Horečka omladnic: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
Nový článek
 
kat, obr., iw
Řádek 1: Řádek 1:
[[Image:Streptococcus pyogenes.jpg|right|thumb|300px|''[[Streptococcus pyogenes]]'' je častým původcem horečky omladnic]]

'''Horečka omladnic''' (jiným názvem též '''poporodní horečka''') je smrtelná [[nemoc]], jež v [[19. století]] napadala [[žena|ženy]] po [[porod]]u.
'''Horečka omladnic''' (jiným názvem též '''poporodní horečka''') je smrtelná [[nemoc]], jež v [[19. století]] napadala [[žena|ženy]] po [[porod]]u.


Řádek 15: Řádek 17:
Ještě před Ignácem Semmelweissem tvrdil, že se mikrobi šíři na nemytých rukou také [[Wendell Holmes]], ale v praxi to nezkoušel.
Ještě před Ignácem Semmelweissem tvrdil, že se mikrobi šíři na nemytých rukou také [[Wendell Holmes]], ale v praxi to nezkoušel.


{{Pahýl - lékařství}}
{{Pahýl_-_lékařství}}

[[Kategorie:Infekční onemocnění]]
[[Kategorie:Bakteriální onemocnění]]

[[de:Kindbettfieber]]
[[en:Puerperal fever]]
[[es:Sepsis puerperal]]
[[fr:Fièvre puerpérale]]
[[it:Febbre puerperale]]
[[nl:Kraamvrouwenkoorts]]
[[no:Barselfeber]]
[[sv:Barnsängsfeber]]

Verze z 30. 1. 2009, 12:35

Streptococcus pyogenes je častým původcem horečky omladnic

Horečka omladnic (jiným názvem též poporodní horečka) je smrtelná nemoc, jež v 19. století napadala ženy po porodu.

Příznaky

Ženě napadené horečkou omladnic výrazně stoupne tělesná teplota, udělá se jim vyrážka a začnou hnisat. Pravděpodobnost smrti je asi 30 procent.

Historie

V roce 1846 pracoval Ignác Fülöp Semmelweis ve Všeobecné vídeňské nemocnici. Na jednom z porodních odděleních, v němž pracovali studenti medicíny, byla úmrtnost vyšší, než v ostatních odděleních. Semmelweiss se domníval, že studenti přenášejí na nemytých rukou nemoc do ostatních částí nemocnice. Proto nutil pacienty mýt si ruce ve chlorovém vápně, což způsobilo že na horečku omladnic začalo umírat mnohem méně žen. V roce 1849 ho vyhodili z nemocnice. Úmrtnost opět vzrostla. Později dostal Ignác Semmelweiss lékařskou práci v Maďarsku. Znova nutil studenty mýt si ruce. Přitom začal psát o svých myšlenkách knihu, jež celá mluvila pořád o tom stejném tématu. V roce 1865 se dostal do blázince, kde za nejasných okolností zemřel na infekci.

V roce 1879 jeden z pařížských lékařů na kongresu vyvracoval Semmelweissovy myšlenky, ale Louis Pasteur jeho názory odmítl, protože viděl bakterie pod mikroskopem. Pasteur úspěšně opět zavedl mytí rukou v nemocnicích.

Ještě před Ignácem Semmelweissem tvrdil, že se mikrobi šíři na nemytých rukou také Wendell Holmes, ale v praxi to nezkoušel.

Šablona:Pahýl - lékařství