české ekvivalenty. Třeba v počítačích je dnes takřka výhradně používána angličtina, ale těžko najdete článek en:Linux naming controversy v angličtině na české Wikipedii. Prostě odsuď pocuď. Nador 16:03, 10. 4. 2008 (UTC)

Doslovný přepis toho co mi řekla Lucie (má dívka) na tuto otázku: Lucie, kdybys věděla, že se čtvrť jmenuje Běžanov, ale nevěděla jak se to píše, jak bys to napsala do vyhledávače nebo Wikipedie? Odpověď: Běžanov. Další otázka zněla co si myslí o Bieżanow a na tu mi řekla, že jsem marťan. Nador 16:07, 10. 4. 2008 (UTC)

Jenže většina lidí si ve skutečnosti najde, že se to jmenuje Bieżanow, a protože absolutně nemá představu, jak se to čte, překopíruje si do vyhledávače jako Bieżanow. --Cinik 16:12, 10. 4. 2008 (UTC)

No já myslím, že tím pádem, že neví jak se to čte ani píše, tak se většinou od někoho dozví pouze fonetický překlad. Například: "My jsme ti byli v Běžanově v Polsku a tam ti je to tak kráááásnýýý".Nador 16:15, 10. 4. 2008 (UTC)

Na Wikipedie:Pod lípou#Polské názvy jsem přidal poznámku, aby se sem lidi přišli vyjádřit, tak snad přijdou a přestaneme se točit v kruhu. Protože nikdo z nás neustupujeme, takže celkové řešení se ne a ne přiblížit :-). Nador 16:15, 10. 4. 2008 (UTC)

Spíš si to najde na internetu. --Cinik 16:19, 10. 4. 2008 (UTC)

Není žádný důvod počešťovat cizí názvy, tam, kde se ty české používají málo, to odporuje pravidlům, navíc jde zřejmě v některých případech o WP:Vlastní výzkum. Sem pro revert. --Nolanus ✉ C E 16:22, 10. 4. 2008 (UTC)

S vlastním výzkumem to nemá tolik společného, kolik si myslíte. Jsou to jména v Česku známá, někdy zapomenutá (Lázně Chudoba), jindy pouze méně používaná (Vratislav, Vělička). Nador 16:27, 10. 4. 2008 (UTC)

Já tedy nevím, proč si myslíte, že se vůbec na něčem dohodnete? Viz Wikipedie:Žádost o komentář/Názvy zahraničních míst, Wikipedie:Žádost o komentář/Salzburg x Salcburk + dalsi cizojazycne nazvy. Wikipedistické doporučení k tomu říká pouze, cituji: „Pokud cizí město má zažitý český ekvivalent, použijte ten např. Londýn, Vídeň, Řezno.“ Osobně bych tu zvýraznil to slovo zažitý. V ostatních případech bych preferoval původní variantu. --Reaperman 16:29, 10. 4. 2008 (UTC)

Přesně tak, já nemluvím o tom, že by se článek Vratislav měl přejmenovat na Wroclaw, protože Vratislav je zažitý název. Ale ať mi nikdo netvrdí, že Běžanov je známý a zažitý název. Tento název nelze vyhledat ani na Googlu, ani na Yahoo, ani nevim kde. Kolego Nadore, obávám se, že je to pouze součást Vašeho idiolektu :) --Raduz 16:37, 10. 4. 2008 (UTC)

No to zní sice dobře, ale stejně se mi to nelíbí :-) ... Koukám, že to bude asi většinový názor, takže tam někdo hoďte reverty a je to. Ale já to nebudu, já ne! :-) Nador 16:31, 10. 4. 2008 (UTC)

Prošel jsem si ty diskuse, co sem dal Raperman, a nestačil jsem se divit nad těmi argumenty :-D ... Že prý někdo nezná Cáchy a používá výhradně Aachen a podobně :-D ... Tak to už je do nebe volající, že si takový člověk vůbec dovolí se k tomu tématu vyjádřit :-D Nador 16:43, 10. 4. 2008 (UTC)

No vidíte, a já si to tu zběžně přečetl až poté, co jsem vrátil Prokotim na Prokocim (pardón). Důvod: u prakticky neznámých sídel není české exonymum. Ve shrnutí editace píšete, že preferujete "překlad" namísto původního názvu. Jenže tohle nejsou překlady, ale jakýsi odhad, jak by se město jmenovalo, kdyby bylo české. Kdo by hádal, že výše zmíněná Kudowa bude Chudoba, že Złoty Stok budou Rychleby a ne Zlatý Vrch. No a v neposlední řadě tu máme Vrútky, nikoliv Vroutky, dolný, nikoliv Dolní Kubín, Koprivnica, nikoliv Kopřivnice (Chorvatsko). Atd. --Mš 18:12, 10. 4. 2008 (UTC)

