Hloubkaři: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
m zvýraznění teď už bezpředmětné...
portál, typo
Řádek 5: Řádek 5:
Mezi nejslavnější akce těchto pilotů patřily útoky na [[vlak]]y. Při zásahu [[Parní kotel|parního kotle]] [[Parní lokomotiva|parní lokomotivy]] (odtud též lidový název „kotláři“) docházelo k těžkému poškození a tím ke znehybnění lokomotivy a jejímu dlouhodobému vyřazení z provozu. Tím způsobovali nepříteli problémy v železniční dopravě. Protože exploze parního kotle či unikající horká [[pára]] mohla zabít osádku lokomotivy, stříleli mnohdy hloubkaři první dávku před vlak a dávali tak posádce čas na zastavení a únik do bezpečné vzdálenost. Hloubkové nálety skýtaly mnohá nebezpečí i pro samotné letce – snadno přehlédnutelné [[telegraf]]ní či [[telefon]]ní vedení, [[strom]]y nebo terénní vyvýšeniny, za které mohl letoun při rychlém letu v minimální výšce zachytit, a v neposlední řadě také „flak“ – protiletadlové dělostřelectvo. Obzvláště vojenské [[transport]]y (zejména muniční vlaky) bývaly silně bráněny a do vlakových souprav se zařazovaly [[Železniční vůz|vagóny]] s rychlopalnými [[protiletadlový kanón|protiletadlovými kanóny]].
Mezi nejslavnější akce těchto pilotů patřily útoky na [[vlak]]y. Při zásahu [[Parní kotel|parního kotle]] [[Parní lokomotiva|parní lokomotivy]] (odtud též lidový název „kotláři“) docházelo k těžkému poškození a tím ke znehybnění lokomotivy a jejímu dlouhodobému vyřazení z provozu. Tím způsobovali nepříteli problémy v železniční dopravě. Protože exploze parního kotle či unikající horká [[pára]] mohla zabít osádku lokomotivy, stříleli mnohdy hloubkaři první dávku před vlak a dávali tak posádce čas na zastavení a únik do bezpečné vzdálenost. Hloubkové nálety skýtaly mnohá nebezpečí i pro samotné letce – snadno přehlédnutelné [[telegraf]]ní či [[telefon]]ní vedení, [[strom]]y nebo terénní vyvýšeniny, za které mohl letoun při rychlém letu v minimální výšce zachytit, a v neposlední řadě také „flak“ – protiletadlové dělostřelectvo. Obzvláště vojenské [[transport]]y (zejména muniční vlaky) bývaly silně bráněny a do vlakových souprav se zařazovaly [[Železniční vůz|vagóny]] s rychlopalnými [[protiletadlový kanón|protiletadlovými kanóny]].


Hloubkaři jsou u nás ponejvíce spojováni s americkými letci na strojích [[P-51 Mustang]], [[P-47 Thunderbolt]] a [[P-38 Lightning]]. Briská [[Royal Air Force|RAF]] používala k těmto účelům převážně letouny typu [[Hawker Typhoon]] (které svou robustností a nosností byly k podobné úloze více než vhodné), [[Hawker Tempest]], [[de Havilland Mosquito]] nebo [[Supermarine Spitfire]]. U [[sovětský svaz|sovětského]] [[letectvo|letectva]] hloubkové útoky prováděly ponejvíce
Hloubkaři jsou u nás ponejvíce spojováni s americkými letci na strojích [[P-51 Mustang]], [[P-47 Thunderbolt]] a [[P-38 Lightning]]. Britská [[Royal Air Force|RAF]] používala k těmto účelům převážně letouny typu [[Hawker Typhoon]] (které svou robustností a nosností byly k podobné úloze více než vhodné), [[Hawker Tempest]], [[de Havilland Mosquito]] nebo [[Supermarine Spitfire]]. U [[sovětský svaz|sovětského]] [[letectvo|letectva]] hloubkové útoky prováděly ponejvíce letouny [[Iljušin Il-2]] (Šturmovik).
letouny [[Iljušin Il-2]] (Šturmovik).


