Quintillus: Porovnání verzí
m →Vláda: ještě jedna oprava |
drobnost |
||
| Řádek 3: | Řádek 3: | ||
== Původ a kariéra == |
== Původ a kariéra == |
||
Quintillovi rodiče jsou stejně jako |
Quintillovi rodiče jsou stejně jako u Claudia Gothika blíže neznámí, jistý je jen císařův [[Ilýrie|ilyrský]] původ. Podle nepříliš důvěryhodného zdroje byl Quintillus ženatý a měl dvě děti.<ref>[[Historia Augusta]], ''vita Claudii'' 13, 9.</ref> Existenci bratra Crispa moderní bádání zpochybňuje.<ref>Viz [[Dietmar Kienast]], ''Römische Kaisertabelle'', Darmstadt 1996, s. 231–232.</ref> |
||
Kariéra budoucího panovníka je velmi špatně zdokumentována, předpokládá se pouze, že byl v roce [[268]] prokurátorem [[Sardinie]]<ref>Dietmar Kienast, ''Römische Kaisertabelle'', s. 233.</ref> a že na samém sklonku Claudiovy vlády velel vojenské posádce v [[Dějiny Itálie|Itálii]].<ref>Historia Augusta, ''vita Aur.'' 37, 5.</ref> |
Kariéra budoucího panovníka je velmi špatně zdokumentována, předpokládá se pouze, že byl v roce [[268]] prokurátorem [[Sardinie]]<ref>Dietmar Kienast, ''Römische Kaisertabelle'', s. 233.</ref> a že na samém sklonku Claudiovy vlády velel vojenské posádce v [[Dějiny Itálie|Itálii]].<ref>Historia Augusta, ''vita Aur.'' 37, 5.</ref> |
||
Verze z 11. 2. 2009, 21:30
ražený v milánské mincovně
Marcus Aurelius Claudius Quintillus (kolem 220 – říjen / listopad 270) byl římský císař vládnoucí od září do října či listopadu roku 270. Byl mladším bratrem císaře Claudia Gothika, který v září 270 zemřel v Sirmiu na mor.
Původ a kariéra
Quintillovi rodiče jsou stejně jako u Claudia Gothika blíže neznámí, jistý je jen císařův ilyrský původ. Podle nepříliš důvěryhodného zdroje byl Quintillus ženatý a měl dvě děti.[1] Existenci bratra Crispa moderní bádání zpochybňuje.[2]
Kariéra budoucího panovníka je velmi špatně zdokumentována, předpokládá se pouze, že byl v roce 268 prokurátorem Sardinie[3] a že na samém sklonku Claudiovy vlády velel vojenské posádce v Itálii.[4]
Vláda
Císařem se Quintillus stal ihned po smrti bratra Claudia, a přestože ho obratem uznal senát a s ním i většina říše, po zprávě, že legie na Balkáně zvolily panovníkem energického Aureliana, se jeho postavení stalo beznadějným. Není jasné, zda spáchal sebevraždu nebo ho zabili vlastní vojáci, každopádně v říjnu či listopadu 270 zahynul v Aquileji. Údaj, že panoval jen 17 dní,[5] je jistě nesprávný, protože se zachovaly jeho mince z Malé Asie i z Egypta, tj. z poměrně vzdálených oblastí od centra impéria. Možná že 17 dní trvala jeho samostatná vláda před proklamací Aurelianovou, která proběhla také někdy v září, určitou dobu však museli oba císaři působit paralelně.[6]
Většina starověkých historiků hodnotí Quintilla velmi pozitivně až nekriticky. Podle Orosia to byl "muž vyznačující se jedinečnou umírněností"[7] a také Eutropius a Historia Augusta mají pro něj jen slova chvály,[8] navzdory svému příznivému poměru k Aurelianovi.
Poznámky
- ↑ Historia Augusta, vita Claudii 13, 9.
- ↑ Viz Dietmar Kienast, Römische Kaisertabelle, Darmstadt 1996, s. 231–232.
- ↑ Dietmar Kienast, Römische Kaisertabelle, s. 233.
- ↑ Historia Augusta, vita Aur. 37, 5.
- ↑ Historia Augusta, vita Claudii 12, 5; Eutropius 9, 12; Zonaras XII, 26.
- ↑ Chronograf z roku 354 uvádí, že Quintillus vládl 77 dní, což se asi více blíží pravdě. Zosimos I, 47 hovoří o několika měsících.
- ↑ Orosius VII, 2.
- ↑ Eutropius 9, 12; Historia Augusta, vita Claudii 12, 3.
Literatura
- BURIAN, Jan, Římské impérium: vrchol a proměny antické civilizace, Praha, Svoboda, 1997. ISBN 80-205-0536-9
- ČEŠKA, Josef, Zánik antického světa, Praha, Vyšehrad, 2000. ISBN 80-7021-386-8
- GRANT, Michael, Římští císařové, Praha, BB art, 2002. ISBN 80-7257-731-X
- ZOSIMOS, Stesky posledního Římana, Praha, Odeon, 1983
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Quintillus na Wikimedia Commons