Ale Kudowa například je Chudoba odjakživa, kdy ji založili Češi. Až Němci ji přejmenovali na Kudova, protože to neuměli vyslovit a poláci na Kudowa-Zdrój (Chudoba Lázně). Kamkoliv se podíváte, potvrdí to má slova. Taktéž i další názvy jsou přeložitelné a často i přeložené jsou. Jenže většinou tyto regulerní překlady zná pouze málo lidí a většina si potom myslí, že neexistují. Nador 18:21, 10. 4. 2008 (UTC)

Například nedávno Raduz založil stránku Městská část XIII Podgórze. Podle mě by se to mělo jmenovat buď Dzielnica XIII Podgórze, nebo Městská část XIII Podhůří. Tohle je zvrácenost. Nador 18:26, 10. 4. 2008 (UTC)

A to nemluvím o tom, že správný překlad je spíše čtvrť než městská část. Nador 18:28, 10. 4. 2008 (UTC)

Nadore, jen pro vysvětlenou: součástí Dzielnica XIII Podgórze je několik čtvtí: Łutnia · Mateczny · Płaszów · Podgórze · Przewóz · Rybitwy · Zabłocie. Tudíž je to něco jako česká městská část nebo městský obvod (např. Praha 1, Brno-Jih atd.). Pro jednotlivé další součásti této Dzielnici budu používat název městská čtvrť. Dost těžko bych pak mohl napsat, že Zabłocie je čtvrť, která patří administrativně do čtvrti XIII Podgórze. To by asi znělo dost blbě.--Raduz 05:24, 11. 4. 2008 (UTC)

(Reaguji na předchozí) — Přeložené, přeložené... založil/přejmenoval Chudobu Čech, Polák, (Slezák, Němec?) a jak se v oné době tyhle řeči lišily? Kdo si to musel první překládat? Proč to nebyla Bad Armut? Na tohle prostě kategorie překladu nefunguje.

Zkouška: jelikož se trochu vyznám na Mazurech, chci třeba založit následující články:

• Bartosze - Bartoše
• Rogale - Rogale
• Skomack Wielki - Skomack Velký nebo Velký Skomack
• Odoje - Odoje
• Orzysz - Ořyš nebo Oříš
• Dąbrówka Górkło - Doubravka Horní (pravděpodobně máte na mysli Górna). Pokud ne, pak by to bylo Horklo
• Olszewo - Olševo
• Woźnice - Vožnice
• Mikołajki - Mikolajky
• Zełwągi - Zelvagy
• Kosewo - Kosevo
• Mrągowo - Mrongovo
• Sorkwity - Sorkvity
• Dąbrówka Kobułcka - Doubravka - nevím jaká, neznám jí a ani jsem jí nenašel na polské Wikipedii.
• Parleza Wielka - Parléza Velká
• Biskupiec Reszelski - Biskupec Rešelský
• Czerwonka - Červenka
• Wipsowo -Vipsovo
• Lęgajny - Lengajný

a jako svědomitý wikipedista se za současné situace musím poradit s ostatními o jejich názvu. Inu, co navruhjete? --Mš 18:36, 10. 4. 2008 (UTC)

Takže jsem Vám to tam v rychlosti nafrkal, tak schválně co na to povíte. Nador 18:58, 10. 4. 2008 (UTC)

Krom toho, že samozřejmě s podobnými přefonetizováními nesouhlasím z principu, tak zejména Parléza Velká je extrémní zvrhlost. Čeština tímhle pořadí slovních druhů pojmenovává organismy, nikoliv města. --Cinik 19:02, 10. 4. 2008 (UTC)

Tak tedy Velká Parléza? Nador 19:19, 10. 4. 2008 (UTC)

Z mého pohledu by to jasně měly být původní názvy, ani jedno IMHO nmá zažitý český ekvivalent, a v takových případech se kolikrát dají nalézt i tři různé počeštělé verze. --Reaperman 19:39, 10. 4. 2008 (UTC)

