Lamblie střevní: Porovnání verzí
→Popis: (jen opravení chybky) |
|||
| Řádek 67: | Řádek 67: | ||
}}</ref> |
}}</ref> |
||
Na spodní straně buňky je vytvořen [[přísavný disk]], tvořený [[mikrotubuly]] a proteinem [[giardin]]em. Při [[buněčné dělení|dělení]] tento přísavný disk zaniká a každá ze vzniklých buněk si ho musí vytvořit znovu ([[de novo]]). Jako organizační centrum tvorby nových mikrotubulů pro novou přísavku slouží [[mediánní tělísko|mediánní tělíska]], vypadající jako dvě oválné struktury uprostřed buňky.<ref name=paraziti />. Mediánní tělísko a adhezivní disk jsou pro jednotlivé druhy rodu Giardia charakteristické.Dalším charakteristickým znakem je přítomnost bičíků - mají 6 předních a 2 zadní ( vlečné) bičíky. Vlečné bičíky procházejí tělem Giardie v [[cytostomu]] a vystupují zádí. |
Na spodní straně buňky je vytvořen [[přísavný disk]], tvořený [[mikrotubuly]] a proteinem [[giardin]]em. Při [[buněčné dělení|dělení]] tento přísavný disk zaniká a každá ze vzniklých buněk si ho musí vytvořit znovu ([[de novo]]). Jako organizační centrum tvorby nových mikrotubulů pro novou přísavku slouží [[mediánní tělísko|mediánní tělíska]], vypadající jako dvě oválné struktury uprostřed buňky.<ref name=paraziti />. Mediánní tělísko a adhezivní disk jsou pro jednotlivé druhy rodu Giardia charakteristické. Dalším charakteristickým znakem je přítomnost bičíků - mají 6 předních a 2 zadní ( vlečné) bičíky. Vlečné bičíky procházejí tělem Giardie v [[cytostomu]] a vystupují zádí. |
||
==Zastoupené druhy== |
==Zastoupené druhy== |
||
Verze z 11. 2. 2009, 01:09
 Lamblie střevní | |
|---|---|
 | |
| Vědecká klasifikace | |
| Doména | Eukaryota |
| Říše | Excavata |
| Kmen | Fornicata |
| Nadtřída | Eopharyngia |
| Třída | trepomonády (Trepomonadea) |
| Řád | diplomonády (Diplomonadida) |
| Čeleď | Giardiidae |
| Rod | Giardia |
| Binomické jméno | |
| Giardia intestinalis | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Lamblie střevní (Giardia intestinalis, G. lamblia nebo G. duodenalis) je parazitický prvok z řádu diplomonád. Jedná se o několik druhů, které lze od sebe odlišit na základě charakteristických morfologických znaků u trofozoitů.[1] Onemocnění způsobené lambliemi se označuje jako giardióza či lamblióza.[2]
Popis
Lamblie nemá buněčná ústa a živí se tak pouze pinocytoticky.[2] Také má jen redukované mitochondrie: označují se jako mitozomy a neobsahují na rozdíl od mitochondrií genom.[3] Na druhou stranu mají dvě jádra. Nedávno byl osekvenován genom této diplomonády; je spíše menší a obsahuje 12 miliónů párů bazí.[4]
Na spodní straně buňky je vytvořen přísavný disk, tvořený mikrotubuly a proteinem giardinem. Při dělení tento přísavný disk zaniká a každá ze vzniklých buněk si ho musí vytvořit znovu (de novo). Jako organizační centrum tvorby nových mikrotubulů pro novou přísavku slouží mediánní tělíska, vypadající jako dvě oválné struktury uprostřed buňky.[2]. Mediánní tělísko a adhezivní disk jsou pro jednotlivé druhy rodu Giardia charakteristické. Dalším charakteristickým znakem je přítomnost bičíků - mají 6 předních a 2 zadní ( vlečné) bičíky. Vlečné bičíky procházejí tělem Giardie v cytostomu a vystupují zádí.
Zastoupené druhy
Střevní lamblie není jediným druhem, jde o několik druhů rozlišitelných podle morfologie trofozoitů:[1]
- Giardia intestinalis - hostitelem jsou hospodářská, domácí, volně žijící zvířata a člověk
- Giardia ardeae a Giardia psittaci - hostitelem jsou ptáci (pravděpodobně nejsou přenosné na člověka)
- Giardia muris a Giardia microti - hostiteli hlodavci (nebyl potvrzen přenos na člověka)
- Giardia agilis - hostiteli obojžívelníci (nebyl potvrzen přenos na člověka)
Životní cyklus
Lamblie tvoří cysty, které se po požití v žaludku excystují a mění se na trofozoity. Ti dosahují rozměrů 1-20×6-16 mikrometrů). Usídlují se v lačníku (jejunum, součást tenkého střeva) nebo v žlučovodech a žlučníku. Právě v tenkém střevě způsobují příznaky nemoci, protože mechanicky ničí svým přísavným diskem stěnu tenkého střeva. Rovněž se množí a tvoří se cysty, které odcházejí z těla ven a obvykle dalšího hostitele nakazí skrz znečištěnou vodu nebo potraviny.[2]
Onemocnění
Giardióza je v ČR nejčastější lidské střevní onemocnění způsobené parazitických prvokem, s incidencí až několika stovek případů ročně. Na celém světě pak trpí giardiózou milióny lidí. Onemocnění se potvrzuje nálezem cyst mikroskopickými technikami, léčí se 5-nitroimidazoly.[2]
Reference
- ↑ a b CHROUST, Karel; LUKEŠOVÁ, Daniela; MODRÝ, David, Svobodová Vlasta. Veterinární protozoologie. 1. vyd. Brno: VFU Brno, 1998. 113 s. ISBN 80-85114-27-5. S. 31. (cz)
- ↑ a b c d e VOLF, Petr; HORÁK, Petr. Paraziti a jejich biologie. Praha: Triton, 2007. (Vyd. 1). ISBN 978-80-7387-008-9. S. 318.
- ↑ HEHL, Adrian B, Attila Regos, Elisabeth Schraner, André Schneider. Bax function in the absence of mitochondria in the primitive protozoan Giardia lamblia. PLoS ONE. 2007, s. e488. Dostupné online [cit. 2008-09-17]. ISSN 1932-6203. DOI 10.1371/journal.pone.0000488. (anglicky)
- ↑ YEE, Janet, Anita Tang, Wei-Ling Lau, Heather Ritter, Dewald Delport, Melissa Page, Rodney D Adam, Miklós Müller, Gang Wu. Core histone genes of Giardia intestinalis: genomic organization, promoter structure, and expression. BMC Molecular Biology. 2007, s. 26. Dostupné online [cit. 2008-09-17]. ISSN 1471-2199. DOI 1471-2199-8-26. (anglicky)