Hloubkaři

Britský Hawker Hurricane útočí na most v Barmě

Supermarine Spitfire v hloubkové verzi LF - Muzeum Praha Kbely

Hloubkaři se říkalo stíhacím pilotům, jejichž úkolem za druhé světové války bylo operovat v nízkých letových hladinách a útočit především na malé pozemní cíle (automobily, lokomotivy, trafostanice apod.) a narušovat tak týl nepřítele, jeho infrastrukturu, zásobování či znesnadňovat mu komunikaci.

Mezi nejslavnější akce těchto pilotů byly útoky na vlaky. Při zásahu parního kotle (odtud též název „kotláři“) docházelo k jeho explozi a tím k vážnému poškození (nebo zničení) lokomotivy a jejímu dlouhodobému vyřazení z provozu. Tím způsobovali nepříteli problémy v železniční dopravě. Protože exploze parního kotle či unikající horká pára téměř vždy zabila posádku lokomotivy, stříleli mnohdy hloubkaři první dávku před vlak a dávali pak posádce čas na zastavení vlaku a únik do bezpečné vzdálenost. Hloubkové nálety skýtaly mnohá nebezpečí i pro samotné letce – snadno přehlédnutelné telegrafní či telefonní vedení, stromy nebo terénní vyvýšeniny, za které mohl letoun při rychlém letu v minimální výšce zachytit, a v neposlední řadě pak „flak“ – protiletadlové dělostřelectvo. Obzvláště vojenské transporty bývaly silně bráněny a do vlakových souprav se zařazovaly vagóny s rychlopalnými protiletadlovými kanóny.

Briská RAF používala k těmto účelům převážně letouny typu Hawker Typhoon (pro něž to byl de facto jediný smysluplný způsob bojového použití), Hawker Tempest nebo Supermarine Spitfire – ty byly pro hloubkové operace stavěny ve verzi LF (low altitude fighter) se zkráceným rozpětím křídla a motorem upraveným pro lety v malých výškách. (Spitfire Mk. IX E ze sbírek Leteckého muzea ve Kbelích je právě ve verzi LF).

Čeští piloti se hloubkových letů účastnili více méně výjmečně, těžiště jejich bojového nasazení bylo jinde, avšak čas od času podnikali takovéto lety, označované jako Rhubarb, při nichž plnili i úkoly taktického průzkumu. Snad jediným českým „hloubkařem“ byl Jiří Maňák, ten však nepůsobil v některé z českých perutí, ale létal jako velitel 198. britské sq., byl tak jedním z mála cizinců, kterým Britové svěřili velení své squadrony. 28. srpna 1943 byl při letu nad Holandskem, poblíž Knokke, sestřelen a donucen k nouzovému přistání na hladinu moře (stal se tak jedním z pouhých tří lidí na světe, kteří přežili nouzové přistání s Typhoonem na mořskou hladinu).

Odkazy

• Hloubkaři
• Jiří Maňák