Knovízská kultura: Porovnání verzí

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Verze z 28. 1. 2009, 13:20

Knovízská kultura doby bronzové ve středních Čechách, pojmenovaná podle naleziště Knovíz u Slaného, se vyznačuje rozvinutým kovolitectvím, stopami kanibalismu a vychází z mísení pozůstatků únětického lidu, dále mohylové středodunajské a zásahu falcké mohylové kultury. Není vyloučeno její zařazení mezi protokeltská etnika. Kultura se datuje mezi roky 1300 až 950 před n. l., osidlovala výšinné i jinak strategické polohy, kde vznikala lehčí opevnění (palisáda). Sídliště se dělila na obytnou část (sloupové domy) a hospodářskou (jámy, sýpky). V nálezech keramiky převažují vejčité nádoby, hrnce s plastickou výzdobou (žlábky, rytí) a specializované keramické výrobky (stolní keramika). Charakteristické jsou tepané nádoby z bronzového plechu. Byly nalezeny doklady vlastní metalurgické činnosti (odlévací formy, zlomky).

Knovízská kultura sousedila na severu s popelnicovými poli lužickými, patrně etnicky spadajícími k Venetům.

Z doby knovízské kultury byly na území Prahy a okolí nalezeny bronzové předměty a z Vltavy byl vyloven meč s rukojetí zdobenou volutou.

Kultura přechází v mladší fázi do kultury štítarské.

Šablona:Pahýl - archeologie

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
 {{upravit - historie}}
-'''Knovízská kultura''' [[doba bronzová|doby bronzové]] ve středních Čechách, pojmenovaná podle naleziště [[Knovíz]] u [[Slaný|Slaného]], se vyznačuje rozvinutým kovolitectvím, stopami [[kanibalismus|kanibalismu]] a vychází z mísení pozůstatků [[Únětická kultura|únětického]] lidu, dále mohylové středodunajské a zásahu falcké mohylové kultury. Není vyloučeno její zařazení mezi protokeltská etnika.
+'''Knovízská kultura''' [[doba bronzová|doby bronzové]] ve středních Čechách, pojmenovaná podle naleziště [[Knovíz]] u [[Slaný|Slaného]], se vyznačuje rozvinutým kovolitectvím, stopami [[kanibalismus|kanibalismu]] a vychází z mísení pozůstatků [[Únětická kultura|únětického]] lidu, dále mohylové středodunajské a zásahu falcké mohylové kultury. Není vyloučeno její zařazení mezi protokeltská etnika. Kultura se datuje mezi roky '''1300 až 950 před n. l.''', osidlovala výšinné i jinak strategické polohy, kde vznikala lehčí opevnění ('''palisáda'''). Sídliště se dělila na obytnou část (sloupové domy) a hospodářskou (jámy, sýpky). V nálezech keramiky převažují vejčité nádoby, hrnce s plastickou výzdobou (žlábky, rytí) a specializované keramické výrobky (stolní keramika). Charakteristické jsou '''tepané nádoby z bronzového plechu'''. Byly nalezeny doklady vlastní metalurgické činnosti (odlévací formy, zlomky).
 Knovízská kultura sousedila na severu s popelnicovými poli lužickými, patrně etnicky spadajícími k Venetům.