Bože, co je tohle za diskuzi. Doplnění předchozího seznamu - tak tomu říkám prasárna. Nadore, tak vidím, že tvoji kolegové a známí znají všechny dědiny v Polsku a mají pro ně vymyšlené názvy, co? Nezlob se na mě, ale tohle je prostě zrůdnost, to snad ani nemůžeš myslet vážně. Dąbrówka Górkło - Doubravka Horklo. Tak promiň, ale to ti asi hrklo v kuli, ne. Mohl bych se zeptat, jaký je pravidlo pro překlad nosovek. Pokaždé je to nějak jinak. - - - Tak takhle to asi vypadalo, když Němci poněmčovali názvy i těch nejzapadlejších vesniček.--Raduz 19:50, 10. 4. 2008 (UTC)

Tak takovýmto stylem se s Tebou odmítám bavit. Nebudeš mě, Polákovi, říkat jak se čtou nebo nečtou jednotlivá jména. Dělej si s tím co chceš a pojmenovávej si to jak chceš, ale rozhodně se se mnou nebav, aspoň ne tímhle tónem.

Pro ostatní: Vypadá to, že je vše už vyřešeno a většinovým názorem jsou původní jména. Diskuse už nemusí dále pokračovat. Nador 20:03, 10. 4. 2008 (UTC)

Sorry, ale ty seš teda Polák jak čapa. Už se chystám tenhle seznam poslat svým kamarádům z Těšínského Slezska, myslím, že se dost pobaví. Neber výše uvedený příspěvek jako urážku, ale tohle násilný počešťování je fakt směšný. Netušil jsem, kam až to zajde. --Raduz 20:11, 10. 4. 2008 (UTC)

@Nador: Víte, obávám se, že člověk, který „posługuje się językiem polskim na poziomie podstawowym“, nesplňuje tak úplně mé představy o Polákovi. --Cinik 20:17, 10. 4. 2008 (UTC)

Tak to s omlouvá, že jsem nesplnil Vaše představy, ale nevím jak to souvisí s problémem. Jestli reagujete na to co jsem řekl, pak to nebylo určeno Vám, ale pouze jako obrana před zesměšňováním. Je zajímavé, že se vždycky chytnete, když si do mě můžete jakýmkoliv způsobem rýpnout. Například teď byste už asi nic psát nemusel, protože jsem se stáhl a už je to přinejmenším zbytečné. Ale proč si prostě nekopnout, že? Nechápu Vaše pochody, ale až doteď jste debatoval celkem seriozně, tak se k tomu prosím vraťte. Nador 21:12, 10. 4. 2008 (UTC)

Ó má luzná chrochtobrůznosti. Ještě tak snesu Vratislav nebo Krakov, ty jsou opravdu zažité, případně redirecty z pozapomentých názvů (Lázně Chudoba slším poprvé), ale jinak je to vlastní výzkum jako vyšitý. JAn 05:57, 11. 4. 2008 (UTC)

Ano, asi máte pravdu, že to tak bude lepší. Jinak Toruň, Poznaň, Olštyn, ale i Lázně Chudoba jsou podle mě jména známá dost. Pravda, že to poslední už méně, což je dáno staletími německé a později polské nadvlády. Nador 07:30, 11. 4. 2008 (UTC)

Pro tyto případy existuje doporučení Wikipedie:Název článku#Ostatní speciální pravidla ("Pokud cizí město má zažitý český ekvivalent, použijte ten např. Londýn, Vídeň, Řezno."). Osobně s tímto doporučením souhlasím, píšeme českou Wikipedii a některé názvy v jiných jazycích (včetně právě polštiny) má běžný český mluvčí problém i napsat. Nerad bych se dožil na české Wikipedii článků typu 北京, nebo القاهرة.

Obdobně postupují i jiné Wikipedie, viz např. pl:Bogumin, pl:Ostrawa či pl:Ołomuniec, nebo třeba de:Olmütz, případně lv:Olomouca. Zažitý český název by měl mít přednost. Zažitým českým názvem ovšem zjevně není Nový Jork či Rychleby (přestože právě podle tohoto města byly pojmenovány nám všem známé Rychlebské hory).

Nechápu, co JAnovi vadí na Věličce, to je zažitý český název (viz např. i Google). Současně ovšem upozorňuji, že Lázně Chudoba je nesmysl. Správný český název je Chudoba (viz, mimo jiné, např. ISBN 978-80-7277-340-4).