Českoslovenští piloti se hloubkových letů příliš neúčastnili. Mimo dobu působení u 2<sup>nd</sup> TAF a zejména červen 1944 se za hloubkové lety dají považovat nepříliš oblíbené operace označované jako ''Rhubarb'', při nichž plnili i úkoly taktického průzkumu. Snad jediným českým „hloubkařem“ byl [[Jiří Maňák]], ten však nepůsobil v některé z československých perutí, ale létal jako velitel 198. britské sq., byl tak jedním z mála cizinců (a tří Čechoslováků), kterým Britové svěřili velení své squadrony. Dne 28. srpna [[1943]] byl při letu nad [[Nizozemsko|Holandskem]] poblíž [[Knokke]] sestřelen a donucen k [[nouzové přistání|nouzovému přistání]] na hladinu moře (stal se tak jedním z pouhých tří lidí na světě, kteří přežili nouzové přistání s Typhoonem na mořskou hladinu).
Českoslovenští piloti se hloubkových letů příliš neúčastnili. Mimo dobu působení u 2<sup>nd</sup> TAF a zejména červen 1944 se za hloubkové lety dají považovat nepříliš oblíbené operace označované jako ''Rhubarb'', při nichž plnili i úkoly taktického průzkumu. Snad jediným českým „hloubkařem“ byl [[Jiří Maňák]], ten však nepůsobil v některé z československých perutí, ale létal jako velitel 198. britské sq., byl tak jedním z mála cizinců (a tří Čechoslováků), kterým Britové svěřili velení své squadrony. Dne 28. srpna [[1943]] byl při letu nad [[Nizozemsko|Holandskem]] poblíž [[Knokke]] sestřelen a donucen k [[nouzové přistání|nouzovému přistání]] na hladinu moře (stal se tak jedním z pouhých tří lidí na světě, kteří přežili nouzové přistání s Typhoonem na mořskou hladinu).
Řádek 14: Řádek 13:
*[http://hloubkari.bloguje.cz/ Blog Hloubkaři]
*[http://hloubkari.bloguje.cz/ Blog Hloubkaři]
*[http://www.praha14.cz/MC/letci/manak.html Jiří Maňák]
*[http://www.praha14.cz/MC/letci/manak.html Jiří Maňák]

{{portál Letectví}}


[[Kategorie:Vojenské letectví]]
[[Kategorie:Vojenské letectví]]

Verze z 29. 1. 2009, 20:56

Britský Hawker Hurricane útočí na most v Barmě
Supermarine Spitfire LF Mk.IXE - Muzeum Praha Kbely

Jako hloubkaři byli označováni stíhací piloti, jejichž úkolem za druhé světové války bylo operovat v nízkých letových hladinách a útočit především na malé pozemní cíle (automobily, lokomotivy, trafostanice apod.) a narušovat tak týl nepřítele, jeho infrastrukturu, zásobování či znesnadňovat mu komunikaci.

Mezi nejslavnější akce těchto pilotů patřily útoky na vlaky. Při zásahu parního kotle parní lokomotivy (odtud též lidový název „kotláři“) docházelo k těžkému poškození a tím ke znehybnění lokomotivy a jejímu dlouhodobému vyřazení z provozu. Tím způsobovali nepříteli problémy v železniční dopravě. Protože exploze parního kotle či unikající horká pára mohla zabít osádku lokomotivy, stříleli mnohdy hloubkaři první dávku před vlak a dávali tak posádce čas na zastavení a únik do bezpečné vzdálenost. Hloubkové nálety skýtaly mnohá nebezpečí i pro samotné letce – snadno přehlédnutelné telegrafní či telefonní vedení, stromy nebo terénní vyvýšeniny, za které mohl letoun při rychlém letu v minimální výšce zachytit, a v neposlední řadě také „flak“ – protiletadlové dělostřelectvo. Obzvláště vojenské transporty (zejména muniční vlaky) bývaly silně bráněny a do vlakových souprav se zařazovaly vagóny s rychlopalnými protiletadlovými kanóny.

Hloubkaři jsou u nás ponejvíce spojováni s americkými letci na strojích P-51 Mustang, P-47 Thunderbolt a P-38 Lightning. Britská RAF používala k těmto účelům převážně letouny typu Hawker Typhoon (které svou robustností a nosností byly k podobné úloze více než vhodné), Hawker Tempest, de Havilland Mosquito nebo Supermarine Spitfire. U sovětského letectva hloubkové útoky prováděly ponejvíce letouny Iljušin Il-2 (Šturmovik).

Českoslovenští piloti se hloubkových letů příliš neúčastnili. Mimo dobu působení u 2nd TAF a zejména červen 1944 se za hloubkové lety dají považovat nepříliš oblíbené operace označované jako Rhubarb, při nichž plnili i úkoly taktického průzkumu. Snad jediným českým „hloubkařem“ byl Jiří Maňák, ten však nepůsobil v některé z československých perutí, ale létal jako velitel 198. britské sq., byl tak jedním z mála cizinců (a tří Čechoslováků), kterým Britové svěřili velení své squadrony. Dne 28. srpna 1943 byl při letu nad Holandskem poblíž Knokke sestřelen a donucen k nouzovému přistání na hladinu moře (stal se tak jedním z pouhých tří lidí na světě, kteří přežili nouzové přistání s Typhoonem na mořskou hladinu).

Odkazy

Šablona:Portál Letectví