Heřman VI. Bádenský

Heřman VI. Bádenský (asi 1225 - 4. října 1250) byl v letech 1243 až 1250 bádenským a veronským markrabětem a krátce také, díky sňatku s Gertrudou Babenberskou, rakouským a štýrským vévodou.

Původ

Heřman náležel ke starému švábskému šlechtickému rodu Zähringenů a byl spřízněn s Hohenštaufskou a Sálskou dynastií. Narodil se jako nejstarší syn falckraběnce Irmengardě Welfské (1200-1260) a markraběti Heřmanovi V. Měl tři sourozence, pozdějšího markraběte Rudolfa I. (asi 1230-1288), provdanou württemberskou hraběnku Mechtildu (po 1225-1258) a Alžbětu.

Život

Po otcově smrti se Heřman stal roku 1243 dalším bádenským a veronským markrabětem a roku 1248 se oženil s vdovou po českém princi Vladislavovi, Gertrudou. Sňatek zprostředkoval Heřmanův strýc bavorský vévoda Ota II., protože podle Privilegia minus byla Gertruda jednou z dědiček Babenberských území.

14. září 1248 potvrdil papež Inocenc IV. Heřmana jako rakouského vévodu a o pár měsíců později, 31. ledna 1249, mu vzdorokrál Vilém Holandský udělil Rakouské země v léno.

Potomci

S manželkou Gertrudou:

• Fridrich I. (1249-1268), popraven v Neapoli společně se sicilským králem Konradinem
• Anežka (1250-1295)

1. ~ korutanský vévoda Oldřich III.
2. ~ heunburský hrabě Oldřich II.

Šablona:Pahýl - historie Šablona:Portál Středověk V tomto článku byl použit překlad textu z článku Hermann VI. (Baden) na německé Wikipedii. Šablona:Bádenský panovník

1243 - 1250

{{{titul}}} 1248 - 1249