--Dr. Králík 07:56, 12. 4. 2008 (UTC)

Upozorňuji na hlasování o názvu článku o městě Wieliczka. --Cinik 15:35, 13. 4. 2008 (UTC)

Mimochodem by mě moc zajímalo, jaký máte názor na jména typu Rava-Ruska a vůbec přepisy z azbuky apod. Nador 23:19, 13. 4. 2008 (UTC)

Pro přepisy z azbuky existují v českém pravopise pravidla. Jelikož je přesně neznám, nemůžu se tady příliš vyjadřovat, jak má který název vypadat. Myslím si, že Rava-Ruska je správně. Soudě podle tvých předchozích překladů mazurských vesnic si myslím, že bys to přeložil jako Rava-Ruská. Z Volgogradu by jsi udělal Volhohrad a z Novgorodu pravděpodobně Nové město. . . . U přepisu názvů z azbuky bych se proto držel daných pravidel. --Raduz 05:59, 14. 4. 2008 (UTC)

Vělička

Naštvaný určitě nejsem, jsem jen nesmírně frustrovaný. Moji argumentaci zjevně ignorujete. Nesnažíte se s ní vypořádat a dokázat její mylnost. To mne velmi frustruje. Snad se v boudoucnu setkáme u nějaké věcnější diskuse. :) --Dr. Králík 10:45, 15. 4. 2008 (UTC)

Věříte, že já jsem měl ten samý pocit. Nicméně netrvalo dlouho a už jsme v tom zase - tentokrát Čenstochová - nicméně teď asi budume na jedné straně barikády. Navíc kolega Nador opět bohemizuje co se dá - např. administrativní části města - což je podle mě zhovadilost. Jeho počínání nemá žádná pravidla - tj. něco přeloží něco ne. Abych řekl pravdu, jsem z jeho počínání trochu zoufalý. --Raduz 07:23, 16. 4. 2008 (UTC)

Nádor

Promiňte, ale nador neumí ani česky natož pak polsky (mám pocit, že je to <umravněno>, alespoň podle toho, co neustále předvádí), všimněte si jeho pravopisných chyb i češtině ... tohle opravdu není normální **--MiroslavJosef 16:04, 18. 4. 2008 (UTC)

No, co k tomu dodat, snad jen, že je opravdu asi nádorem celé wikipedie... :)--Raduz 17:56, 18. 4. 2008 (UTC)

Ahoj, doporučuji se nepřidávat k dalším osobním útokům na tohoto uživatele. Tyto příspěvky nikam nevedou a jenom následně zatěžují píšící Wikipedisty, kteří musí podobné věci řešit. Snaž se prosím ulehčit práci těmto lidem v pročítání každé diskuse, na kterou bude dotčená strana odkazovat. Předem děkuji --Chmee2 18:02, 18. 4. 2008 (UTC)

Umravnil --Chmee2 18:02, 18. 4. 2008 (UTC)

Pravda...:)--Raduz 18:06, 18. 4. 2008 (UTC)

Berija

Ahoj, tvoji rekat. Beriji (do Kategorie:Rusové odsouzení k trestu smrti) jsem vrátil zpět, protože Berija nebyl Rus (viz. [2]). Jinak za pomoc při dalších rekategor. ti dík :-)--Kixx 00:37, 23. 4. 2008 (UTC)

Promiň, jel jsem podle jmen na seznamu a sám jsem ani nevěděl, že nebyl Rus... Aspoň jsem se něčemu přiučil...:) --Raduz 05:33, 23. 4. 2008 (UTC)

Vyznamenání

Jste tu pane kolego už přes rok, překročil jste tisícovku editací a tak je čas Vám tuto stránku zpestřit metálem „Učeň“ . Blahopřeju, vydržte --Zákupák 2. 11. 2008, 19:21 (UTC)

Demether

Ahoj, ty odkazy dej rovnou do článku, ona ta skupina nejpravděpodobněji významná je, ale prostě nějaké zdroje tomu chybí, nebylo by pochyb kdyby bylo iw.--Horst 25. 11. 2008, 07:47 (UTC)

Něco jsem tam přidal, tak se na to s Podzemnikem mrkněte, esi to stačí. Mimochodem plánuji ještě články o některých dalších srbských skupinách - Tales of Dark - tam by nemusel být problém, protože mají články na en a pl wiki... a taky o skupině Abonos... ta zatím žádný článek na wikipedii nemá...navíc zpívají převážně srbsky... Takže nevím, esi to mám vůbec začínat. :) Díky --Raduz 25. 11. 2008, 09:10 (UTC)

