Legionář

Legionář byl profesionální voják starověkého Říma. Příslušníkem legie se mohl stát pouze římský občan mladší 45 let, který se zavázal k dvaceti pěti leté službě. Tím se lišily od dřívějších římských vojáků, kteří se svolávali pouze dočasně na dobu jednotlivých tažení. V posledních pěti letech byly veteránům jejich povinnosti ulehčovány.

Během pochodu v nepřátelském území museli být legionáři plně vyzbrojeni - nesli zbroj, štít (scutum), helmici (galea), dva oštěpy (pila), dýku (pugio) a krátký meč zvaný gladius. Obuti byli v těžkých sandálech (caligae) a na zádech si nesli v batohu jídlo, vodu a další vybavení.

Legionáři procházeli velmi tvrdým výcvikem - základem úspěchu byla disciplína, přičemž jakékoli prohřešky byly velmi tvrdě trestány. Neustále byli cvičeni v boji se zbraněmi a aby mohla být armáda účinně použita, museli být schopni ujít desítky kilometrů denně. Šablona:Link FA