Pruský král: Porovnání verzí
m zdroj: seznam pruských králů, brnaiborských markrabat, atd... kniha dějiny Pruska |
+ něco z knihy dějiny Pruska |
||
Řádek 6: | Řádek 6: | ||
== Vznik Pruského království == |
== Vznik Pruského království == |
||
[[Fridrich I. Pruský|Fridrich III.]] se prohlásil, se svolením polského krále a [[Svatá říše římská|římskoněmeckého]] císaře,''„[[Král v Prusku|Králem v Prusku]]''“ jako [[Fridrich I. (pruský)|Fridrich I.]]. |
Dostavadní braniborský [[kurfiřt]] a pruský vévoda [[Fridrich I. Pruský|Fridrich III.]] se prohlásil, se svolením polského krále a [[Svatá říše římská|římskoněmeckého]] císaře,''„[[Král v Prusku|Králem v Prusku]]''“ jako [[Fridrich I. (pruský)|Fridrich I.]]. Souhlas [[Svatá říše římská|římskoněmeckého]] císaře získal korunním traktátem [[16. listopad]]u [[1700]] za závazek poskytnutí osmitisícového vojska pro válku o španělské dědictví, uznání císaře povýšení pruského vévodství na, které jako suverenní stát nepatřilo do [[Svatá říše římská|římsko-německé říše]] na království. |
||
Přibližně ve stejnou dobu ovšem získal královský titul i hannoverský rod, který později získal královskou korunu [[Spojené království|Spojeného království]] v roce [[1714]] a saský [[kurfiřt]] [[Fridrich August I. Silný]] (z rodu [[wettinové|Wettinů]]) získal roku [[1697]] titul polského krále, takže se královský titul stával pro [[Braniborsko-Prusko|Prusko]] (Braniborsko-Prusko) otázkou prestiže. |
|||
⚫ | |||
Ale jelikož území [[Prusy Královské|Prus královských]] (pozdější Západní Prusko), ovládalo stále [[Polsko]] tak se nemohl [[Fridrich I. Pruský|Fridrich III.]] titulovat jak je běžné ''pruský král'' (König von Preußen), ale ''král v Prusku'' (König in Preußen). |
|||
⚫ | |||
⚫ | |||
⚫ | V letech 1772-1795 se pak Prusko zúčastnilo trojího [[dělení Polska]] a získalo tak rozsáhlá území na východě mezi nimiž měly pro Prusko největší význam právě tvz. [[Prusy Královské]] (pozdější Západní Prusko). Tehdejší „král v Prusku“ [[Fridrich II. Pruský|Fridrich II. ''Veliký'']] se tedy již titululoval jako „pruský král“. |
||
⚫ | |||
⚫ | |||
Po sjednocení německa roku [[1871]] se pruští králové stali dědičnými císaři německými. |
|||
== Seznam Pruských králů == |
== Seznam Pruských králů == |
||
Řádek 20: | Řádek 25: | ||
=== Králové v Prusku === |
=== Králové v Prusku === |
||
[[Fridrich I. Pruský|Fridrich I.]]: [[1701]] - |
[[Fridrich I. Pruský|Fridrich I.]]: [[1701]] - [[1713]] |
||
[[Fridrich Vilém I. Pruský|Fridrich Vilém I. ''Král voják'']]: [[1713]] - [[1740]] |
[[Fridrich Vilém I. Pruský|Fridrich Vilém I. ''Král voják'']]: [[1713]] - [[1740]] |
||
Řádek 52: | Řádek 57: | ||
*[[Německé císařství]] |
*[[Německé císařství]] |
||
[[Kategorie:Braniborská markrabata|*]] |
|||
[[Kategorie:Braniborští kurfiřti|*]] |
[[Kategorie:Braniborští kurfiřti|*]] |
||
[[Kategorie:Prusko]] |
[[Kategorie:Prusko]] |
Verze z 25. 1. 2009, 13:30
Pruský král (ze začátku král v Prusku) byl titul vládců pruského království od roku 1701 do roku 1918. Prvním pruským králem neboli „králem v Prusku“ se stal 18. ledna 1701 braniborský kurfiřt a pruský vévoda Fridrich III. syn Fridricha Viléma, čímž založil později velice mocné Pruské království.
Vznik Pruského království
Dostavadní braniborský kurfiřt a pruský vévoda Fridrich III. se prohlásil, se svolením polského krále a římskoněmeckého císaře,„Králem v Prusku“ jako Fridrich I.. Souhlas římskoněmeckého císaře získal korunním traktátem 16. listopadu 1700 za závazek poskytnutí osmitisícového vojska pro válku o španělské dědictví, uznání císaře povýšení pruského vévodství na, které jako suverenní stát nepatřilo do římsko-německé říše na království.
Přibližně ve stejnou dobu ovšem získal královský titul i hannoverský rod, který později získal královskou korunu Spojeného království v roce 1714 a saský kurfiřt Fridrich August I. Silný (z rodu Wettinů) získal roku 1697 titul polského krále, takže se královský titul stával pro Prusko (Braniborsko-Prusko) otázkou prestiže.
Ale jelikož území Prus královských (pozdější Západní Prusko), ovládalo stále Polsko tak se nemohl Fridrich III. titulovat jak je běžné pruský král (König von Preußen), ale král v Prusku (König in Preußen).
Korunovaci předcházelo založení Řádu Černé orlice. 18. ledna 1701 Fridrich III. byl v okázalé ceremonii korunován v Königsbergu, při níž si sám vložil korunu na hlavu a na hlavu své ženy a až poté se nechal pomazat.
V letech 1772-1795 se pak Prusko zúčastnilo trojího dělení Polska a získalo tak rozsáhlá území na východě mezi nimiž měly pro Prusko největší význam právě tvz. Prusy Královské (pozdější Západní Prusko). Tehdejší „král v Prusku“ Fridrich II. Veliký se tedy již titululoval jako „pruský král“.
Za vlády kurfiřta Fridricha Viléma IV. (pruský král Fridrich Vilém III.) bylo do pruského království včleněno Braniborské kurfiřství čímž skončila personální unie Braniborska a Pruska.
Po sjednocení německa roku 1871 se pruští králové stali dědičnými císaři německými.
Seznam Pruských králů
Dynastie: Hohenzollernové
Králové v Prusku
Fridrich I.: 1701 - 1713
Fridrich Vilém I. Král voják: 1713 - 1740
Pruští králové
Fridrich II. Veliký: 1740 - 1786
Fridrich Vilém II.: 1786 - 1797
Fridrich Vilém III.: 1797 - 1840
Fridrich Vilém IV.: 1840 - 1861
Vilém I.: 1861: 1888 - od roku 1871 byl zárověň německým císařem.
Pruští králové německými císaři
Od roku 1871 byli pruští králové zároveň německými císaři.