Vícenásobné použití jedné reference

Zdravím, všiml jsem si, že používáte jeden zdroj několikrát. K tomu slouží pojmenovávání zdrojů. Dělá se to tak, že u všech míst, kde chcete použít stejný zdroj, přidáte do značky <ref> ještě jméno, například: <ref name="mujzdroj"> Knížka Pepy Vomáčky</ref>. Na dalších místech pak stačí vložit <ref name="mujzdroj"></ref> a udělají se automaticky odkazy na stejný zdroj. Vypadá to o dost lépe než „tamtéž“ a zvlášť tam, kde je více zdrojů (či budou přibývat) by čtenář byl zmaten, co je tím „tamtéž“ myšleno. Můžete se podívat, jak jsem to předělal u Zhořelce. --Tchoř 6. 12. 2008, 09:11 (UTC)

(lepší by bylo asi jako příklad uvést Valdenburk, tam jsem to předělal přímo Vám, u Zhořelce jsem to spíš přidal, protože jsem přidával infobox --Tchoř 6. 12. 2008, 09:16 (UTC))

Díky, jsem poučen, příště už to budu dělat takto :) --Raduz 6. 12. 2008, 09:18 (UTC)

Už jsem to předělal, ale možná jsem někde zapomněl, protože si nepamatuju všechny města, u kterých jsem to udělal....tak se nezlobte :) --Raduz 6. 12. 2008, 09:33 (UTC)

Městské části Krakova

Moc se mi nelíbí názvy článků o městských částech Krakova, např. Městská část XVI Bieńczyce. Zcela to vybočuje ze zvyklostí na cs:wiki. Nestačilo by to nazvat prostě Bieńczyce, případně pokud by byly ještě jiné Bieńczyce, tak Bieńczyce (Krakov)? --Cmelak770 16. 12. 2008, 07:42 (UTC)

No, já bych rád v budoucnu udělal (kromě městských částí) i články ke krakovským čtvrtím a potom by nastal problém, jak to s články řešit - u Bieńczyc by to zas takový problém nebyl, ale např. taková čtvrť Podgórze by v sobě musela obsahovat článek o dalších čtvrtích (Łutnia, Mateczny, Płaszów, Przewóz, Rybitwy, Zabłocie) a pokud bych článek dělal podle administrativního rozdělení do roku 1990 (což mi připadá zastaralé, tak i celou řadu dalších lokalit z jiných městských částí (městská část VIII Dębniki, městská část IX Łagiewniki-Borek Fałęcki, městská část X Swoszowice, městská část XI Podgórze Duchackie a městská část XII Bieżanów-Prokocim).

Na polské wikipedii jsou tyto články odděleny, proto jsem postupoval podle jejich členění - tj. pl:Dzielnica XVI Bieńczyce a pl:Bieńczyce (Kraków)

Nejprve jsem tedy udělal články o městských částech (které jsou jednodušší) a teď bych chtěl dělat o jednotlivých čtvrtích (viz např. Podgórze, Nowa Huta - oproti nim Městská část XIII Podgórze, Městská část XVIII Nowa Huta)

Články dohromady se mi moc dělat nechce, protože bych pak musel moc přemýšlet, jak je zkomponovat.

Pokud ale máš jiný návrh, tak sem s ním :) --Raduz 16. 12. 2008, 08:04 (UTC)

Vím, že to není úplně jednoduché, ale rozhodně bych se držel toho, že název článku má začínat vlastním jménem a až za něj úvést nějaký rozlišovač. Takže třeba článek o městě nazvat Nowa Huta, článek o městské části třeba Nowa Huta (městská část) nebo Nowa Huta (část Krakova), nebo nějak podobně. Např. ostravská část Slezská Ostrava je rozlišena takto: článek Slezská Ostrava popisuje městský obvod (kam patří nejen samotná Slezská Ostrava), článek Slezská Ostrava (Ostrava) pak samostatně jen tuto část města. --Cmelak770 16. 12. 2008, 08:52 (UTC)

Jasně, jasně, souhlasím - tak jsem teda udělal článek Bieńczyce (Krakov) - o historické části, a redirect Bieńczyce (městská část) (z Městská část XVI Bieńczyce) - doufám, že to tak bude lepší :) --Raduz 16. 12. 2008, 09:26 (UTC)

OK, myslím, že takto je to mnohem lepší. --Cmelak770 16. 12. 2008, 10:25 (UTC)

Biebrza

Začal jste zde s dopisy, mám pro Vás taky jeden, k přepisu Biebrza:

Dotaz:

Dobrý den, chci se zeptat jak správně přepisovat rz do češtiny, pokud chci zapsat výslovnost v českých znacích (např. Biebrza [Bjebřa]). Často se píše, že se přepisuje rz na ž, málokdy na ř. Vzhledem k tomu, že je funkčně jako české ř a vyslovuje se jazykem dost podobně vepředu na patře (s hlavním rozdílem, že není vibrant), přijde mi lepší přepis na Biebřa než Biebža. Dokonce si myslím, že i Poláci by mi nerozuměli, pokud bych vyslovoval některá slova s rz jako ž. Je tedy špatně můj názor, nebo názor většiny návodů dostupných na internetu? Díky mnohokrát za odpověď.

IP adresa: 62.24.89.211

Odpověď:

Dobrý den,

máte pravdu, že rz funguje jako české ř (morze, rzeka, brzeg, krzyk atd.). Co se týká výslovnosti - tuto hlásku vyslovujeme jako tvrdé ž (to znamená, že mezi horním patrem a jazykem je větší mezera něž u našeho českého středního ž, a ještě větší než u polského měkkého ź), které je, jak jste sám napsal, velmi blízké českému ř.

Proto si myslím, že bude rozhodně lepší přepisovat rz jako ř.

S pozdravem

Hana Mátlová polonistika.cz Oficiální webové stránky studentů pražské polonistiky

Na wikipedii už needituji, nečekejte tedy žádné odpovědi ani mi nic prosím nepište. Dopis jsem odeslal už před mým odchodem a odpověď přišla až teď, proto tento dopis berte jen jako tečku a důkaz toho, že si nesmysly ani své teorie nevymýšlím. Díky. 62.24.89.211 17. 12. 2008, 18:12 (UTC)

Jen vám ukáži, co napsal v jedné diskusi jiný polonista - wikipedista Luděk:

Přepis polského "rz" je samozřejme "ř", o tom není sporu. Jenže v článku je v hranatých závorkách uvedena přibližná polská výslovnost, nikoliv přepis. Poláci "rz" vyslovují stejně jako "ż", což je rozhodně podobnější našemu "ž" než "ř" -- jen nečetné dialekty u starších lidí si zachovaly odlišnou výslovnost rz/ż, stejně jako jen málo lidí rozlišuje ve výslovnosti h/ch a dožívá "předojazyková" výslovnost ł, jinak se "ł" vyslovuje jako anglické "w". Proto se také polské slovo "urząd" (úřad) může zapsat "óżont" - vyslovuje se to naprosto stejně (akorát když to dítě ve škole napíše tím druhým způsobem, tak polštinářku musej vomejvat).....

Čtěte pozorně, co Vám slečna Mátlová odepsala: Co se týká výslovnosti - tuto hlásku vyslovujeme jako tvrdé ž - a o to celou dobu šlo... o výslovnost..

Proto si myslím, že bude rozhodně lepší přepisovat rz jako ř. - podotýkám, že o přepis nešlo...

Děkuji --Raduz 17. 12. 2008, 20:13 (UTC)

Svídnice

Zdravím! Prosím koukněte se na diskusní stránku výše uvedeného článku, abychom tam nepsali o Vás bez Vás. Díky.--Dr. Králík 18. 12. 2008, 10:13 (UTC)

Rudolf Vrba

Omlouvám se, přepsal jsem to označení spíše proto, že mi v kontextu přišlo jaksi "nepatřičné" , že v tom správném tvaru to evokuje slovo...víš jaké... :-( --Starwalker 28. 12. 2008, 18:26 (UTC)

Nic se nestalo - a pokud jde o to slovo, tak to mě nikdy nenapadlo :) - možná by se tam daly udělat mezery nebo něco... B Ib nebo zvýraznit nebo tak nějak...ale ne s tečkou.. :) většinou se to ale píše dohromady:) --Raduz 28. 12. 2008, 18:37 (UTC)

Napadání

Prosím, přestaňte mě všude osočovat z toho, že jsem Nador [3], už jsem Vám několikrát řekl, že jím nejsem a že si to nepřeji, s díky a pozdravem 62.24.89.211 7. 1. 2009, 07:51 (UTC)

Prosím, přestaňte mě všude osočovat z toho, že jsem Nador [4], už jsem Vám několikrát řekl, že jím nejsem a že si to nepřeji, s díky a pozdravem 62.24.89.211 14. 2. 2009, 18:19 (UTC)